Knihovnička pro obnovu civilizace: 2. První krůčky

Jak jsme si řekli minule, jsme ve starověku nebo v postapokalyptické budoucnosti a našli jsme svou cílovou skupinu, které chceme předat vědomosti, ale jsme jen obyčejní lidé, takže máme poměrně povrchní informace o tom, jak to vše kolem funguje. Nebo jsme dokonce sami právě vylezli z krytu jako někdo, kdo celé dětství viděl jen čtyři betonové stěny a teď má znovu vybudovat civilizaci. Ale – hurá – máme s sebou tentokrát svazek knih. A co že je to za knihy?

Zapomeňte na cokoli složitého. Civilizace, jak ji známe s elektřinou nebo alespoň párou, je v nejbližších dvaceti, spíše padesáti či sto letech naprosto nedostupným snem. Starověká společnost na to nemá představivost ani prostředky a jak jsme se dozvěděli třeba z románu Slyšel jsem Zemi (nebo nově Osada) od Kyra Bulyčova, druhá i třetí generace, která nezná civilizaci z první ruky, už opravdu nemá zájem ani kapacitu učit se o přístrojích, které možná někdy znovu vyrobí. Tady jsou auta, elektrické světlo a další věci taky naprosto mrtvé. Stejně tak by to podle mě bylo pokud by po několika generacích vylezli lidé odněkud z podzemí. Budou umět opravit to co mají dole, v bunkru a to jen pokud na to měli díly a instrukce. Venku se začíná odznova. Takže zpět ke knihám. Potřebujeme logicky něco, co obsáhne maximum vědomostí, dokáže postavit základy civilizace, je srozumitelné s minimální znalostí jazyka a posune naši starověkou civilizaci o desítky let. Potřebujeme něco, co namotivuje nás jako moderního člověka, protože uvidíme posun svých žáků, a zároveň naše žáky, protože se jim v dohledné době změní životy k lepšímu.

Tyhle knihy jsou vlastně dvě a tím bychom naši knihovničku mohli skončit, protože cokoli navíc je příjemný bonus, ale vezměme to trochu ze široka a představme si alternativy. A ještě než mě šmahem sejmete, že většina knih, které budu doporučovat, je antikvariátní a staršího data, napsaná za socíku, nebo v ranných devadesátkách... Má to svůj důvod. Jsou z věku před digitální revolucí a počítají s člověkem, který nemá jinou možnost, jak se vzdělat, než je právě kniha. Neobsahují žádné odkazy na videa, YouTube či aplikace. Nepředpokládají vlastnictví elektronických zařízení.

Prvním takovým pokladem je... tadá... Dětská ilustrovaná encyklopedie.

Pod tenhle název nám padne hned několik knih, z nichž některé jsou vhodnější než jiné, takže je třeba je prolistovat. Můžeme jít nejjednodušší cestou a vzít onu s ilustracemi Bohumila Říhy a ano, i tak byste civilizaci velmi posunuli, ale jsou mnohem lepší varianty. I když obsahuje spoustu dobře vysvětlitelných termínů, je opravdu hodně dětská a minimálně 50 % obsahu bude irelevantní.

Třeba taková Dětská ilustrovaná encyklopedie, která vycházela v devadesátkách pod tímto souhrnným názvem, konkrétně díl s podtitulem Svět vědy a techniky, je něco jiného. Krom naprosto nepotřebných věcí jako je jak funguje ponorka nebo lasery, obsahuje spoustu užitečných stránek. Třeba o horninách, sluneční soustavě, počasí nebo lékařství a obsahuje spoustu velmi názorných kreseb. Řekl bych dokonce, že je to ta nejlepší varianta, protože u termínů, které jsou k ničemu, je sem tam historické okénko, takže sice nevyrobíme telefon, ale takový semaforový telegraf by byl ve starověkém Řecku naprostý game changer. Existují samozřejmě i další díly, ale z nich bych zvažoval maximálně Dětská ilustrovaná encyklopedie III – Historie lidstva a to kvůli detailním nákresům budov a strojů jako např. hradů a lodí. Na druhou stranu nechceme, aby si naši žáci přečetli svou budoucnost a už vůbec ne, aby se shlédli v komunistech či nacistech. Krom toho zde je těch užitečných informací opravdu pomálu.

Pokud byste chtěli šetřit místem, jistou alternativou je prachsprostý Rozum do kapsy, ale ideálně ten vydaný po roce 1989 :D Nechceme přeci vybudovat komunistickou utopii. Resp. možná rovnou Nový rozum do kapsy : Příroda a věda. Jenže v obou případech sice ušetříme místo, ale dostaneme spoustu zbytečných informací. Dejme tomu, že použitelná bude třeba jedna čtvrtina knihy, protože krom základních informací o světě, zdraví, počasí a pod. dostaneme stránky historických dat, která se ještě nestala, vlajky zemí, které neexistují, důležitá telefonní čísla před vynálezem telefonu a pod.

Co se týče naší hypotetické postapokalyptické situace, platí vlastně to samé. Jediné, v čem mají přeživší, kteří právě vylezli z ruin pražského metra, kde jedli 20 let přerostlé krysy, je kontext k těm obrázkům. Poznají auto, loď, letadlo a spoustu dalších vynálezů. Budou vědět, co mají sbírat, že mají schraňovat dráty, hledat funkční žárovky a pod. Tím pádem by se za pomoci vědomostí z téhle knihy a samozřejmě dalších na seznamu dostali k civilizaci a možná i elektřině mnohem dříve. Dokázali by využít materiály, které už před katastrofou někdo vyrobil, ale jinak by pro ně platilo to samé jako pro starověké lidi – nevěděli by, jak je vyrábět a i kdyby znali postup, museli by si ho projít pěkně od začátku. Civilizace a technický pokrok musí holt nabrat rychlost a má setrvačnost.

Takže si to shrňme: Proč by dětská encyklopedie způsobila revoluci:

1. Přehled napříč obory 

• Obsahuje základy fyziky, chemie, biologie, zeměpisu… tedy disciplín, které tehdy neexistovaly jako ucelené vědy.
• učí rozlišovat prvky, látky, skupenství,
• popisuje gravitační zákony, páku, kladku,
• ukazuje, co je to mikroskop, jak funguje tělo,
• vysvětluje, jak vznikají nemoci.

Kolika pandemiím a vymíráním by se dalo zabránit. Kolik zraněných důležitých lidí nebo vojáků by nezemřelo jen díky znalostem základní hygieny. 

2. Návody a principy

• Možná byste neuměli věci hned postavit, ale:
• věděli byste že to jde,
• jaký princip to využívá,
• jaké materiály zhruba potřebujete.

Pak byste metodou pokus-omyl (ale zrychleně) dotáhli vynález do funkčního výsledku. A lidé kolem tebe by poprvé v historii měli cílené pokusy místo tápání. 

3. Inspirace a důvěra

• Už jen existence takové knihy by změnila myšlení.
• Lidé by začali uvažovat v souvislostech,
• chtít měřit a testovat,
• stavět na znalostech z knihy,
• předávat vědění dál.

A co myslíte vy? Dala by se pomocí dětské encyklopedie ve starověku způsobit revoluce? Příště se podíváme na onen druhý knižní poklad...