Knihovnička pro obnovu civilizace: 4. Poslední z velké trojky

Článek od: Petr Simcik - 15.06.2025

Tahle kniha byla původně na druhém místě, ale v případě cesty časem i postkatastrofického přežití prostě mapa převážila. Tou knihou je Skautská příručka. A tím opět nemyslím vyloženě tu jednu konkrétní knihu, ale spíš celý typ literatury. Mně se například pro tenhle případ (nemůžu napsat „osvědčila“) zalíbila dvojice kapesních knih Dobrodružnou stezkou. Původně jsem chtěl také doporučit Ernesta Thompsona Setona, ale ten už je až moc zastaralý, orientovaný na indiánské dovednosti, lov a přírodu.

Dobrodružnou stezkou (a mnohé další podobné knihy vydané pro skauty, junáky či pionýry, případně turistické oddíly) jsou přesně to, co potřebujeme. Jsou v nich sice i ty setonovské indiánské dovednosti, ale ty se nám – než někde v roce nula najdeme civilizaci – také budou hodit. Kromě nich je tam ale spousta informací o jednoduchých mechanismech, ručních pracích, hygieně, bylinkách a podobně. Není to jen „jak rozdělat oheň v lese“ – je to koncentrát praktického přežití moderního člověka v předindustriálním světě.

Antický svět znal mnoho věcí intuitivně, ale neuměli je standardizovat a dovednosti se předávaly okoukáváním či ústně. Nevěděli, proč fungují (neměli chemii, mikrobiologii, fyziku v našem slova smyslu) a spousta dovedností tak opakovaně vznikala a zanikala. Neznali způsoby, jak ty znalosti šířit dál – neměli knihtisk, populární návody, logické postupy. Mimo jiné knihtisk bychom přitom mohli za pomoci návodů pro základní práci se dřevem z těchto příruček znovu vyrobit.

Dokonce je součástí těchto příruček návod na kreslení znakového jazyka, který by nám mohl sloužit, než bychom se naučili jejich jazyk na dostatečné úrovni.

Skautská příručka by jim dokázala jednoduše ukázat základy hygieny a zdravotní prevence, které by mohly snížit úmrtnost a omezit epidemie (mytí rukou, vaření vody, základní dezinfekce). Obsahuje návody, jak fixovat zlomeniny a pečovat o nemocného – a to vše v obrázcích. Jsou zde informace o protijedech, boji s horečkou… zkrátka všechno, co vás může potkat, pokud táboříte daleko od civilizace. Jenže naší moderní civilizace. Z našeho pohledu by i antické Athény byly jen takové kamenné, stabilní tábořiště.

Informace z příručky by mohly vést ke stavebním metodám – trojnožky, vázání dřevěných konstrukcí, základy uzlů, ale i třeba vodní mlýnské kolo. Dobrodružnou stezkou obsahuje návody, jak stavět tábor, jednotlivé typy stanů, různé pasti, nádoby a podobně. Ano, z našeho hlediska jsou to primitivní věci, ale jsou vymyšlené tak, aby nám – moderním lidem – stačily k přežití v lese. Takže je šance, že dokáží zlepšit technologie v Antice, nebo přinést nový pohled, kterým se tam ještě tenkrát neuvažovalo. V knize jsou návody na sruby plující na vodě pro lov ryb v zimě, obecně zlepšení rybolovu, návody na stavbu pecí, práce s ohněm i jeho udržování a používání ke komunikaci. Základy jednoduché fyziky a mechaniky – i když skrytě – v podobě kladek, pák a vázání.

