RECENZE: Ondřej Jireš (ed.), Krvavá čest

Většina klasické fantasy se odehrává v pseudostředověkém prostředí (i když se najdou výjimky). Ve většině fantasy tak najdeme hrady, krále, obrněné rytíře, zástupy pochodující pěchoty a podobné propriety, vypadající jak z hodin dějepisu (v tom lepším případě, v tom horším jsou to paskvily snažící se tak tvářit) a doplněné o nějakou tu magii, draky a obdobná nadpřirozená stvoření, to vše zasazené do určitého vymyšleného světa. Subžánr historické fantasy to vzal z gruntu a převrátil to – vzal fantasy rekvizity a ty vsadil do naší historie. A přesně tomuhle směru fantastiky se věnuje i poslední antologie Ondřeje Jireše.

Krvavá čest se může pyšnit povedenou obálkou Jana Doležálka s templářskými rytíři. Obálka odkazuje na nejdelší text a jedinou novelu v knize, příběh Saladinova Lampa Martina Antonína. Jak už je z názvu patrné, podíváme se na období konce latinských panství na blízkém východě. S trochou nadsázky je to takové Království nebeské po česku. Potkáme tu i většinu historických postav ze Scottova spektáklu jako Baliana z Belinu s Raymondem z Tripolisu, Guy z Lusignanu či Renaulda z Chatillonu, ovšem v poněkud jiném světle než ve filmu (i když je Lampa historicky přesnější než zmiňovaný film, stále se s historickými osobnostmi nakládá velmi volně). V novele sledujeme osudy českého rytíře Hrota, jenž se vydal do Svaté země pro dědictví po otci. Mimo vlastní přičinění se však zaplete do událostí, jež měnili tehdejší dobu. A jak se dozvíme, ta změna nebyla úplně přirozená. Novela má i přes svoji délku úžasný spád a jeden ji zhltne rychleji, než polykač mečů své šavle. Po jejím přečtení nastane okamžik, který se v Krvavé cti zopakuje ještě mockrát. Budete chtít, aby příběh pokračoval.

Leonard Medek historickou fantasy prostě umí. Kdo by o tom snad stále pochyboval či třeba od něj nic nečetl, přesvědčí ho povídka Život za život. V ní se podíváme na osudy Vikingů, kteří na své pouti do středu světa zavítají do Čech 12. století, kde potkají Vršovského šlechtice. Ten by je chtěl využít k obnovení moci svého rodu na úkor stále více mocných Přemyslovců. Více než zápletkou povídka zaujme Medkovým vypravěčstvím a atraktivním prostředím – období, kdy byly staré pohanské zvyky vyháněny pryč křesťanskou věroukou. Nezbývá než doufat, že se Medek někdy k putující vikingské družině vrátí. Klidně i v samostatném románu.

Starýma očima, za tisíc let nás vezme do Anglie podívat se za známým Robinem Hoodem. Vilma Kadlečková se rozhodla povídku napsat podobným stylem, jako byl Ivanhoe. To sebou nese jeden zásadní problém – i když je to skvělá pocta a text vypadá „historičtěji“, špatně se čte. Díky němu vás povídka buď unese a nebo ji znechuceně odložíte v půlce.

Řeku Alexandy Pavelkové si možná někteří pamatují z jiné Jirešovy antologie – z Písně temných věků. Protože se sem však hodí více než do Písně, byla do Cti přidána (a v novém letošním vydání Písně už tedy pochopitelně není). Podobně jako u Život za život sledujeme příchod nových pořádků bořících ty staré. Tentokrát je to osud přírody decimované lidskou kolonizací nových oblastí. Střet přírody a člověka je starým a věcným tématem, často i doplněný o lásku příslušníků opačných táborů. Řeka není výjimkou. Přestože jen vychází z provařeného tématu, povídka se velmi dobře čte, i když se trochu táhne.

Pavel Renčín je znám jako skvělý povídkář. Hněv boží tuto pravdu jen potvrzuje. Renčín nás vezme do morem sužované Itálie a vypráví příběh vojáka stíhaného svojí minulostí. Ten si přes svoji „drsnost“ na krk pověsí starost o malého chlapce. Toto téma je sice ohrané jak největší hity Beatles, a i když povídka obsahuje ze sborníku snad „nejméně fantastiky“, patří k jeho špičce. Ať již pro Renčínovu řemeslnou a vypravěčskou zručnost, tak hlavně díky úžasné atmosféře povídky.

Na samém konci knihy zavítáme pod dohledem Jana Č. Galety  na Doborskou skálu. Podíváme se na válku s Turkem a na zrod mladého hraběte Drákuly. To je na jednu stranu atraktivní téma, na druhou však víme, jaký osud mladý Vlad má ještě před sebou. Přesto je Doborská skála hezké akční počtení na konec antologie, které za ní dělá příjemnou tečku.

Ondřej Jireš dokázal to, co vždy, když sestavoval povídkový sborník. Stvořil opět knihu, k níž si sednete, přečtete a budete se těšit, které další kvalitní autory s neméně kvalitními povídkami přizve do další antologie.

Sestavil: Ondřej Jireš
Povídky:
- Leonard Medek: Život za život
- Martin D. Antonín: Saladinova lampa
- Vilma Kadlečková: Starýma očima, za tisíc let
- Alexandra Pavelková:Řeka
- Pavel Renčín:Hněv Boží
- Jan Č. Galeta: Doborská skála

Krvavá čest (ukázka)
Jireš, Ondřej (ed.)
Nakladatel: Triton    
Obálka: Jan Doležálek
Redakce: Ondřej Jireš, Jana Jůzlová
Rok vydání: 2012
Počet stran: 368
Rozměr: 145 x 210
Provedení: hardback
Cena: 298 kč