Knihovnička pro obnovu civilizace: 2. První krůčky
Článek od: Petr Simcik - 18.05.2025
Jak jsme si řekli minule, jsme ve starověku nebo v postapokalyptické budoucnosti a našli jsme svou cílovou skupinu, které chceme předat vědomosti, ale jsme jen obyčejní lidé, takže máme poměrně povrchní informace o tom, jak to vše kolem funguje. Nebo jsme dokonce sami právě vylezli z krytu jako někdo, kdo celé dětství viděl jen čtyři betonové stěny a teď má znovu vybudovat civilizaci. Ale – hurá – máme s sebou tentokrát svazek knih. A co že je to za knihy?
Zapomeňte na cokoli složitého. Civilizace, jak ji známe s elektřinou nebo alespoň párou, je v nejbližších dvaceti, spíše padesáti či sto letech naprosto nedostupným snem. Starověká společnost na to nemá představivost ani prostředky a jak jsme se dozvěděli třeba z románu Slyšel jsem Zemi (nebo nově Osada) od Kyra Bulyčova, druhá i třetí generace, která nezná civilizaci z první ruky, už opravdu nemá zájem ani kapacitu učit se o přístrojích, které možná někdy znovu vyrobí. Tady jsou auta, elektrické světlo a další věci taky naprosto mrtvé. Stejně tak by to podle mě bylo pokud by po několika generacích vylezli lidé odněkud z podzemí. Budou umět opravit to co mají dole, v bunkru a to jen pokud na to měli díly a instrukce. Venku se začíná odznova. Takže zpět ke knihám. Potřebujeme logicky něco, co obsáhne maximum vědomostí, dokáže postavit základy civilizace, je srozumitelné s minimální znalostí jazyka a posune naši starověkou civilizaci o desítky let. Potřebujeme něco, co namotivuje nás jako moderního člověka, protože uvidíme posun svých žáků, a zároveň naše žáky, protože se jim v dohledné době změní životy k lepšímu.
Tyhle knihy jsou vlastně dvě a tím bychom naši knihovničku mohli skončit, protože cokoli navíc je příjemný bonus, ale vezměme to trochu ze široka a představme si alternativy. A ještě než mě šmahem sejmete, že většina knih, které budu doporučovat, je antikvariátní a staršího data, napsaná za socíku, nebo v ranných devadesátkách... Má to svůj důvod. Jsou z věku před digitální revolucí a počítají s člověkem, který nemá jinou možnost, jak se vzdělat, než je právě kniha. Neobsahují žádné odkazy na videa, YouTube či aplikace. Nepředpokládají vlastnictví elektronických zařízení.
Prvním takovým pokladem je... tadá... Dětská ilustrovaná encyklopedie.
Pod tenhle název nám padne hned několik knih, z nichž některé jsou vhodnější než jiné, takže je třeba je prolistovat. Můžeme jít nejjednodušší cestou a vzít onu s ilustracemi Bohumila Říhy a ano, i tak byste civilizaci velmi posunuli, ale jsou mnohem lepší varianty. I když obsahuje spoustu dobře vysvětlitelných termínů, je opravdu hodně dětská a minimálně 50 % obsahu bude irelevantní.
Třeba taková Dětská ilustrovaná encyklopedie, která vycházela v devadesátkách pod tímto souhrnným názvem, konkrétně díl s podtitulem Svět vědy a techniky, je něco jiného. Krom naprosto nepotřebných věcí jako je jak funguje ponorka nebo lasery, obsahuje spoustu užitečných stránek. Třeba o horninách, sluneční soustavě, počasí nebo lékařství a obsahuje spoustu velmi názorných kreseb. Řekl bych dokonce, že je to ta nejlepší varianta, protože u termínů, které jsou k ničemu, je sem tam historické okénko, takže sice nevyrobíme telefon, ale takový semaforový telegraf by byl ve starověkém Řecku naprostý game changer. Existují samozřejmě i další díly, ale z nich bych zvažoval maximálně Dětská ilustrovaná encyklopedie III – Historie lidstva a to kvůli detailním nákresům budov a strojů jako např. hradů a lodí. Na druhou stranu nechceme, aby si naši žáci přečetli svou budoucnost a už vůbec ne, aby se shlédli v komunistech či nacistech. Krom toho zde je těch užitečných informací opravdu pomálu.
Pokud byste chtěli šetřit místem, jistou alternativou je prachsprostý Rozum do kapsy, ale ideálně ten vydaný po roce 1989 :D Nechceme přeci vybudovat komunistickou utopii. Resp. možná rovnou Nový rozum do kapsy : Příroda a věda. Jenže v obou případech sice ušetříme místo, ale dostaneme spoustu zbytečných informací. Dejme tomu, že použitelná bude třeba jedna čtvrtina knihy, protože krom základních informací o světě, zdraví, počasí a pod. dostaneme stránky historických dat, která se ještě nestala, vlajky zemí, které neexistují, důležitá telefonní čísla před vynálezem telefonu a pod.