Také je zde dost informací, které doplňují předchozí knihu – orientace pomocí kompasu, hvězd a počasí. Určování úhlů, vzdáleností a světových stran i bez nástrojů. A krom toho i jednoduché základy kartografie a mapování terénu.Pokud jde o náš svět po katastrofě, záleží na tom, jak moc by byl zničený. V každém případě by ale byla tahle kniha klíčovým příspěvkem nejen k obnově civilizace, ale k přežití obecně. Jako člověk, který právě vylezl zpod šutru, najdete už po 25 letech na povrchu prakticky všude les. Jen ve městech se bude plazit po budovách a zbytcích civilizace. Veškeré konzervy budou znehodnocené. Na co ale můžete narazit, je balená poživatelná rýže, med, instantní kafe, fazole, čočka – a třeba taky hořká čokoláda. Ovšem jen ta zatavená ve fólii a uskladněná někde hluboko ve skladech mimo světlo. Pokud byste vylezli dřív, tedy týdny nebo měsíce po nějaké katastrofě, stejně budete asi zpět vyhledávat po výpravách za jídlem svůj podzemní úkryt, protože povrch bude nestabilní a nebezpečné místo. Různé provozy budou selhávat, budou umírat tisíce zvířat a vzduchem se ponesou bakterie všeho druhu. Po letech už ale bude čisto – a tady přichází na řadu příručka pro obnovu civilizace. I s minimálními nástroji si za pomoci skautských příruček dokážete vybudovat chráněné ležení, pěstovat rostliny, lovit divoká zvířata a pomalu rekultivovat své okolí. A pokud se chcete cítit civilizovaně, klidně můžete osídlit i nějaký vhodný panelák a vytvořit tak vertikální a velmi bezpečný tábor. 

Skautská příručka je v dnešní době poměrně zastaralá věc, ale jakmile byste nad sebou neměli hromadu satelitů, mobilní signál a obchod v docházkové vzdálenosti, stane se z ní zlatý důl pro přežití a budování nové, či povznesení staré civilizace.

Komentáře

No, já bych tu antiku tak nepodceňoval... Jinak ano, tentokrát souhlas. Sám jsem si jakožto přežívací příručku hodně dlouho vážil Setonovy "Dva divochy"; mají ale tu nevýhodu, že přírodní reálie tam používané se vztahují k americko-kanadskému pomezí (čili třeba návod, jak vyrobit luk, je tam dobře podrobný, jenže v Evropě musíte hledat jiné stromy). A první pomoc v nich není vůbec.

Od Elstnera jsem jako kluk měl dvě knihy - "Dobrodružnou stezkou" (velké souborné vydání z roku 1970) a druhou, která ani není v Databázi knih a jmenovala se nějak jako "Pionýrská encyklopedie". Ta "pionýrská" byl v podstatě výcuc z "Dobrodružné stezky", ale byly tam rozdíly. V "Dobrodružné stezce" se (oprávněně) pravilo, že na táboření je dobrý pořádný lovecký nůž s pevnou čepelí, a zavíráky byly zavrhovány jakožto na práci nepraktické (zvláště pak ty, co mají spoustu různých želízek a žádné opravdu k něčemu), zatímco pionýrům to bylo doporučováno přesně naopak... (Mám za to, že tady zasáhlo ideologické hledisko: lovecké "bowiáky" prostě příliš zaváněly trampingem.)

No a jednou v životě jsem měl v ruce něco, co bylo jako návod na přežívání v naší přírodě asi vůbec nejlepší a co zároveň oficiálně ani neexistovalo: armádní příručku pro průzkumáky a paragány. Malá knížečka v červené vazbě, bez titulu, bez jakékoli tiráže, jen na začátku s upozorněním, že některé ty návody je v době míru nezákonné používat, a uvnitř rady jak se maskovat, jak si udělat ve sněhu záhrab na přespání, jak lovit zvěř do pytláckých pastí, atd., atd... A v druhé půlce barevný obrázkový atlas jedlých i jedovatých kytek a hub. Skladné, obrázkové a nesmírně komplexní.

