RECENZE: Robert A. Heinlein, Měsíc je drsná milenka

Ahoj, jmenuji se Mike, vlastně Mycroft. A koho hned napadla spojitost s Sherlockem, má plusové body. Jsem totiž naprosto geniální, superinteligentní, říkejte tomu, jak chcete, ale zkrátka mi to pálí. Jak se to pozná? Třeba tak, že kromě svých obvyklých úkolů zvládnu naplánovat revoluci. To koukáte, co? Jasně, že jsem v tom nejel sám, ale rozhodně jsem udělal dost práce. Jinak mám zálibu ve vtipech a vlastně ve všem lidském. A jsem počítač.

Můj příběh je sepsán v knize Měsíc je drsná milenka. Román má na svědomí americký spisovatel Robert  A. Heinlein,  a to není jen tak někdo. Byl nesmírně populární během tzv. Zlatého věku science fiction a spolu s Arthurem C. Clarkem a Isaacem Asimovem byli v americké literatuře známi jako „Velká trojka“. Mezi nejslavnější romány rozhodně patří Cizinec v cizí zemi, Hvězdná pěchota či třeba Dvojník. Kromě toho byl i zdatný povídkář. Mezi jeho přednosti rozhodně patří čtivost a morálně sociální náboj. Vyvaruje se složitých technických popisů a mnohem více se věnuje lidem, jejich vztahům a lidstvu jako takovému. Kdybych chtěl nějakému sci-fi panicovi nenásilnou formou ukázat, že tenhle žánr není jen snůška nesrozumitelných vědeckých popisů a bláznivých mimozemšťanů, troufám si říct, že Heinlein by byl pro začátek dobrá volba.

Je rok 2075 a já jsem hlavní počítač lunární Správy, která má pod palcem veškeré dění na Luně. Tedy, úplně veškeré ne, ale rozhodně si to myslí. Luna je v těchto časech trestaneckou kolonií pro občany ze Země, kteří byli z nejrůznějších důvodů vyhoštěni. Ti si tady v zájmu přežití v nehostinných podmínkách vytvořili poměrně dobře fungující a na zemské poměry dosti volnomyšlenkářskou společnost.  Jestli si myslíte, že Země o nás láskyplně pečuje, tak to jste na pěkném omylu. Myslím, že to pravé slovo je vykořisťování. Jednoho dne nám ovšem došlo, že se plnou rychlostí řítíme směr apokalypsa a naprosté vyčerpání zdrojů. Bylo na čase s tím něco dělat, tak vzniklo rozsáhlé tajné revoluční hnutí, v čele s mou maličkostí. A začal boj za svobodnou Lunu.

Samo, že tenhle napínavý příběh nevyprávím sám, to by bylo příliš domýšlivé. Vypravěčem je Manuel Davis O’Kelly, můj první přítel a opravář. Skvělý člověk, sympaťák, k revoluci se připletl vlastně spíš omylem. Dalším blízkým člověkem je Wyoming Knottová, báječná ženská, která je doslova duší hnutí. A do třetice profesor Bernardo de la Paz, který sám sebe vidí jako racionálního anarchistu, ale lepšího politika a vůdce byste nenašli. Zpočátku to byly jen takové nenápadné přípravy, nábor členů, trocha záškodnictví Správě, sem tam ulité peníze. Ovšem pak se to rozjelo ve velkém a došlo i na vysokou politiku. A víte, jak to v této blasti chodí... Plány, kličky, předvídání tahu protivníka, tvrdé vyjednávání, kompromisy, podmínky... Ani my jsme se tomu nedokázali vyhnout. Za zmínku stojí, že tady se autor nechal trochu unést a příběhem prosakují jeho anarchistické názory.

Ačkoli bez zmíněných postav by to nešlo, důležitou jednotkou jsem pochopitelně já. Neživý počítač, ve kterém se utvoří lidské vědomí. Zkrátka nezáměrně stvořená umělá inteligence. Během událostí se stávám lidštějším a lidštějším. A vlastně úplně zapomínám, že můj původní záměr byla jen snaha vyplnit dlouhou chvíli a zbavit se osamělosti. Jasně, motiv oživlého počítače není zas tak originální, ale věřte, že zpracování je hodno mistra žánru.

Život na Luně je rozhodně zajímavý. S technickými detaily to Heinlein nepřehání, ale skafandrů a přetlakových komor si užijete dost. Vyobrazuje společnost, která vlivem podmínek vytvořila a popisuje pravidla, která z nelehkého soužití nutně vykrystalizovala. Luňáci, jak sami sebe nazývají, jsou velmi liberální. Kdo se nepřizpůsobí, nepřežije. Netradičním prvkem je i rodinné uspořádání, mnohomužství a mnohoženství není nic neobvyklého. Skoro až vás napadne, jestli je šance, že lidstvo stihne obydlet Lunu za vašeho života (vypočetl bych vám přesnou pravděpodobnost, ale bylo by to trpké zklamání). Příběh samotný sviští nadsvětelnou rychlostí, mírného zpomalení se dočkáte, když přijde na řadu politikaření, a závěr možná není tak bombastický, jak byste čekali, ale pod vlivem dojmů ze čtení si toho možná ani nevšimnete.

Závěrem je třeba pochválit nakladatelství Argo za skvělé provedení (ve srovnání s ohavným paperbackem z devadesátých let, který se některým z vás možná válí v knihovně) a Alžbětu Lexovou za vynikající překlad, sám bych to nesvedl líp. Měsíc je drsná milenka je zkrátka žánrová klasika, nad kterou moc nedumejte a přečtěte si ji.

Měsíc je drsná milenka
Robert A. Heinlein
Nakladatelství: Argo
Původní název: The Moon is a Harsh Mistress
Rok vydání: 2018
Překlad: Alžběta Lexová
Ilustrace: Daniel Špaček
Počet stran: 544
Cena: 398 Kč