Co se týče naší hypotetické postapokalyptické situace, platí vlastně to samé. Jediné, v čem mají přeživší, kteří právě vylezli z ruin pražského metra, kde jedli 20 let přerostlé krysy, je kontext k těm obrázkům. Poznají auto, loď, letadlo a spoustu dalších vynálezů. Budou vědět, co mají sbírat, že mají schraňovat dráty, hledat funkční žárovky a pod. Tím pádem by se za pomoci vědomostí z téhle knihy a samozřejmě dalších na seznamu dostali k civilizaci a možná i elektřině mnohem dříve. Dokázali by využít materiály, které už před katastrofou někdo vyrobil, ale jinak by pro ně platilo to samé jako pro starověké lidi – nevěděli by, jak je vyrábět a i kdyby znali postup, museli by si ho projít pěkně od začátku. Civilizace a technický pokrok musí holt nabrat rychlost a má setrvačnost.
Takže si to shrňme: Proč by dětská encyklopedie způsobila revoluci:
1. Přehled napříč obory
- Obsahuje základy fyziky, chemie, biologie, zeměpisu… tedy disciplín, které tehdy neexistovaly jako ucelené vědy.
- učí rozlišovat prvky, látky, skupenství,
- popisuje gravitační zákony, páku, kladku,
- ukazuje, co je to mikroskop, jak funguje tělo,
- vysvětluje, jak vznikají nemoci.
Kolika pandemiím a vymíráním by se dalo zabránit. Kolik zraněných důležitých lidí nebo vojáků by nezemřelo jen díky znalostem základní hygieny.
2. Návody a principy
- Možná byste neuměli věci hned postavit, ale:
- věděli byste že to jde,
- jaký princip to využívá,
- jaké materiály zhruba potřebujete.
Pak byste metodou pokus-omyl (ale zrychleně) dotáhli vynález do funkčního výsledku. A lidé kolem tebe by poprvé v historii měli cílené pokusy místo tápání.
3. Inspirace a důvěra
- Už jen existence takové knihy by změnila myšlení.
- Lidé by začali uvažovat v souvislostech,
- chtít měřit a testovat,
- stavět na znalostech z knihy,
- předávat vědění dál.
A co myslíte vy? Dala by se pomocí dětské encyklopedie ve starověku způsobit revoluce? Příště se podíváme na onen druhý knižní poklad...
- Přidat komentář
- 5238x přečteno





















Komentáře
nechcípnout hlady
Aby bylo možno posunout civilizaci, je v první řadě třeba nechcípnout hlady. Takže by to chtělo nějaký atlas jedlých rostlin a pak něco o zahrádkaření/zemědělství. Dost zajímavý by mohl být i Robinson Crusoe v Plevově verzi, byť jen jako inspirace. Jink by ten pokus o pozvednutí civilizace mohl skončit stylem: "Já už nechci dědečka! Drž hubu a žer, co ti dávam!"
Tak v tomhle případě ale
Tak v tomhle případě ale vlastně i v tom postapo přicházíme do situace kdy jsou základní potřeby zajištěné. Ale jo, jídlu se budu taky věnovat. Každopádně v případě cesty časem vlastně jen vylepšujeme to co existuje. Tedy aby se jídlo nejedlo zkažené, aby věděli kdy a proč jim po jídle bude blbě a podobně. V téhle situaci navíc máme problém protože naše znalosti o jídle v té době moc neplatí. Většina ovoce které známe v Evropě v té době neexistovala, nebo nebyla vyšlechtěna. Se zeleninou je to podobné. Takže z pohledu cestovatele časem je všechno malé, dřevnaté, skoro nepoživatelné. Jediné co se prakticky nezměnilo jsou fíky a datle :D Mrkev je malá a fialová, jabka titěrná a kyselá, olivy jsou nejedlé, jen na olej, obylniny jsou drobné a plesniví a po umletí je v nich tak třetina drobný kamenný prach :D . Možná ještě houby a bylinky by se daly použít tak jako dnes. Rozvedu to cca v sedmém díle :D
alkaloidy
Nezapomeň na námel v obilí. I to obilí vypadalo jinak - většinou bylo vysoké po ramena, sláma se musela řezat, aby se dala využít. Vysoké obilí u nás skončilo někdy začátkem sedmdesátek. Rostliny- do jejich využití se ve středověku údajně montovalo náboženství (čím výš to rostlo, tím to bylo blíže k bohu a tudíž lepší). V devadesátkách v Rodokapsu vycházel seriál od jednoho příživníka (ve smyslu socialistického zákona) o všem, co se dá konzumovat v naší přírodě. Mělo to nakonec vyjít jako kniha, ale pachatel místo dodržení smluv zmizel kdesi v Africe a vrátil se pěšky až po zániku Rodokapsu.