Vojenské příručky byly v 70. a 80. letech všechny v červeném provedení a některé rozhodně nejsou k zahození (stejně jako skripta z vojenské katedry). Trochu se tu pozapomíná na staré učebnice branné výchovy, i když ty by se hodily spíše na to postapo. Co se týká toho lesa v civilizaci - za 30 let v našich podmínkách to nebude nic moc - opuštěné armádní rekreační středisko rozhodně nijak extrémně zarostlé nebylo a do džungle nebo buše to mělo daleko. některé stavby vzaly za své )pokud z nich někdo ukradl vše použitelné střechou počínaje), jiné - nenapadené nenechavci ještě byly do jisté míry použitelné.

Tohle hodně záleží na konkrétních místních podmínkách. Kde jsou místo hlíny asfaltové plochy, nějaký čas to trvá, než plevely prorazí skrz, ovšem z běžného trávníku dovede být neproniknutelná bezinková houština během několika let... A pak jsou tu věci, které způsobí změna vnějších podmínek. Na Děčínském Sněžníku koncem osmdesátých let nebylo nic než neduživá tráva a nad ní se tyčila pochmurná kamenná rozhledna, Ta je tam dodnes, ale skoro nic z ní neuvidíte, protože ji obklopuje vysoký les - a stačila jenom taková drobnost, jako že hned na začátku devadesátek bylo na komíny ústeckých fabrik dodáno odsiřovací zařízení. Macecha příroda se pak o sebe obratem postarala sama.

V případě postapo budoucnosti je ovšem klíčová otázka, jakého druhu proběhne ono "apo". Na do sklovita upečeném povrchu asi hned tak neporoste nic.

Co se týče jádra tak teď už víme, že mnohaletý spad nebo jednolitá spečená hmota místo krajiny nehrozí. Bomby po sobě nechávají bordel o který se počasí u nás postará v rámci měsíců, prach, oheň, radiace se spláchne a jediné na co bude potřeba si dávat pozor jsou údolí kam se to spláchne :D Nadzemní výbuchy srazí spoustu budov ale paneláky přežijí jako kostry a pokud by to třeba v Praze neřachlo do centra ale vedle, tak ochrání i to centrum. A obráceně :D Pokud by to bouchlo nad hradem, Střední čechy to díky panelovému prstenci schytají minimálně po zemi méně.

Zem bude spíš spálená než zpečená (skelný povrch vzniká hlavně na poušti a ani tam ne nějak masivně) takže stačí pár let a příroda si najde cestu jak na spáleniště zanést semena skrze vítr, ptáky a pod. A jelikož to bude jednorázová výheň, je možné, že i některé odolné dřeviny znovu obrostou a začnou se bez zásahu člověka šířit. 

Každý národ má takové politiky jaké si zaslouží -> Svůj svět si musíme zasloužit!

Zajímavé, jak jste si to se Střelcem vyložili oba stejně jednoznačně... Jenže ono nemusí jít nutně jen o tuhle příčinu. Představte si třeba, že by začalo znovu masivně soptit České středohoří (je to blbost, já vím, ale už čtyřicet let si říkám, že by to byl tuze malebný katastrofický film). Lávové výlevy jsou - prý, četl jsem to jako dítě někde ve Verneovi nebo kde - nakonec úrodné, jenže napřed musejí zvětrat, což rozhodně zabere víc než pár pátků... A dovedu si představit i jiné způsoby, jak nás upéct. Třeba tohle: Z hlubin vesmíru se přižene obrovské cizí těleso; v dalekohledech má ten typický čočkový tvar, jak se odedávna kreslívají lítací talíře, půl světa se raduje, že nás konečně přišli navštívit, druhá se toho děsí, jenže ejhle - ona je to gigantická lupa, lhostejno, zda přírodně vzniklá nebo umělá, a když se nám uhnízdí na oběžné dráze, začne pod sebou vypalovat cestičku... (Provůch, to je tak krásně pitomá vize, že se divím, že to taky ještě nikdo nenatočil jako film.Když mohl Brousek Willisů v Armageddonu zachraňovat svět v čele party naftařů, tady by jako spásné řešení mohli poslat nahoru četu silničářů se sbíječkami.)   

