Otevřený dopis Robertu E. Howardovi

Článek od: Redakce - 28.01.2020

Drahý příteli,

snad Vás můj list zastihl při dobrém zdraví. Letos je Vám již sto čtrnáct let! Věřím, že jste je oslavil, jak se na dobrodruha sluší – hostinou pod širým nebem ve společnosti nejsvůdnějších krasavic z celé Hyborie.

Svět, který jste před mnoha lety opustil, se v mnohém změnil. Život je rychlejší, civilizovanější a korektnější než za Vašich časů. Mnohé věci, které pro Vás byly utopií, jsou nyní skutečností.

Přesto mám pro Vás dobrou zprávu. Vaše sláva neumírá.

Ptáte se, proč? Snad proto, že příběhy a osudy, do kterých jste mi dal nahlédnout, jsou nám, lidem jedenadvacátého století, rok od roku vzdálenější. Pětasedmdesát let žijeme v míru. Naše generace nepoznala hlad ani strach o holý život. Nemusíme den co den bojovat o přežití. A o tom, že nesnáze vyřešíme s mečem v ruce, si můžeme nechat jen zdát.

Mír a řád. Z dálky to vypadá jako idyla. Avšak zblízka má dokonalý obraz trhliny.

Skuteční hrdinové zmizeli do filmů a počítačových her. A nevrátí se, dokud nepřijdou opravdu zlé časy.

Ve svém díle jste stvořil výjimečný svět. Ať je to Hyborie, Almuric nebo třeba piktská Británie Brana Mak Morna, princip zůstává stejný. Muži jsou silní a stateční. Nebojí se bojovat o své místo na slunci. Neřeší žádný vnitřní boj (anebo jenom trošku). Mají svůj kodex cti, který není vždy v souladu se zákonem, avšak je v souladu s tím, co je správné.

A příslušnice slabšího pohlaví si s nimi v ničem nezadají. Ženy jako královna pirátů Belit, Rudá Sonja nebo nezkrotná Valerie drží otěže života pevně v rukou a dokážou pít z jeho číše až do dna.

Pravda, pokud by si zarytá feministka přečetla některou Vaši conanovku, asi byste si byl nucen si vyslechnout ledacos o sexistických prasátečcích. Ale co je, při mocném Cromovi, tak hrozného na tom, že chlap vypadá jako chlap a zajímá se o ženy? A ruku na srdce – který z těch korektních, mírných a zženštilých mužů nové doby by nezaváhal, kdyby se měl rozhodnout, jestli raději zachránit pěknou ženskou nebo truhlici se zlatem? Který by pro jediný dívčí pohled byl ochotný riskovat majetek, postavení nebo i život?

Ach, příteli, je mi těžko u srdce. Vím, že náš svět se nezmění. A – pravda – ono není zas tak špatné probouzet se každé ráno v čisté posteli a vědět, že dnes nejspíš nepřitáhnou žádní barbaři, kteří pobijí naše muže a budou naslouchat nářku našich žen. Přesto mi v tom klidném, bezpečném světě něco chybí.

Vaše příběhy mi to pomáhají najít. A věřím, že inspirují i spoustu jiných. Třeba k tomu, aby i v dnešní době dokázali zůstat věrní svým zásadám. Aby si šli občas zabojovat anebo aspoň zaběhat jinam než do Zaklínače. A aby místo virtuálního sexu sebrali odvahu a oslovili někoho, kdo jim není lhostejný a kdo možná touží po lásce a dobrodružství stejně jako oni.

Mistře Howarde, díky za ty příběhy. Ať Vaše ruka s mečem nikdy nepoklesne a jméno zůstane v paměti lidí napořád.

A všechno nejlepší k narozeninám!

 

Robert Ervin Howard se narodil 22. ledna 1906 ve městě Peaster v Texasu, kde prožil skoro celý život, převážně ve městě Cross Plains. První povídka, kterou publikoval za honorář, se jmenovala Spear and Fang (Kopí a tesáky, 1925). Uveřejnil ji v časopise Weird Tales, ve kterém nejčastěji publikoval. REH byl plodný autor mnoha beletristických žánrů. Jeho nejlepší povídky vykazují vytříbený smysl pro spád příběhu a jsou napsány přímočarým, nekomplikovaným stylem. REH je znám především jako autor conanovské ságy, což jsou příběhy typu Meč a magie.
Citově nevyrovnaný Howard byl patologicky závislý na své matce, a když ta po delší nemoci zemřela, spáchal ve věku třiceti let sebevraždu. Bylo to 11. června 1936.

 

Věra Mertlíková (*1972) je autorka historické fantasy se zaměřením na jezdectví a vozatajství středověku. Vítězka literárních sci-fi a fantasy soutěží (Napiš si svého Rogana, Žoldnéři fantasie 2015 a 2017, Daidalos 2016, CKČ v kategorii povídka 2015, Napiš romaneto 2016, Tovaryši kalamáře 2017) a v v neposlední řadě živý důkaz toho, že s psaním se dá začít i po čtyřicítce.
Původně účetní ze Žlutavy na Zlínsku. Příznivce "živé historie“, nadšená šermířka, obstojná jezdkyně, tanečnice, choreografka, kuchařka a zahradnice.
Roku 2018 získala prestižní ocenění European Science Fiction Society "CHRYSALIS AWARDS".



 

Komentáře

To je skvěle napsané!

Skoro se stydím, že jsem na Howardovo narozeniny sám nikdy nepomyslel (asi mi přijde přiměřeně nesmrtelný, než aby se mohl někdy narodit). Sám jsem na Howardovi vyrůstal; četl jsem ho v polštině a za pochodu se tak učil polsky. Každou stránku jsem napřed rozebíral snad hodinu, abych pochopil, co se tam děje. Ale stálo mi to za to!

Poté jsem s Howardem spojil i své překladatelské úsilí. Svatyně odpornosti, vydaní Laserem krátce po sametové revoluci, obsahovala první tři takové povídky (pardon, přes polštinu) a Mořští tygři později další. Howard mi neuvěřitelně sednul! Jeho dílo má jiskru, skvělý jazyk, touhu po přesahu hrdiny kamsi za obzor... Spolu s Tolkienem mi dělal mistra úvodu do fantastiky a snad mne na druhém břehu moc nezbije za to, co jsem s jeho díly dělal. Navíc mne Conan seznámil s dalším skvělým chlapíkem; Honzou Kantůrkem! Zkrátka nejlepší možná společnost.... :)

Znovu se k Howardovi hned tak nedostanu, jako nakladatel furt něco čtu a málokdy je to pro oddych. Nicméně k stáru bych se k Howardovi a Tolkienovi chtěl vrátit; opět se jimi obklopit a v klidu v jejich společnosti přejít na ten druhý břeh, kde si s nimi budu moci potřást pravicí....

 

 

Přidat komentář