Radosti Jany Jůzlové: Nejoblíbenější deskovky 2020–2024
Článek od: Jana Jůzlová - 17.04.2024
Před čtyřmi lety, v březnu 2020, jsem sem psala o nejoblíbenějších deskovkách naší domácnosti. Byly mezi nimi hry aktuální i starší, náročné mnohahodinové i jednoduché, které lze hrát s menšími dětmi. Článek si můžete přečíst tady. Během těch čtyř let jsme samozřejmě s hraním her nepřestali, a tak jsem vybrala 10 nejzajímavějších (plus bonus), které jsme si oblíbili a v poslední době nám kradou spoustu času.
(Poznámka: V tomhle článku jsou spíš náročnější hry pro dospělé hráče, takže pokud hledáte tipy na rodinnou zábavu, mrkněte raději na ten předchozí.)
Na křídlech (Wingspan)
Až se mě za 20 let někdo zeptá, co pro mě nejvíc symbolizuje covidovou pandemii, bude to kromě pár ikonických artefaktů typu roušky nepochybně hra Na křídlech. Doma se objevila těsně na počátku prvního nouzového stavu v březnu 2020 a za ty dva podivné roky jsme ji hráli určitě nejčastěji ze všech her a nepustila nás ani pak. Hodně k tomu přispěla i nová rozšíření (viz Poznámka).
Uchvátí už na pohled: nádherně esteticky zpracovaná, poklidná, převážně nekonfliktní, při každém hraní jiná a ještě poučná… ideální hra! Osobní hrací desce se říká voliéra, do které se umísťují karty ptáků. Ptáky je třeba krmit, důležité je nezapomenout snášet vejce, a hlavně se plní plány a sbírají body. A ještě si u toho můžete číst naučné informace o ptácích na kartičkách, případně na mobilu pouštět z aplikace hlasy zobrazených ptáků.
Rok vydání: 2019 základní hra
Počet hráčů: 1–5 (obvykle hrajeme ve dvou nebo ve třech, ve více hráčích víc oceníte kartičky, které něco přinášejí v závislosti na akcích ostatních hráčů)
Herní doba: ve dvou hráčích asi 60 minut, s počtem hráčů se čas prodlužuje
Poznámka: V základní sadě jsou práci převážně američtí. Rozšíření Perutě Evropy přidalo ptáky evropské a dál už jen pár úkolových kartiček. Zato druhé rozšíření Opeřená Oceánie dodalo kromě exotických ptáků Austrálie, Oceánie a Nového Zélandu a nových karet hlavně úplně nové voliéry, protože do hry přibyl nektar (univerzální potrava) a s ním se leccos změnilo. V poslední době povětšinou hrajeme s kartičkami základu, Oceánie a Evropy dohromady a také s nektarem.
Třetím rozšířením je Hnízdem v Asii, které nabízí zajímavou variantu Duet určenou pro dva hráče s trochu jinými pravidly.
A milovníci fantasy nejspíš ocení novou variantu hry nazvanou Na křídlech draků (2024), ve které se namísto ptáků hraje s draky.
Marvel Champions
Celý svět Marvelu by mi byl nejspíš ukradený, kdybych si nevzala vydavatele komiksů, díky čemuž sdílím domácnost s hromadou komiksových sešitů a figurek, spoustu času jsem obětovala filmům či seriálům… a nakonec i téhle kartičkové hře.
Základní sada obsahovala pět hrdinů a tři padouchy, ale mezitím se nám to doma rozrostlo, protože lze pořád dál dokupovat další a další postavy, a tak samozřejmě chcete ozkoušet, jak jsou udělané a co dokážou. Hlavní kartička hrdinů má „civilní“ a „hrdinskou“ stranu, od toho se odvíjejí možnosti akcí, jinak má každý hrdina svůj balíček kartiček se schopnostmi, vybavením či spojenci. Stejně tak se dají pořídit rozšíření s dalšími scénáři a padouchy.
