RECENZE: Laurell K. Hamilton, Provinilé slasti (Anita Blakeová-lovkyně upírů 1)

Článek od: Monika Slíva - 03.08.2012

Jmenuje se Anita Blakeová a žije sama. Má pro to vlastní důvody, které nevěší každému na potkání na nos.  Svou drobnou postavou by mohla svádět k myšlence, že je docela neškodná, ale jen do té doby, než se přesvědčíte, jak moc dobře se umí ohánět pistolí, kůlem, nebo nožem – pak jí rozhodně přestanete podceňovat.

Pracuje pro soukromou agenturu Oživovatelé s.r.o. jako oživovatelka mrtvých, k čemuž má od přírody poněkud ojedinělé nadání. Nebere každou práci, kterou se jí šéf pokusí přihrát, má totiž svoje zásady a velmi nerada se jim zpronevěřuje. Ne každý ji má rád a jak stoupá hvězda její kariéry, roste i počet nepřátel, které si cestou naprosto neúmyslně nadělá.  Krom jiného má mezi upíry přezdívku Popravčí, občas totiž nějakého sejme, a to naprosto legálně. Spolupracuje totiž i s policií, protože i upíry lze rozdělit na hodné a zlobivé. A ty špatné, co ubližují druhým (nutně ne jen lidem), je potřeba dovést k odpovědnosti. A někdy se to bohužel nedá udělat jinak než dobře mířenou ranou pořádně naostřeným kůlem přímo do srdce.

Provinilé slasti jsou prvním dílem rozsáhlé ságy o Anitě (v současné době čítá celkem dvacet jedna dílů, z nichž zatím deset vyšlo v češtině) a mnohé je zde zatím pouze naznačeno. Místy mi hlavní hrdinka a celá stylizace knihy připomínala staré dobré chandlerovky a Phila Marlowa. Cynické hlášky za všech okolností, Anitina schopnost přitahovat situace, ve kterých dostane na návštěvě nakládačku ještě dřív, než přesune obě nohy přes práh, již zmiňovaný velmi osobitý pohled na svět, přímo buldočí zarputilost, se kterou se snaží dotahovat rozdělanou práci do konce, i kdyby jí to mělo stát vlastní duši a rozháraný milostný život (který sice v prvním díle ještě nenajdete, ale už sama záložka knihy dává zmínkou o osudových mužích příslib do budoucnosti). To všechno jsou atributy osamělého detektiva, řešícího případy, o které sice nestál, ale když je vzal za vlastní, nezbývá než je rozkousat a spolknout. I Anitina úvodní eskapáda s hledáním tajemného vraha upírů je případ, ze kterého trčí problémy jak kosti z otevřené fraktury, a čím víc se snaží do něj proniknout, tím hustší je bahno, do kterého zabředává. Záporem toho všeho je nicméně fakt, že čím hustší bahno, tím průhlednější a předvídatelnější se zápletka stává.

Bohužel na můj vkus jedná hrdinka v mnoha situacích až příliš nelogicky a vrhá se do nich zcela bezhlavě až příliš často. Kniha se přesto dobře čte a má spád, a pokud patříte k fanouškům tohoto žánru a upíro-vlkodlačí eskapády vás spolehlivě nadzvednou ze židle, rozhodně byste si neměli reedici prvního dílu Lovkyně upírů nechat ujít. Bez ohledu na to, že jsme si s Anitou příliš nepadly do oka, zůstává jí průkopnictví na poli paranormálních romancí a miliony výtisků prodaných knih po celém světě také jednoznačně hovoří v její prospěch. Očekáváte-li ovšem jakékoli hlubokomyslné úvahy na jakékoli téma, budete nejspíš zklamáni, a raději se poohlédněte po něčem jiném.

P. S. Ještě, že jsem úplně normální a ty upíry mám jen v knihovně!

Laurell K. Hamiltonová: Provinilé slasti (Anita Blake 1)
Překlad: Lucie Lukačovičová
Nakladatelství: Epocha
Obálka: Dorothea Bylica
Rok vydání: 2012
ISBN: 978-80-7425-124-5
Vazba: pevná
Počet stran: 266
Cena: 269,- Kč

 

Komentáře

Mě Anita chytla až třetím dílem, tenkrát před 5 lety jsem si koupila na doporučení všechny tři najednou, což bylo štěstí, protože první byl sice docela fajn, ale druhý se mi nelíbil, až třetí, právě díky Richardovi a JC mě chytl. Ono mě to lákalo tehdy i tím, že jsem věděla, co se bude dít v dalších dílech, a navíc mi i sedla Anita jako hrdinka, která samozřejmě časem díky prožitkům a zkušenostem už není to naivní a zásadové děvče z Provinilých slastí.

Takže Slívo, neházej Anitu do žita, a zkus ještě aspoň Cirkus prokletých :))) A určitě mrkni na web www.anitablakebooks.cz

Toho bohdá nebude, aby Slíva z boje utíkala:-)) To musím prostě odhalit, proč jsou z toho lidi tak nadšený...

Já to s ní určitě ještě zkusím. Neříkám, že se to četlo špatně, jen jsem asi měla příliš vysoká očekávání, jak se to občas stává, a ona nebyla naplněna. A i když bych to asi neměla psát zrovna pod tuhle recenzi... ale Rachel je prostě Rachel, možná že jsem sama taky střelená, je mi prostě bližší. Teď nedávno se mi dostala do ruky úplnou náhodou další takováhle praštěná hrdinka, která se jmenuje Středa Další (v originále Thursday Next, což je ještě praštěněnější, protože to nemohli přeložit doslova, když je čtvrtek v češtině mužského rodu:) a opět se vyskytuje v celé sérii knih a dokonce snad všechny vyšly česky!! Tak už asi na tom za chvíli budu jako  ty a přestanu stíhat číst cokoli dalšího:-))

Ostrou mysl i tužku všem, přeje M

Mně se první díl líbil hodně. Je to takový oddech do vlaku. Dvojka je maličko slabší - ne že by nebyla čtivá, je i pěkně fujtajbl, ale ta zápletka je taková, no... Trojka je parádní a pak to má spád. Jsem zhruba v půlce série, ale ten vlkoun mě tam štve. Třeba zdechne...

Přidat komentář