Vysoké, ale klasy a zrna
Vysoké, ale klasy a zrna miniaturní.
Viděl bych jistá ale...
Dobré téma, také jsem už o tomhle vícekrát přemýšlel, například poté, co jsme na venkově potřebovali vlastními silami zvelebit pastoušku a zařízení kolem. Došel jsem k obdobnému závěru jako řada lidí tady: naše civilizace závislá nejen na myšlenkách, ale zejména na technologiích, které vyvinout trvalo celá staletí. Já třeba mám myslím nadprůměrně dobrou představu, jak funguje auto, ale nevyrobil bych nic - no, možná bych utkal povlak na sedačku.
Základní fyzikální principy jsou pěkné, ale bál bych se, že tehdejší lidé je znali možná ještě lépe než my - tedy ty tehdy technologicky využitelné. Pro ilustraci: Mám známé na strojárně. V posledních dekádách je ještě víc než zhoršující se matematické znalosti prváků (což ase zdá být evropská civilizační konstanta tohoto století) trápí fakt, že většina z nich nezná základní mechanické principy - a to jsou prosím lidi, kteří si strojárnu vybrali. Museli kvůli tomu zavést speciální seminář.
Spíš by to možná chtělo najít knihu, která srozumitelně (pro děti, to je dobrý nápad) vysvětluje středně pokročilé základní výrobní technologie, třeba kovářské postupy, které se objevily až koncem středověku či něco takového. Ale žádná mě nenapadá.
S tou meducínou to je ožehavé. Prostřednictvím Arabů k nám probublávalo ledacos z okolních civilizací (například o stavbě těla, ne všichni měli zaracha na pitvy), ale střetávalo se to s tehdejšími paradigmaty. Ostatně stačí se podívat, kolik to dalo v osvíceném novověku práce, než lékařská kounita uznala, že pouštět žilou nemusí být pro pacoše vždycky to nejlepší.
Možná nejlepší průpravou pro cestu do minulosti by bylo trénovat život ve špíně a naučit se psát latinsky několika historickými verzemi písma. Písař by se měl uživit docela slušně a pro srandu by občas do nějakého manuscriptu mohl do iniciály vpašovat nějaké to auto nebo letadlo..
Myslím, že naprosto
Myslím, že naprosto nepřekonatelné jsou v popisu technologií výroby pro děti Už vím proč 1, a 2 ale stejně podle toho člověk nic nevyrobí, protože k výrobě potřebujete prostředky a k výrobě prostředků další prostředky a tak dál. Na druhou stranu myslím, že v tomhle případě by už právě to, že to jde vyrobit i když neznáte přesný postup strašně urychlilo vývoj.
Jinak co se týče blbé manuální práce a výroby z kovu či dřeva, různých oprav doma a pod. docela mě děsí už moje generace (a mě je 41 :D) kdy na výměnu zámku nebo uříznutí trubky nebo dokonce výměny žárovky či zářivky je potřeba zvát manuálně zručného člověka. :D A děti... zkoušel jsem je vést techničtějším směrem skrz technické hračky, ale prostě spolužáci jedou hry, chtějí se bavit o hrách, těžko jim to zakážete, merkur a malý elektrikář už je prostě nechytí :D.
Jinak v tomhle seriálu se budu motat kolem různých knížek, i teorií a samozřejmě, že většinou je to spíš než co jiného bait k diskusi :D protože je to teoretizování čistě z mé hlavy doplněné o nějaké populárně naučné historické realie.
Za sebe bych přidal knihu
Za sebe bych přidal knihu Nemocné dítě, díky kterému jsem dokázal diagnostikovat tak 90% nemocí, které naše děti měly :-D
ale chápu, že to má limity: jednak nemoci v minulosti budou jiné, druhak je fajn, že jsem diagnostikoval zánět močových cest, ale je dost blbé, když řešením je návštěva lékaře a nasazení antibiotik.
jo a osobně se obávám, že
jo a osobně se obávám, že kdokoli, kdo se octne ve starověku/středověku s jakoukoli takovou knihou pod paží, skončí dříve či později na hranici jako vyslanec všeho zla. asi největší šance by byla někde na dvoře nějakého panovníka, který má prostředky na vyživování si takovéhoto darmožrouta, ale tam bych se zase bál brutálních intrik všech okolo
Přidat komentář