Pravidla hry jsou celkem spletitá a vyžadují zkušenější hráče, všechny možnosti jsme plně pochopili až tak při čtvrté hře. A od té doby mě to začalo fakt bavit! Herními mechanismy je to klasická kartičkovka: fáze hráčů, fáze padoucha, máte karty, zahrajete karty nebo vykládáte karty, mlátíte padoucha nebo maříte jeho plány, pomáháte si, padouch mlátí vás, posílá své nohsledy nebo dělá jiné nepříjemné věci… nemá smysl detailněji popisovat.
Nejzábavnější jsou postavy. Jsou dobře vymyšlené, každá jiná a se schopnostmi či technikou podle svého komiksového vzoru. I když lze dělat crossovery různých týmů, většinou to hrajeme tak, aby nám postavy ladily. V začátcích jsem tak různě kombinovali hlavně Iron Mana, Captaina Americu, Doctora Strange a Black Panthera, k nim jsme později přidali Hawkeye či Thora. Jednou jsme si dali drtivé kombo Hulk a She-Hulk a vysloveně ráda vzpomínám na pár her, kdy jsme jeli Ant-Mana a Wasp, kteří kromě změny z civilu do hrdinské podoby mají tu hrdinskou podobu buď miniaturizovanou, nebo obří, což bylo bezva. Naposledy nám přibyly postavy ze Strážců Galaxie a náš Groot & Gamora tým s občasnou hostující podporou Rocketa byl nezastavitelný!
Rok vydání: 2019 (základ)
Počet hráčů: 1–4 (většinou hrajeme ve dvou nebo ve třech)
Herní doba: 90–120 minut
Poznámka: Rozšíření jsou bezva, problém může být pouze v tom, že ne všechno vyšlo česky, takže pak doma máte základ v češtině, ale řadu doplňujících kartiček postav či padouchů v angličtině. Samozřejmě to lze kombinovat a hrát s tím, ale občas vám může drhnout terminologie.
Arkham Horror: The Card Game
Her z lovecraftovského vesmíru je spousta a mnoho z nich už jsme taky hráli (ráda bych připomenula například Mansions of Madness, Second Edition, hranou částečně s pomocí tabletu, o které jsem psala v prvním článku).
Kartičkovka z Arkhamu je celkem jednoduchá, a přitom nabízí spoustu různých scénářů, a dokonce i několikadílné příběhy. V základní hře jsou tři scénáře: na zahřátí se utkáte s kultisty (The Night of the Zealot), pak můžete provádět spletité pátrání The Dunwich Legacy (jeho součástí byly i opravdu příjemné scénáře v casinu, na univerzitě, v muzeu či zachraňování vlaku) či vyrazit do divadla (The Path to Carcosa), což se pochopitelně zase poněkud zvrtne. Rozšíření nabízejí třeba téměř klasickou detektivku v hotelu (Murder at the Excelsior Hotel, tedy byla by klasická, kdyby se nejednalo o Arkham), nebezpečnou výpravu do mexické džungle (The Forgotten Age) a spoustu další nebezpečné zábavy…
Rok vydání: 2016 (základní hra, ale existuje řada samostatných scénářů a rozšíření)
Počet hráčů: 1–4
Herní doba: asi 2 hodiny
Praga Caput Regni
Když jsem ji uviděla poprvé, byla jsem si nezlomně jistá, že ji nebudu schopná hrát. Herní plán mi přišel chaotický a nepřehledný, spousta políček, žetonků a dalších věciček, pravidla strašně komplikovaná a překombinovaná, totálně jsem se v tom ztrácela a byla jsem si jistá, že se mi uvaří mozek a vyteče ušima. Myslím, že to tak musí na první pohled působit na každého, ale byla by škoda se tím nechat odradit.
Ve hře se staví a zvelebuje. Hodně. Za všechno se dostávají body. Za městské budovy a hradby a Královskou cestu a katedrálu a Hladovou zeď a technologie a univerzitu a kdoví co. Je to obří pytel blech, při kterém musíte věnovat pozornost asi tisíci věcí. Při prvním hraní, a vlastně ještě trochu i při druhém a třetím budete mít pořád pocit chaosu, ale nakonec si to sedne a tak při čtvrté hře začnete mít pocit, že aspoň trochu víte, co děláte. A začnete přemýšlet, jak hrát efektivněji a strategičtěji. A začnete si to užívat. Jen v tom nesmíte moc hledat Prahu.
