Rakušan pro Publico: Nabízím se jim jako lídr opozice, mlčet nebudu
Dánsko zřizuje „noční hlídku“. Má sledovat, zda Trump nechce zabrat Grónsko
RECENZE: Zootropolis 2 předčí originál i většinu disneyovek
Adolf Hitler opět vyhrál volby. Ovšem v Namibii. A loučí se se svým jménem
Zločinci verbují děti k vraždám. Využívají videohry, varuje Europol
Zemřel Tom Stoppard, britský dramatik s českými kořeny
Macinka vzkázal Pavlovi: Na Turkovi ve vládě trváme, žádné důvody tomu nebrání
Zaklínač: Rozcestí krkavců
Malé ohlédnutí
Na začátek si neodpustím malé ohlédnutí. Když jsem v roce 1993 poprvé přečetl povídky o zaklínači Geraltovi, říkal jsem si, že je tu konečně jiná fantasy než Pán prstenů a Conan. Od té doby mě láska ke knihám Adrzeje Sapkowského neopustila. Všechno ovšem začalo o rok dřív. Tehdy nakladatelství Winston Smith přineslo na pulty českých knihkupectví povídkovou sbírku Stříbrný meč, kterou pro ně sestavil překladatel Jiří Pilch. Tehdy šlo o odvážný krok, protože Sapkowki u nás neměl žádné jméno. Také nesmíme zapomenout, že tehdy překladové fantastice vládly knihy anglicky píšících autorů. Když pak Sapkowski od tohoto nakladatelství odešel, pokračoval ve spolupráci Jiřím Pilchem a jeho nakladatelstvím Leonardo. Nyní pod křídly téhož nakladatelství přináší Andrzej Sapkowski nový příběh. Příběh, na který jsme čekali dlouhých jedenáct let, má název Rozcestí krkavců a představuje nám trochu jiného Geralta, než jakého jsme si zamilovali.
Poprvé na stezce
„Na zaklínače jsi mladý,“ promluvil posléze. „je těžké odhadnout tvůj věk, protože jsi mutant, a k tomu ty bílé vlasy… přesto se mi zdá, že bys mohl být můj vrstevník. Co? Vsadím se, že máme hodně společného. Určitě jsi nejednou slyšel, že jsi usmrkanec a zelenáč, že musíš poslouchat starší, že se ještě musíš hodně učit, že musíš dospět, bla,bla,bla… Jako by rozum přicházel až s lety. Jako by nikdo nikdy neviděl staré hlupáky.“ (str. 177)
Rozcestí krkavců se vrací do Geraltova mládí, do doby, kdy mladý, životem ještě neotřískaný zaklínač opustil hradiště Kaer Morhen a vydal se poprvé na stezku. Rozený povídkář Sapkowski svou novou knihu pojal v podstatě jako povídkový román. Geralt putuje královstvím Kaedwen a jeho cesta připomíná příběh počítačové hry. Tu si střihne jeden quest, tam jiný. Tady dostane za úkol zabít krvelačného ptáka, tam zbavit starostu a jeho rodinu prokletí. Celou knihou se však jako červená nit táhne ještě jeden příběh. V něm figuruje nový Geraltův mentor, zaklínač Preston Holt. Co má starý zaklínač společného s vypleněním hradiště Kaer Morhen? A proč tak nezištně nabídl mladému Geraltovi nejen přátelství, ale také střechu nad hlavou?
„Mne se na to ptáš?“ zvedla hlavu.“Ty? Který ses od raného dětství díval na kosti v příkopu?“ (str.89)
Rozcestí krkavců přináší všechno, co jsme na zaklínačských povídkách milovali. Obyčejná morální dilemata v kontrastu s těmi osudovými, humor, který je mnohdy ironický až černý, monstra a rozhodnutí, jejichž důsledky se dostaví až po dlouhé době. Autor však myslel i na své dlouholeté fanoušky; ti v knize narazí na slušnou porci easter eggů. Naopak, zcela logicky v knize nepotkají žádnou z postav pentalogie. Což ale vůbec nevadí. Úlitbou hráčům je pak zmínka věnovaná různým zaklínačským školám a celá hlavní dějová linie zase zodpoví otázky těm, kteří se zamýšleli nad tím, kdo byl autorem pamfletu Monstrum, čili Vědmáka vypodobnění.
” Učíme vás, učíme, a vy pořád po svém.”
“Nenaučili jste mě všechno”, odsekl nakvašeně. “A pak si udělám ostudu. Nevím, co je to orbita. ani atavistické. Nevím, co je experience. Co znamená preporkůra. Nebo co to vlastně je definitivní…”
“Aby ses definitivně doedukoval,” přerušila ho ostře, “přihlas se přes zimu na studia v Oxenfurtu. Jako hostující posluchač. A ve volném čase čti knihy.
A to, že se šíří nevědomost a ignorance, že se daří pověrám, je rovněž naše vina. Špatně jsme učili. špatně vychovávali.”(str. 85)
Je zábavné sledovat, jak se z naivního mladíka stává zaklínač, který se řídí svým vlastním morálním kompasem, a to navzdory tomu, že svět, kterým putuje, je stejně jako ten náš plný hlupáků toužících po moci, xenofobů, manipulátorů a mocných, kteří v sobě nemají kousek soudnosti. Stejně tak je zábavné sledovat jak velký vypravěč, kterým Sapokowski bezesporu je, skládá pomocí střípků korespondence, jejíž výběr působí na první pohled zcela náhodně, a situací, které zdá se spolu vůbec nesouvisí, příběh sahající až ke zrodu zaklínačů.
