Kůstek

Co by to bylo za život, kdybyste si nemohli jednou za čas vyrazit na pořádné kraví dostihy? No myslel jsem si to, už si jej bez nich nedovedete ani představit, že? Tak to byste perfektně zapadli do druhého dílu lapálií kostěných přátel.

I v prosinci vydává nakladatelství Crew zajímavé čtení.

I komiksoví fanoušci jsou zodpovědní voliči, kteří to s osudem našeho státu myslí dobře, nakladatelství CREW uspořádalo takové malé komiksové volby - ovšem s poněkud jinými kandidáty, než jsou na soupiskách oficiálních politických stran.

„Jupijej! Vyšel další Kůstek!“ Nyní jsou v kurzu dvě možnosti. Buď jste ihned po přečtení úvodního výkřiku vyskočili od svých prohlížečů, doběhli k oblíbenému knihkupci a s novým komiksem v zubech se právě snažíte popadnout dech a nebo… A nebo ne. Pokud by situace číslo jedna opravdu nastala, už asi stejně nemáte chuť tuto recenzi dočíst, jelikož důvody, proč si Kůstka koupit, znáte a důvody, proč si ho nekoupit, vědět nechcete. Inu, trochu jsem počítal s tím, že většina čtenářů Sardenu to má v hlavě alespoň trochu srovnané a nevyráží v papučích do ulic pokaždé, co se objeví jakákoliv nová kniha. Takže pro ty, co zůstali sedět, následuje pár řádek o tom, jak to s tím Kůstkem vlastně je.

Už za několik dnů vyjdou dohromady první dvě knihy z legendární černobílé řady Bone - u nás coby Kůstek. Tenhle uzavřený fantasy příběh, získal všemožná ocenění a byl dokonce zařazen mezi nejzásadnější knihy století.