Tenhle článek rozhodně není o Falloutu, ale i on byl jednou z motivací k jeho napsání, takže si tu být zaslouží. Pak už to ale bude čistě o raketách, slibuju.
Červenec byl letos extrémně horký měsíc a kdo ví, jaké počasí bylo před padesáti nebo sty lety. To sice nevíme, a i kdybychom to věděli, nebudeme vám to vnucovat, neboť je to pro naši věc zcela nepodstatné. Důležité je, že ani horké (nebo studené) léto nemá vliv na to, zda se narodí slavný spisovatel. Ne všichni autoři v našem výběru jsou žánroví, přesto jejich jména určitě znáte.
Ahoj, jmenuji se Mike, vlastně Mycroft. A koho hned napadla spojitost s Sherlockem, má plusové body. Jsem totiž naprosto geniální, superinteligentní, říkejte tomu, jak chcete, ale zkrátka mi to pálí. Jak se to pozná? Třeba tak, že kromě svých obvyklých úkolů zvládnu naplánovat revoluci. To koukáte, co? Jasně, že jsem v tom nejel sám, ale rozhodně jsem udělal dost práce. Jinak mám zálibu ve vtipech a vlastně ve všem lidském. A jsem počítač.
Kultový autor Robert A. Heinlein je filmovým fanúšikom známy hlavne vďaka hororu Vládcovia bábok a military sci-fi Vesmírna pechota. Možno aj práve preto, že posledne menovaný projekt chytá nový dych (vydarený animák Starship Troopers: Invasion a plánovaný remake pôvodného filmu), nastal čas, aby filmové plátno schytalo ďalšiu dávku autorovej fantázie. Teda, plátno...
Užijte si společně s námi překlad skvělé úvahy Garyho Westfahla. Čtenáři současné science fiction nejspíš už pomalu ztrácí trpělivost s lidmi, kteří neustále mluví o starších sci-fi autorech, ačkoliv ti byli již dávno vytlačeni novými hvězdami dnešního trhu. Ale stále je tu jeden klasický autor, se kterým se musí každý čtenář science fiction vyrovnat.
Byl-li van Vogt gejzírem fantastických nápadů a myšlenek leckdy ne zcela dobře literárně ztvárněných, a byl-li Asimov učedníkem lopotně se propracovávajícím k mistrovství, pak Robert Anson Heinlein byl již na počátku své literární dráhy mimořádně vyzrálým autorem majícím vizi budoucnosti.
V průběhu 40. let minulého století bylo patrno, že se postupem doby z autorů publikujících v Astoundingu vyprofilovala skupina tří osob, jejichž význam, invence a vliv na čtenáře vysoko přesáhly popularitu autorů ostatních. Jedná se o Isaaca Asimova, A. E.van Vogta a Roberta A. Heinleina.