Po valnou část loňského roku jsem se na stránkách Sardenu zabýval prehistorií science fiction – počátky Zlatého věku. Ale pravověrný scifista nežije tím, co bylo – nejvíce jej zajímá to, co je či co bude.
Román 1984 Georga Orwella mal niekoľkých nasledovníkov. Okrem kníh Kurta Vonneguta (Mechanický klavír) či Anthonyho Burgessa (1985) patrí k tým najznámejším 451 stupňov Fahrenheita. Tento rok vyšiel v Baronete komiks, ale aj nové vydanie tohto legendárneho diela.
Komiksová adaptace kopíruje román vlastně slovo od slova a čtenář znalý předlohy může sledovat osudy požárníka Guye Montaga panel po panelu, stránku po stránce. Výtvarnému rukopisu Tima Hamiltona vévodí černé kontrasty, připomínající například Sin City.
Neuvěřitelně všestranným autorem byl Robert Bloch (1917-1994). Publikovat začal v roce 1934, a ještě za povídku „Pach octa“ (1) vyšlou v roce 1994 byl oceněn cenou Brama Stokera. Jeho tvorba je velice rozmanitá – je nositelem Huga za povídku „Vlak do pekla“ (2), variaci na příběh o Jacku Rozparovači napsal dokonce dvakrát, povídku „Cvokař a kočka“ (3) publikoval v roce 1983 v Hustleru.>
V průběhu 40. let minulého století bylo patrno, že se postupem doby z autorů publikujících v Astoundingu vyprofilovala skupina tří osob, jejichž význam, invence a vliv na čtenáře vysoko přesáhly popularitu autorů ostatních. Jedná se o Isaaca Asimova, A. E.van Vogta a Roberta A. Heinleina.