No prostě, nemusíme se upínat jen na těch pár omšelých variant, jako jsou atomovky nebo zázračně výkonné pandemie.

Tak ono je to ale nejpravděpodobnější :D Další možností je třeba výbuch nějaké velké sopky která ovlivní celé klima, nemusí to být hned u nás - třeba takový Yellowstone by dokázal zničit půlku planety mrazem a prachem. Nebo to nemusí být lupa ale několik meteorů se stometrovým průměrem. Možností je samozřejmě víc. Výhoda jaderné války je ta, že je to z těch variant vlastně docela slabota pokud tě to netrefí přímo :D

Každý národ má takové politiky jaké si zaslouží -> Svůj svět si musíme zasloužit!

Evropský ekvivalent Yellowstonu je v Itálii kousek od Vesuvu, celkem aktivní je i Théra a něco bublá i na Azorech. Tam kdyby to prásklo, budeme mít potopu s "velkou bouří" jak od Kotouče a pak s trochou štěstí námořní přístav v Drážďanech a jachetní ve Hřensku. A co se týká přepočtu velikosti meteoritu na zdevastovanou plochu/velikost kráteru, tabulka byla v nějakém vydání Součka ze sedmdesátek. Co se týká populárního klimatu, asi to tak žhavé nebude - než našli zkameněliny chameleonů v Číně, tak byly nejstarší ty od Plzně. To znamená, že teplo už bylo a nejspíš se hned tak nevrátí.

Já bych to s tou klimatickou změnou fakt nepodceňoval, kdy naposledy jsi viděl krom úlu víc včel najednou, nebo víc šneků (pamatuju si jich desítky cestou do práce nebo ze školy kterým se člověk vyhýbal) nebo žížaly, které prakticky pokrývaly chodníky po dešti. O nutnosti umejt sklo když člověk dojel po dálnici z Plzně do Prahy ani nemluvě. 

Každý národ má takové politiky jaké si zaslouží -> Svůj svět si musíme zasloužit!

Tak tohle taky záleží na povrchu, Na asfaltu šneci moc nerostou, ale na betonu nebo vápencové dlažbě jich po každém dešti vyraší, že je to co krok, to křup... Co se týče klimatických změn, tak do desátého století se na Moravě vyskytovaly bahenní želvy, a za Karla IV. se dalo červewné víno pěstovat na sever až k Roudnici; jinými slovy, teplo už bylo a protože to jde v cyklech (do kterých ovšem semo tamo zasáhne nějaká větší sopka), s trochou štěstí zase bude. Zkameněliny jsou v tomhle směru irelevantní, pocházejí totiž z dob, kdy se patřičný kousek zemské desky nacházel na glóbu úplně jinde.

A ohledně sopek - ano, opodál Vesuvu je hodně zajímavé místo ("Flagrájská pole" se to jmenuje?), a vlastně celé Středomoří od Itálie po Turecko může natropit slušnou neplechu. Ale myslím, že mnohem větší adept na mimořádný průšvih je tzv. "horká skvrna" pod Islandem... No a pak samozřejmě celý tichomořský "Ohnivý kruh" - ono když něco pšoukne opravdu pořádně, dokáže to odstínit sluneční záření i na několik let. (Mimochodem, poslední takový velký malér nepřímo způsobil, že Shelleyová napsala Frankensteina. Protože byla celý rok zima a furt pršelo, Byron a spol. místo courání po Alpách a projížděk po jezeře se nudili zavření ve vile, až z toho vznikla ta slavná sázka.)

Ke klimatu uspořádal Kobza (původní profesí geolog) v parlamentu dvě mezinárodní vědecké konference. Vyplynulo z nich, že vše záleží na poloze zemské osy, sluneční aktivitě a postavení planet ve Sluneční soustavě, přičemž velmi důležitou roli hraje Jupiter. Navíc z geologických struktur vyplývá, že klimatické výkyvy se opakují s jistou pravidelností.

