Knihovnička pro obnovu civilizace: 5. Energeťák pro vaši civilizaci

Následující knihy to mají trošku naopak. Jsou volitelným doplňkem do Antiky, ale kruciálním, pokud se ocitnete ve světě po apokalypse. Sice bez nich přežijete, ale pokud je budete mít s sebou, katapultujete vývoj vaší skupiny přeživších o dekády dopředu.

Jsou to knížky pro dovedné ruce a učebnice pracovní výchovy pro druhý stupeň základní školy. Vy mladší už možná něco takového ani neznáte, ale vězte, že školy za socíku měly svoje dílny – stejně jako pionýři nebo Svazarm (Svaz spolupráce s armádou). A pozor, nebyl to žádný komoušský výmysl. I na Západě, konkrétně v Anglii a Americe, vycházelo od padesátých do osmdesátých let hned několik měsíčníků, které plnily stejnou funkci. Například Science and Mechanics, Popular Mechanics a podobně. Jen tam, díky decentralizaci bydlení do příměstských satelitů místo panelákových sídlišť, byly zaměřené na soukromé dílny. Ty koneckonců fungovaly i u nás na vesnicích – ponk a nářadí byly na chatě či ve vesnickém domě s kůlnou prakticky povinnost.

Učebnice Pracovní vyučování pro 5., 6. a 7. ročník základních škol jsou přesně to, co potřebujete pro restart civilizace po katastrofě. Ještě cca 25 let poté najdete ve městech dostatek ručního nářadí v provozuschopném stavu. Dvě stě dvacet let poté, jak to tvrdí série Fallout, už bych si opravdu nebyl tak jistý. Ale za prvé: je to hra. A za druhé: bomby z té reality očividně potlačily růst vegetace a vlhkost, takže je možné, že věci přežily tu dlouhou dobu právě kvůli tomu. Každopádně – tyhle učebnice a jim podobné příručky, třeba taková kniha Dovedné ruce určená pro stejnou cílovou skupinu, tedy žáky druhého stupně ZŠ, jsou přesně to, co potřebujete.

Proč ne dospělé příručky? Nebo novější? Protože ty většinou počítají s prací s elektrickým nářadím – a to vy mít nebudete. Kromě toho, nebudete pracovat s vyučenými řemeslníky nebo alespoň kutily. Do toho bunkru s vámi vlezou – zvlášť ve větším městě – bílé límečky. Účetní, markeťáci, právníci a další sorta lidí, kterou například v románu Vteřinu poté nechal William R. Forstchen bez milosti pojít hladem, protože takové lidi ve společnosti zaměřené na přežití moc nechcete. Naštěstí tyhle knihy díky cílení na starší žáky počítají s tím, že ne každý je šikovný, a vysvětlení i činnosti jsou tomu přizpůsobené. A ti, kteří by se ukázali jako úplně leví, můžou jít vždycky sbírat suroviny.

Ty jsou mimochodem klíčové. Základní nářadí jako pila, kleště, kladiva atd. samozřejmě taky potřebujete. Ale pokud chcete obnovit technickou civilizaci, budete potřebovat hlavně dráty, žárovky, spojovací materiál a podobně. Prostě vzít útokem všechny hobby markety v okolí a doufat, že je ještě zcela nepohltila příroda – nebo že hordy vám podobných něco přehlédly. Případně že neměli štěstí na knihovníka jako jste právě vy. Pro ně může být elektromateriál nepodstatný. Pro vás ne.

Pokud totiž odhlédneme od svícení, tyhle příručky a učebnice většinou obsahují i pro vás velmi užitečné projekty. Například různá elektrická topidla, ponorné vařiče, dynama (které – na rozdíl od Antiky – tady se zachráněným materiálem skutečně postavíte), různé dřevěné kusy nábytku (které budou to první, co shnije v městské džungli), vázání knih, ale i různé opravy. Zahraniční varianty dokonce obsahovaly návody na stavbu pračky a podobných zařízení.

Stejně tak pokud jde o učebnice, můžete vrátit zpět ze zapomnění schémata, kótování, nákresy elektrických zapojení a další věci, které odvál čas. Rozhodně se nedostanete na úroveň před katastrofou – připomeňme si, že stále neumíme vyrobit základní materiály a součástky, jen kanibalizujeme starou techniku. Ztráta každé žárovky bude opravdu bolet. Ale je to začátek. Ve srovnání s Antikou tu – vyjma všech výhod – máme ale jednu zásadní nevýhodu, a to je absence lokálních řemeslníků. Nestačí jen něco vysvětlit, všechno si musíte i oddřít. :D

A také pozor na výběr knih či knihy. Ne všechny jsou zaměřené na dospělé a praktické věci. Pokud vezmete první knihu s ilustrací kladiva a udělej si sám, můžete se dočkat toho, že až ji po apokalypse otevřete, zjistíte že umíte udělat přání k MDŽ pro maminku, mávátko do prvomájového průvodu a uháčkovat slepičku na oslavu Velikonoc.

A co vy? Jste spíš ten kancelářský typ kterého by William R. Forstchen nechal pojít hlady? Nebo byste si s pilou a kladivem věřili?