LIDÉ: Václav Šorel 8. 9. 1937 – 12. 9. 2020

Šorel–Kobík neměli rozhodně na svědomí jen reálnou kosmickou techniku. Za prvé: na začátku 70. let začínali jednoduššími modely, jako byl model typického panelákového bytu, modely házedel, skříňová Avie, Leninův pancéřový vůz Austin-Putilov, školní kluzák a další modely. A za druhé: se ságou kolem Žluté planety a Malého Boha začali s konstrukcí modelů ke komiksům. K Tomanově sáze postavili modely kráčejících robotů „koníků“ a také samotné vejce zářícího a krabíka – Malého Boha. Bylo tedy jasné, že jakmile začnou něco „svého“, tematické modely určitě nebudou chybět. To se ukázalo hned s prvním komiksem Vzpoura mozků, ke kterému vyšel hvězdolet Prométheus, jehož jednodušší verze doprovázela i souhrnné vydání ve speciálu ABC 86.
 
Vzpoura mozků byl ve své době poměrně revoluční počin. Sci-fi komiks sice začal už v roce 1974 Vlastislav Toman, ale když odhlédneme od robotického Malého Boha, tak na tom komiksu zas tolik sci-fi nebylo a jednalo se spíš o vyšperkovanou verzi Lovců mamutů. To Šorel v roce 1977 přišel s tím pravým sci-fi. Posádka výpravy do kosmu se vrací po letech k Zemi a najde ji obalenou do neprostupné bubliny. Musí tak zjistit, co se stalo, a se zbytkem lidstva se postavit umělé inteligenci. Příběh varuje před předáváním vlády počítačům a je plný moderní techniky, robotů, celoplanetární umělé inteligence a kosmických letů. Obsahuje také velké bitvy a je hodně akční. A pozor, záporák je rudý, což prý tehdy nikoho netrklo, ale Šorel s Kobíkem za to následně sklidili několikero poplácání po ramenou. Každopádně Vzpoura mozků prošla sítem, i když jí byla vyčítána malá angažovanost, a Vlastislav Toman, tehdejší šefredaktor ABC prý kdesi cosi musel žehlit. Vzpoura mozků je jedna z trvalek komiksů z ABC s velkým množstvím znovuvydání. Objevila se v speciálu ABC Já, robot z roku 1986, Velké knize komiksů z roku 2001, speciálu Kultovní komiksy ABC v roce 2008 a nemohla se neobjevit ani ve Zlaté knize komiksů Václava Šorela v roce 2011. V roce 2014 pak vyšla jako román, z čehož mám ale já osobně velmi rozporuplné pocity, protože tento román je pořád psán pro děti, ale mám obavu, že pro děti v roce 1980. 

Galaxia vycházela mezi roky 1984 a 1986 a osobně si vůbec nepamatuji, jak jsem se k ní dostal a kterou verzi jsem jako první četl. Jsem totiž narozený v roce 83 a tím pádem jsem se skoro absolutní jistotou nemohl číst první verzi z klasického ABC. Předpokládám, že jsem se nějak dostal k ABC Pojďte si hrát z roku 1996 protože v době Velké knihy komiksů 1 (2001) už jsem měl jiné starosti a Zlatou knihu komiksů Václava Šorela 2011 už jsem si kupoval sám právě kvůli Galaxii. Každopádně na rozdíl od opečovávané Vzpoury mozků měla Galaxia poměrně krušný život, protože se zřejmě po revoluci ztratily některé podklady, a tak v roce 1996 vyšla brutálně pokrácena – začínala číslem 16, kde došlo k několikařádkovému shrnutí děje a následně chyběla i celá strana 19. Nutno podotknout, že na působivosti jí to neubralo. Opět se ocitáme v kůži jedné z meziplanetárních lidských výprav. Ta narazí na planetu ovládanou přerostlým hmyzem a musí nejen přežít, ale i zachránit přeživší z místní zdecimované civilizace. Galaxia působí jako jeden z dílů Star Treku a má s ním společný i design jedné z kosmických lodí, která vypadá jako Enterprise. To ,že je Galaxia klonem Battlestar Galactica, snad už ani není tajemstvím. Spíš by mě zajímalo, jak se pánové k těm seriálům za socialismu dostali. Každopádně podoba je to přiznaná. O to víc zamrzí, že není příliš využitá a dovnitř Galaxie, když nepočítám hibernační komory, se podáváme až o mnoho let později v komiksu Odysseus.

V posledních letech Václav Šorel hlavně psal, a to nejen romány, ale i scénáře. Co se týče románů, postupně předělal do románové podoby několik svých slavných sci-fi komiksů, a to nejen Galaxii, ale i Vzpouru mozků a dopsal navazující komiks i román Odysseus. Posledním vydaným románovým zpracováním pak byla Operace Slunce v roce 2019.

Jako velký fanoušek Galaxie bych se ještě rád vrátil ke komiksu Odysseus. Nemůžu si pomoct, ale tenhle příběh je v tom vesmíru prostě navíc a krom toho také vykrádá předchozí Šorelovy práce. Přesto jsem se s ním smířil a mám ho rád. Odysseus totiž vychází z toho, že Galaxia a Vzpoura mozků k sobě nějak patří. Problém je, že ty knihy prostě nenavazují a jde spíš o historii tří expedic ze Země do vzdáleného kosmu. Kdyby to takhle bylo pojaté, asi bych s tím neměl problém, ale v Odysseovi se několikrát zmiňuje děj, který hrdinové prostě nemohli zažít. Na co mě ale Odysseus přivedl a rád bych to zde také zmínil je další kultovní Šorelův komiks, který oproti ostatním trochu zapadl: Zkáza planety Země. Odysseus ji totiž v první části prakticky políčko od políčka vykrádá a přitom to pak nemá vůbec žádný dopad na další děj. Co to mělo znamenat, nevíme. Možná měl prostě Šorel slabost pro zachraňování krásných zrzek před upálením, protože ta scéna ze Zkázy planety Země je slovo od slova vykradená scéna z Hlídače na Ikaru, což je nejstarší verze téhle události. Ve středověku tudíž chybí tři zrzky, což už by možná mělo dopad na kauzalitu. Každopádně Odysseus po tápání vytahuje další možný konec lidstva, a proto ho beru na milost. Zkáza planety Země je poslední spoluprací s Jiřím Petráčkem pro ABC a vyšla v roce 2001. I přes tu vykopírovanou část patří k tomu nejlepšímu, co Šorel ze sci-fi vytvořil. Každopádně celý soubor Šorelových sci-fi prací dodržuje jednotný design plavidel i módu přes Kobíka k Petráčkovi, a tak ho lze považovat za navazující cyklus v jednom jediném vesmíru. Případné nesouvislosti lze hodit na cestování časem. Docela rád bych tu záležitost viděl na plátně…