RECENZE: Alexej Ivanov, Srdce tajgy

„Tady, v nekonečné severské tajze, se Rusové tiskli jeden k druhému a schovávali se ve svých pevnostech. Permjané ovšem nebyli děsivější než Tataři nebo Němci, ne. Rusové se za zdmi pevností ukrývali před něčím jiným, něčím neviditelným, před čím je hradby dost možná ani nemohly ochránit.“

Zima se blíží. Tentokrát však netáhne ze Země věčné zimy za Zdí, nefučí ani ze Severní spouště za Šedými horami. Je nám mnohem blíž. Konkrétně v Rusku patnáctého století. Tam Alexej Ivanov zasadil svůj historický fantasy román Srdce tajgy – dílo, které nás na svých šesti stech stranách neohromí jen svým kulturním rozsahem, ale především mysticky temnou atmosférou vznášející se nad zemí přikrčenou pod uralským štítem.

Na historický román to zní poutavě. A to „fantasy“ tam snad ani nebude třeba…

„Pusté svaté místo, říkal si později často. Nahlížel do svého vlastního nitra a pokaždé viděl, že je pusté. V jeho duši bylo jen to, co měl kolem sebe – nezměrná tajga, studené řeky, zubaté skály pod truchlivě vzdálenými oblaky a prastará, dost možná věčná mysl, která nad touto drsnou zemí zastavila čas. A jinak už nic.“

Pokřesťování uralských kmenů je v plném proudu. Moskevské velkoknížectví sjednocuje (dobývá) celá území pod svou nadvládu a drobné národy usilující o svobodu a nezávislost (jak víme z historie) jen marně odolávají. Prastará tajga skřípe v mrazivém vichru, hradiště se bortí pod nápory válečníků i přírodních živlů, obětiště se pod rukama šamanů plní krví a dávné modly beznadějně vzhlížejí k pronikavé Hvězdné brázdě. Ve stínu Kamenného pásu dochází ke krvavým střetům, ke střetům víry a hodnot, nad nimiž se vznáší tajuplná, až spirituální osudovost. A nebyla by to tradiční ruská literatura, kdyby všichni netrpěli.

Když Srdce tajgy otevřete, ze všeho nejdřív vás pravděpodobně zaskočí množství cizích výrazů a slov, které se kniha příliš neobtěžuje vysvětlovat (a leckdy je těžko vyvodíte i z kontextu), ať už jde o názvy míst, kmenů, funkcí, model, nástrojů nebo i kusů oblečení. Už to nám napovídá, že nepůjde o čtivo snadné, nýbrž o dílo, které předpokládá určitou sečtělost či čtenářovu iniciativu vyhledat si dané výrazy sám (což by mohl usnadnit nějaký přiložený slovníček).

Jako druhé vás zarazí počáteční chaotičnost a nepřehlednost. Děj poměrně rychle přeskakuje mezi místy, postavami a událostmi, které spolu zdánlivě nesouvisí, a nepozorný čtenář se v něm záhy ztratí. Tomu nepomáhá ani absence jasného protagonisty, který by vás příběhem provedl. V přehršli postav těžko najdete někoho, s kým se ztotožnit, což vede k určitému odosobnění. V románu sice několik jedinců významově vyniká, ale vzhledem k tomu, že pokrývá téměř třicetileté období plné nejrůznějších událostí a konfliktů, je jasné, že se nebude soustřeďovat na potíže jediného člověka, či skupiny lidí, ale na osud celého národa (či dokonce národů). Jde ostatně o historický román.

Jednotlivé souvislosti se začnou spojovat až někde v druhé čtvrtině knihy. Pokud se tam ovšem prokoušete poměrně rozvláčným vypravováním, které namísto dynamických dialogů a svižných scén sází na dlouhé popisné pasáže (které jsou na dvou stranách schopny shrnout celá roční období), rozsáhlé introspekce, psychologické portréty a poetické krajinomalby. Alexej Ivanov detailně vykresluje barvitý a zároveň realistický obraz dějinných událostí, hluboké intimní okamžiky v životě jednotlivců a úchvatné přírodní scenérie (nádherně krutá krajina) v kontrastu s naturalisticky mrazivými scénami toho, čeho se její drsní obyvatelé dopouštějí. To však za cenu odrazení těch čtenářů, kteří hledají spíše odpočinkovou četbu, jejíž děj vás okamžitě „vtáhne a nepustí“. V Srdci tajgy musíte sami děj vědomě a pečlivě pozorovat. To vám usnadní alespoň poměrně krátké kapitoly, díky kterým si můžete knihu pohodlně rozvrhnout na delší časové období (které si ostatně žádá).

Dobré je také znát historické souvislosti, k čemuž vám alespoň částečně dopomůže doslov Michala Kováře v úplném závěru (a jelikož se tu nemusíte bát spoilerů, klidně bych vám ho doporučil přečíst hned na začátku). Bez nich budete nějakou dobu slepě tápat. A pokud jste jako já, nakonec si ty souvislosti (o událostech v Rusku patnáctého století, o původních uralských kmenech, jejich jazycích, zvycích a tragickém osudu) raději najdete na internetu, díky čemuž si alespoň značně rozšíříte obzory.

A to je asi to nejhodnotnější, co Srdce tajgy přináší – rozšíření obzorů.

„Vše, co na světě je, je jedno a totéž. Je to součást jediného řetězu, z něhož my vidíme pouze jednotlivé články. Spojení mezi články tohoto řetězu vaši šamani nazývají ljachhal – zvěst. Osud je zvěstí země, bohové jsou zvěstí osudu, lidé jsou zvěstí bohů a země je zvěstí lidí…“

Srdce tajgy se prezentuje jako historický fantasy román. Velkou fantastiku ale nečekejte, spíše mystiku s náznaky nadpřirozena, které však zůstává otevřené interpretaci (za mě blíže magickému realismu). Fantastická je tu především určitá spiritualita, osudovost, která jakoby zastřešuje a propojuje všechny dějinné události, a navzdory tragickému vyznění nám může poskytovat jakousi útěchu. Je to zkrátka dílo pomalé a rozjímavé, a proto se musí pomalu a rozjímavě číst (skoro až studovat). Rozhodně nejde o odpočinkové čtivo do vlaku.

Pokud se ale vyžíváte v obsáhlých historických románech se širokým rozmachem typu Šógun, či nedáte dopustit na klasické ruské autory a jejich melancholický náhled na absurditu světa, je Srdce tajgy něco pro vás. Tak či onak jde o dílo bezesporu důležité, neboť popisuje často opomíjenou krvavou kolonizační minulost národa, který i po pěti stech letech od událostí vykreslených v knize nepřestává v násilné snaze rozšiřovat svoje hranice na území menších samostatných národů.

A tomu se vyplatí věnovat pozornost.

„Pánbůh stvořil celičkou věčnost, ale my jsme ji zkrouhli na jediný týden a víme, že poslední den byl dnem odpočinku… Jenomže co Bůh dělá dál, tam za horami, to my nikdy nepoznáme a nepochopíme. V těchhle končinách zůstáváme bez Boha – tváří v tvář věčnosti.“

Autor: Alexej Ivanov
Název: Srdce tajgy
Nakladatelství: Host
Rok vydání: 2022
Vazba: pevná
Počet stran: 624
Doporučená cena: 649 Kč