Rok vydání: 2020
Počet hráčů: 1–4 (bohužel jsme zatím vždy hráli jen ve dvou)
Herní doba: 90–120 minut (ve dvou)
Messina 1347
Podobně mozkolamná hra je taky Messina 1347 (autorem obou je Vladimír Suchý), která mě zlákala tím, že se točí kolem středověkého moru a jsou v ní žetonky krys (brzy však zjistíte, že mít je není dobré).
Ve hře jste šlechticové, kteří sledují spoustu cílů: zachraňujete lidi, kteří pak na vás makají, bojujete proti nákaze, budujete, vylepšujete kde co a také dosídlujete morem vylidněné oblasti. Je to podobný pytel blech jako Praga, hráč musí dávat pozor na spoustu věcí a nic nezanedbat. Nakonec to všechno proběhne strašně rychle, vždycky si říkám, ještě tak dvě kola a byla bych spokojená. Tuhle hru prostě nestíhám.
Rok vydání: 2021
Počet hráčů: 1–4 (bohužel jsme zatím vždy hráli jen ve dvou)
Herní doba: asi 90 minut (ve dvou)
Brass: Birmingham
Třetím pytlem blech na hraní je Brass, ten se však na rozdíl od obou předchozích neodehrává ve středověku, nýbrž za průmyslové revoluce počátku 19. století, a je o trochu lineárnější. Ale i zde je nutné dělat a hlídat spoustu věcí najednou, protože jako průmysloví magnáti budujete továrny, přádelny či keramičky a města spojujete nejprve vodními kanály, pak železnicí.
Důležité jsou taky pivovary. Ze tří těchto budovatelských her jsme tuhle hráli zatím nejméně, takže jsem se ještě úplně nerozhodla, jestli ji miluju, nebo nenávidím.
Rok vydání: 2018
Počet hráčů: 2–4 (zatím jsme vždy hráli jen ve dvou)
Herní doba: asi 120 minut (ve dvou)
Poznámka: Existuje také hra Brass (2007) a Brass: Lancashire (2018). Birmingham i Lancashire obě vycházejí z původního Brassu, ve všech případech jde o průmyslovou revoluci, továrny a dopravní cesty. Hrála jsem ale pouze Birmingham.
Azul – Zahrady pro královnu (Azul – Queen’s Garden)
Základní Azul je hra z roku 2017, ve které podle stanoveného systému sbíráte barevné dlaždice a vytváříte vzor, za což se získávají body. Je to relaxační a estetické.
Vyšla k ní nějaká rozšíření a byly vydány i samostatné hry Azul: Vitráže Sintry a Azul: Letohrádek. Nic z toho doma nemáme, celkem nám vždycky stačil základní Azul.
Ale pak se objevily Zahrady pro královnu (Queen’s Garden). Stromy, ptáčci, motýlci, kytičky… Zatímco v předchozích Azulech byla rozhodující pouze barva dílku, tady jde o kombinaci barvy a symbolu (barev je šest, symbolů taky šest), což hraje roli při braní dílků, jejich stavění i placení výstavby (pardon, zde tedy spíše výsadby). Plus vstupuje docela silný prvek náhody, protože dílky v nabídce se během kola objevují postupně a celkem snadno se může stát, že zrovna ten žlutý strom, který nutně potřebujete k dokonalé výsadbě, prostě nikdy nedostanete. Zvyknout si na kombinování barev a symbolů mi chvíli trvalo a Zahrady považuji za o dost náročnější než základní Azul, je to takový vyšší level vícesměrné křížovky. Ale současně zábavnější. Co máme „zahrádku“, na základní Azul jsem si už ani nevzpomněla.
Rok vydání: 2021
Počet hráčů: 2–4 (hráli jsme ve dvou, ve třech i ve čtyřech), uváděno je od 10 let, ale to by to desetileté dítě muselo být logický a kombinační mistr
Herní doba: ve dvou asi 30 minut
Heat
Nemám řidičák. Ani můj manžel nemá řidičák. A ani dva kamarádi, kteří s námi nejčastěji hrají, nemají řidičák. A přesto jsme například poslední Silvestr mnoho hodin strávili túrováním motorů, řazením, řezáním zatáček… prostě závoděním v autech. Ba přímo ve formulích!