Tak to ale nikdo nevyvrací, jen že jsme si ji jako lidi urychlili a to co trvá staletí dnes trvá deset let. Čeho se vědci bojí je ne, že to přijde ale, že se nepřizpůsobíme protože na to nedostaneme dost času. A co my, my jsme trochu jako švábi :D ale příroda. Dřív zvířata různě migrovala během mnoha generací, koneckonců my jsme opice z Afriky :D ale dneska na to nemají ani prostor ani čas. 

Každý národ má takové politiky jaké si zaslouží -> Svůj svět si musíme zasloužit!

Netrefil. Jsem přeci jen mladší. Brannou jsem měl ale párkrát a vojnu už nestihl kvůli studiu. Ale sleduju svět no :D

Každý národ má takové politiky jaké si zaslouží -> Svůj svět si musíme zasloužit!

tady bude vypadat podle toho, 1) jakou porci nám toho soudruzi ze Strakovky vykoiledují; 2) kolik z obou stran se toho sčuchne nebo bude sestřeleno na půl cesty, tedy nad námi. Ve výhodě jsou Příbramsko, Jáchymovsko, Horní Slavkov, okolí Boru u Tachova a Rožný - tam už je jistá hladinka od přírody. Ale zas to dokonale naplní vize grýndýlu - budem si svítit sami, nic nebudem potřebovat a navíc budeme ve formě polétavých částic naprosto volně poletovat po okolí...

Zatímco souhlasím s hodnotou skautských příruček pro vlastní přežití (do seznamu bych přidal ještě Junáckou stezkou vydanou okolo roku 1968), tak si nemyslím, že bychom těmi věcmi ohromili naše předky, protože oni většinu z těch věcí znali mnohem lépe než naši skauti, nemluvě o nás (viz léčivé byliny a spol). K armádním příručkám jsem se bohužel nedostal (i když pár vojenských speciálek mi pomohlo při toulání některými kousky divočiny), ale k některým kouskům vojenského vybavení ano a určitě by našlo své místo v batohu na cestu časem.

K té Pionýrské encyklopedii. Měla dva díly. První díl se týkal organizace, mimo jiné obsahoval přesné určení, jak má vypadat pionýrský kroj a kde se nosí jaký odznak. Na té pořádkumilovnosti bylo něco fascinujícího a jeden čas mě bavilo sledovat, jak skoro nikdo  v mém okolí (včetně úspěšných a hojně vyznamenaných pionýrů) nenosí kroj správně.
Šlo o oficiální publikaci PO SSM, čemuž odpovídal odpudivý vzhled a doplatil na to druhý díl. Sloužil jako podklad pro "odznaky odbornosti", takže zahrnoval nejen základy tábornictví, ale také třeba základy modelařiny, základy sportů (nákresy chvatů juda a podobně), hry, technickou tvořivost a podobně. Stavěl jsem podle ní periskop z kartonu a dvou zrcátek nebo třeba "letiště do kapsy", s bratry jsme si díky nápadům z této knihy užili docela dost zábavy. Dost z těch návodů přebírali třeba z ABC, bylo příjemné to mít na jednom místě.

Kdyby měl náš byt o místnost víc (a já ji uhájil na knihy), tak tu encyklopedii mám ještě schovanou...

 

Oni toho samozřejmě spoustu znali ale jsou věci a jejich překvapivě hodně které byly objeveny až po nich i když nám se můžou zdát primitivní. Samozřejmě tady zábavně teoretizujeme ale myslím si že by jim to dalo dost, minimálně v tom je z těch knih systém :D hlavně pokud bychom celou tu knihovničku kombinovali. A další věc, ty příručky by daly základy hlavně nám abychom před nimi nebyli za trotly, že teoreticky víme ale neumíme :D

Každý národ má takové politiky jaké si zaslouží -> Svůj svět si musíme zasloužit!

Přidat komentář