Byl-li van Vogt gejzírem fantastických nápadů a myšlenek leckdy ne zcela dobře literárně ztvárněných, a byl-li Asimov učedníkem lopotně se propracovávajícím k mistrovství, pak Robert Anson Heinlein byl již na počátku své literární dráhy mimořádně vyzrálým autorem majícím vizi budoucnosti.
Začíná to být opravdu zajímavé. Minule jsme nahlédli na neuvěřitelný rozsah tvorby Isaaca Asimova. Dnes si představíme autora, který oslňoval americkou mládež čtyřicátých a padesátých let, ale svůj triumf nikdy nepřekonal...
Už za sebou máme docela dost, aby nás Zlatý věk vtáhnul do svého průkopnického ducha mladé science fiction. Minule Jiří naťukl autory tzv. "Velké trojky" a dnes se bláže podíváme na známého profesora Asimova a jeho počáteční povídkovou tvorbu...
V průběhu 40. let minulého století bylo patrno, že se postupem doby z autorů publikujících v Astoundingu vyprofilovala skupina tří osob, jejichž význam, invence a vliv na čtenáře vysoko přesáhly popularitu autorů ostatních. Jedná se o Isaaca Asimova, A. E.van Vogta a Roberta A. Heinleina.
Minulý díl nám předestřel S. G. Weinbauma, kterého můžeme považovat za Máchu science fiction, který zemřel dříve, než-li mohl začít pořádně psát. Dnes se podíváme na jednu z vydavatelských ikon Zlatého věku, která napsala několik nezapomenutelných prací, z nichž několik se objevilo i v češtině.
Předchozí dva díly byly čistě teoretické. Dnes začínáme naostro a hned si předtavíme nejslibnější osobnost Zlatého věku, které bohužel nebylo dopřáno, aby stanula bok po boku autorům jako Asimov nebo Heinlein. Představujeme vám Stanley G. Weinbauma...
V závěru minulého dílu jsem uvedl, že v rámci tohoto cyklu se chci zabývat v češtině dostupnými pracemi anglo-americké science fiction publikovanými zhruba od roku 1930 do počátku 40. let.
Jiří Halama se po Vánocích vrací v plné síle a ve velkém. Jak sám napsal: "Mé delší odmlčení neznamená, že bych se flákal, ale četl jsem a připravoval jsem si materiály pro cyklus Počátky Zlatého věku." Předpokládaný rozsah bude 15 dílů a vydávat ho chystáme nejméně jednou týdně. Zajisté si vzpomenete na cyklus Zlatý věk Martina Diviše, který Jiří Halama nehodlá kopírovat, ale rozšířit a zaměřit se na česká vydání význačných děl, která vytvářela podobu žánru. Více však už sám autor...