Ve hře jsou čtyři závodní okruhy, na kterých se odjede určitý počet kol. Hráči mají své osobní karty (kde je hlavně důležitá řadicí páka) a sadu kartiček, což dohromady určuje rychlost jízdy. Průjezd zatáčkami se totiž musí dobře vypočítat, aby vůz nevyjel z dráhy!
Hru lze hrát úplně základně, což je celkem jednoduché, ale lze ji obohatit o různé komplikovanější moduly. Pokud člověk hraje sám nebo v málo hráčích, lze přidat hrou ovládané Legendy, které herní pole obohatí (a většinou vás trochu rozčilují, protože jsou prostě lepší!). Další moduly jsou Garáže (technická vylepšení), Počasí a Stav dráhy, anebo můžete hrát na celý Šampionát pro více závodů za sebou.
Bezvadná závodní hra, různorodá, rychlá, vhodná i pro větší počet hráčů, což se občas hodí.
Rok vydání: 2022
Počet hráčů: 1–6 (hráli jsme ve dvou, ve třech i ve čtyřech), lze hrát i s dětmi, uváděno je od 8 let
Herní doba: ve dvou asi 45 minut, čím víc hráčů, tím delší
Poznámka: Existuje rozšíření Hustý déšť, které přidává dva nové závodní okruhy, sadu pro sedmého hráče a nové události.
Divukraj (Everdell)
Divukraj je jednoznačně nejroztomilejší hra, kterou vlastníme. Ty ňuňu obrázky, ta přičinlivá zvířátka…
Já ráda buduju. Tohle je taková budovací klasika, posíláte pomocníky pro suroviny, za suroviny si vykládáte karty do svého „městečka“, karty vám pak generují nějaký zisk nebo výhodu, úplně ideální je, když se ty karty navzájem nějak podporují, což může vést k slušným ziskům, za které dále budujete… a na konci hry si spočítáte body. To vše s opravdu hezkým výtvarným ztvárněním. Bezvadné je, že pokud vám zrovna soupeř nevyfoukne žádoucí políčko se surovinami, nedochází tu k téměř žádným konfliktům, naschválům a útokům, takže ke vší té roztomilosti je to ještě hra poklidná. Prostě relax.
Jakkoli by k tomu výtvarné ztvárnění mohlo vybízet, pozor, nejedná se o hru pro malé děti. Oficiálně je psaná od 13 let a opravdu to vyžaduje docela dost soustředění, promýšlení a držení hodně informací v paměti, které by menší dítě těžko zvládlo.
Rok vydání: 2018
Počet hráčů: 1–4 (hrajeme obvykle ve dvou nebo ve třech)
Herní doba: ve dvou asi 60 minut
Poznámka: Existuje řada rozšíření. Doma máme a rádi občas hrajeme Skálověží, které k základnímu budování přidává zajímavý možný bodový zisk skrze dobrodružné putování, omezení hry kvůli nepříznivému počasí a taky super jízdní zvířata, do kterých jsem se zamilovala. A máme také Zvonkobraní, to obsahuje pár drobností, například užitečný jarmark, a minirozšíření Slyšte! Slyšte!, což je 15 nových kartiček. Ale je toho víc (třeba rozšíření s řekou, nebo dokonce s vlakem!).
Jízdenky, prosím! Legacy: Legendy Západu (Ticket to Ride Legacy: Legends of the West)
Miluju legacy hry. Ne, že bych je musela hrát pořád, ale jednou za čas si nějakou pěknou legacy kampaň ráda dám říct. Takže když jsme zjistili, že vyšla legacy verze naší oblíbené Jízdenky, prosím! (Ticket to Ride), neváhali jsme a nechali si ji nadělit k Vánocům. A protože by byla škoda to vyplýtvat jen ve dvou, přizvali jsme synovce, který je v Jízdenkách dobrý už od dětství.
