RECENZE: Jana Rečková, Virtuální vrazi

Kam utéct před dystopickou realitou obludného byrokratického mutanta, který vyrostl z trosek těla původní Evropské unie? Virtuální realita vás přivítá s otevřenou posilovací kombinézou a přijme vás do své chladivé gelové náruče. Neexistuje svět, jaký by pro vás elektroničtí mágové neuměli vytvořit a je jen na vás, jestli se vám podaří prostřílet či prochytračit až na božskou úroveň.

Kardinální průs…švih nastává v okamžiku, kdy se pohlaváři, tam v nebeských výšinách, shodnou na tom, že virt je Zlo, které je třeba nekompromisně a zcela beze zbytku vymýtit. Závislost na neexistujících světech je totiž podle dlouhodobých výzkumů nebezpečnější než všechny drogy a jiná oblbovadla dohromady.

Hlavní hrdina Tajn, kdysi tvůrce, nyní vládce a hlavně ničitel fantaskních světů musí bojovat o své místo v tom reálném i virtuálním.  Sirotek, hledající své dva bratry i svou vlastní budoucnost, díky své chytrosti a vynalézavosti vybruslí i bez pomůcek z nejednoho kluziště a při tom ještě stihne zachraňovat svět(y) a bojovat s tajuplnou protivnicí.

Jana Rečková ve Virtuálních vrazích vytvořila budoucí svět Evropy a jejího byrokratického molochu tak reálně, až mě při čtení mrazilo i v těch zrovna panujících čtyřicetistupňových vedrech. Přímo živě jsem si dokázala představit (ne)fungující zvrácené a na hlavu postavené zdravotnictví, nebo sociální systém. Brr!

Jako v každém správném příběhu i zde potkáte světlé okamžiky dávající naději na lepší zítřky.  Tenhle je však otřepaných klišé prostý a srší spoustou nápadů. Neříkám, že tam nenajdete lásku, přátelství a nenávist, to by těžko byl správný mix akční dobrodružky, ať už je zahalená v kouři z rychle tasených koltů, v mlhách dálek nebo v hráčské kombinéze.

Všechno nakonec dává správný smysl včetně zpřeházeného číslování kapitol a nezbytných záhad a tajemství vinoucích se celým vyprávěním.  Je to jeden z těch příběhů, které mají sloužit k pobavení, ale nakonec vás stejně donutí se mimoděk zamyslet nad spoustou věcí a hodnot ve vašem životě.

Sama autorka v úvodu knihy píše, že by neměla být považována za kyberpunk, protože jím není. A stojí si za označením fantasy. Proč vlastně, pochopíte až v samotném závěru, který (aspoň z mého pohledu) byl naprosto dokonale a pohádkově vypointovaný, což kvituji s povděkem. Dystopické konce v dystopických knihách jsou zkrátka příliš depresivní a těžce stravitelné.

Nedělám to takhle okatě příliš často, ale já to prostě řeknu. Vlastně napíšu. Bavilo mě to a s každou další stránkou jsem byla zvědavá, co bude dál. A určitě si to přečtu ještě jednou.

Jana Rečková: Virtuální vrazi
Nakladatelství: Epocha
Edice: Pevnost
Obálka: Karel Zeman
Rok vydání: 2015
Vazba: brožovaná
Počet stran: 280
Cena: vyšlo jako příloha Pevnosti 8/2015