Začíná se s poměrně úzkým pásem území na východním pobřeží USA, každý hráč má svou železniční společnost a s ní postupně expanduje na západ. Odkrývají se další území, staví nové tratě, některé i v tunelech, a je kolem toho spousta zábavy: převážíte cirkus, tratě ohrožuje vlakový lupič, v horách jezdí vlak duchů, který vás může proklít, pustíte se do obchodu s akciemi, stavíte mosty v Kalifornii, které může pobořit zemětřesení, a nakonec vypukne i zlatá horečka. A úplně nejlepší věc ze všeho jsou kleštičky a štípání jízdenek…
Místo bodů se zde jako ve správném kapitalistickém byznysu hraje na peníze, zapisují se zisky z každé hry a různé úkoly navíc (pohlednice), vše se ale ukládá do trezoru, takže až do poslední chvíle se neví, kdo vyhraje. Sami jsme se přesvědčili, jak matoucí to může být: v základním peněžním zisku z jednotlivých her byli manžel i synovec mnohem úspěšnější než já (čistě na peníze jsem vyhrála, myslím, jednu jedinou hru), ale když došlo na finální počítání, ohromeně jsme zjistili, že v kampani jako celku jsem zvítězila já. Spoustu peněz jsem totiž vydělala díky speciálním úkolům. Z toho je vidět, že k cíli můžou vést nejrůznější herní strategie.
Rok vydání: 2023
Počet hráčů: 2–5 (hrajeme ve třech celou kampaň)
Herní doba: první hra trvala asi 30 minut, ale každá další je delší a delší, desátá už nám trvala přes 2 hodiny (plus nutno připočíst nemalý čas na rozkládání a skládání hry a potřebujete fakt velký stůl!)
Poznámka pro ty, kdo neznají legacy systém: Takovou hru v podstatě hrajete jen jednou, protože herní komponenty i okolnosti a vlastně i částečně pravidla se při ní neustále vyvíjejí a mění. Objevují se nové věci, možnosti, postavy, neustále něco nalepujete, přelepujete a trháte, otevíráte obálky a dostáváte nové informace. Na konci vám zbyde herní plán a komponenty, které můžete používat k obyčejné hře, ale ten postupně se vyvíjející komplexní příběh se zvraty a překvapením už znovu nikdy hrát nebudete. Však jste si ho za 12 etap celé kampaně užili dostatečně.
Bonus
A nakonec odbočka od klasických deskovek: puzzle. Taky milujete puzzle? Doba, kdy šlo jen o skládání hezkého obrázku, je historií. Žijeme ve věku obrovského globálního boomu puzzlení, takže kromě klasických skládaček existují různé 3D puzzle, dřevěné puzzle, puzzle se skytými příběhy, hádankami či exitovými hrami. Můžete skládat puzzle s twistem, kdy skládaný obrázek tak úplně neodpovídá předloze, anebo puzzle s překvapením, kdy po složení základního tvaru puzzle podle návodu posunete, doskládáte středový obrázek… a vše začne dávat úplně jiný smysl. Pokud jste ale tradicionalisti a chcete si užít jen ty krásné obrázky, i zde je mnohem víc možností a i do ČR se vozí skládačky stále většího množství světových značek, o možnosti objednání ze zámoří ani nemluvě.
Neplatí už ani to, že skládání puzzle je relaxační aktivita na dlouhé zimní večery. V puzzlení totiž můžete soutěžit na rychlost, a to dokonce na světové úrovni! Mistrovství světa v rychlostním skládání (speed puzzling) se koná od roku 2019 ve Španělsku a možná vás zaujme, že ČR je v tom ohromně úspěšná (na loňském mistrovství české soutěžící vypuzzlily 3. a 6. místo v jednotlivcích, 3. místo v párech a POZOR 1. místo v týmech! Jo, ČR je puzzlerská velmoc!). Chcete-li vědět víc, navštivte stránky www.worldjigsawpuzzle.org, a pokud byste si chtěli porovnat své puzzlicí časy s ostatními, určitě využijete webovou databázi myspeedpuzzling.com. Je původem česká, ale své časy tam vkládají speedpuzzleři z celého světa.
A to je vše.
Přeji příjemné hraní!
- 756x přečteno
Přidat komentář