“Nelze změnit to, že čas neúprosně smazává všechno, i to hrdinství. A proto jsou tady příběhy a legendy, aby tomu vzdorovaly, a to i bez ohledu na takzvanou objektivní pravdu. Protože pravda není pro všechny. Pravda je pro ty, kteří ji dokážou snést. Dokážeš to? ” (str. 90)
Jediné, co by se dalo Rozcestí krkavců vytknout, je někdy až přílišná úspornost a zkratkovitost a trestuhodně nízký počet stran. Ale pro nás, staré kozáky, bude i tak Rozcestí krkavců jako kdybychom vklouzli do sešlapaných trepek a v pohodlném křesle nad pohárem svařáku poslouchali dávného přítele, jak vzpomíná na mládí. A pro ty, kteří znají Geralta jen ze seriálu nebo her, by mohlo být pěkným začátkem dlouhé a nezapomenutelné cesty.
Znovu na stezce a znovu s Martinem Fingerem
Audioknižní verze knihy Andrzeje Sapkowského u nás vydává audio vydavatelství Tympanum a fanoušci jeho audioknih znají už od roku 2015 jeho příběhy se dvěma hlasy. Zatím co Ernesto Čekan skvěle načetl Husitskou trilogii, s Geraltem máme všichni spojený hlas Martina Fingera. Když před deseti lety vyšel první díl Ságy, pochvaloval jsem si, že Martin Finger svým suverénním přednesem ovládl všechny postavy Geraltem počínaje a tehdy ještě malou Ciri konče. Nyní se tedy vydává znovu na stezku, tentokrát s Geraltem, který ještě není tak otřískaný životem. Jestli se ptáte, zda se mu návrat do zaklínačova mládí povedl, tak odpověď zní: „O tom vůbec nepochybujte.“ Finger vklouzl do příběhu jako do dobře vyšlapaných bot. Skvěle akcentuje jak ironické hlášky staršího a zkušenějšího Prestona Holta, tak přepestrou škálu postav a postaviček, které mladému Geraltovi zkříží cestu. Zvláště osazenstvo jistého vykřičeného domu si posluchač zamiluje. Interpretův lehce ironický přednes výborně souzní s odlehčeným tónem vyprávění. Dokonce bych řekl, že v jeho podání vyniknou slovní hříčky, kterých je kniha plná, lépe než v psané formě. Hudební předěly si vzal na starost Vojtěch Michálek. Oproti jinglům v předchozích částech ságy jsou sice pestřejší, přesto neruší. Zkrátka a dobře: těch devět a půl hodiny se s Martinem Fingerem na stezce rozhodně nudit nebudete. Pro nás, fanoušky Geralta z Rivie, povinnost, a pro ty, kteří ho ještě neznají výborná příležitost se tímto anachronickým zaklínačem seznámit.
Andrzej Sapkowski: Rozcestí krkavců
Překlad: Stanislav Komárek
Vydal: Leonardo, 2025
Počet stran: 280
Cena:299 Kč
Audiokniha
Vydalo: Tympanum, 2025
Interpret: Martin Fingr
Délka: 9 hodin 23 minut
Formát: MP3 ke stažení/ CD MP3
Cena: 388 Kč
Ukázku z audioknihy si poslechněte ZDE
Ve článku byly využity materiálu z newsletteru Tympanum
Vladimír Šlechta: Exodus
21 otázek: Věřím v laskavost a boží mlýny, říká pěvkyně Kateřina Kněžíková
Líný víkend: Bizarní filmové povídky, kniha Davida Byrnea a nová Hilda
Aktivní víkend: Thriller z Egypta, malířské historky i Rybovka v Národním
Zahrádka Saskie Burešové a slevy v obchodech. Co Češi vyhledávali
Elektřina podraží. Nejvíce si lidé připlatí na jihu republiky
Atomové šelmy: Co tě nezabije hned, to si tě schovává na později
Autorský tandem Sněgoňová – Kotleta sice mají každý svoji skvěle rozjetou literární kariéru, ale když se spojí dohromady, je to pořádný rachot. O tom ostatně svědčí obrovský úspěch jejich série space oper Legie. A protože je společné psaní evidentně baví, rozjíždějí novou, tentokrát prý o něco kratší (v plánu je „jen“ šest dílů) sérii Atomové šelmy.
Zase trochu jinak
Tentokrát se ovšem vydáme do vod žánru postapo, do světa, ve kterém lidstvo přežilo atomovou válku. Ale ta si samozřejmě vybrala svoji cenu – lidé přežívají v krytech a opevněných městech, protože „tam venku“ se kromě radiace a mutantů může pohybovat téměř cokoliv, a přátelské to rozhodně nebude. Průmyslová výroba v podstatě přestala existovat, podobně jako elektřina a elektronika. Lidé musí žít s tím, co mají – předválečné zbraně, solární baterie i další technika podléhají zubu času, zásoby nábojů rychle docházejí, a věci, které přežily v krytech, se vyvažují zlatem nebo nožem do zad, podle toho, na koho narazíte.
Změnou jsou i hlavní hrdinové: ti jsou v teenagerském věku, což trochu otupuje hrany obvyklého „kotletovského“ schématu drsňáků trousících přisprostlé hlášky a prohánějících každou sukni.
Zkrátka: čtenář vstupuje do nového a zcela odlišného světa, a je třeba se na tyhle základní prvky a nastavení příběhu připravit, aby nebyl zklamán.
Dva úhly pohledu
Na Základnu se dá koukat dvěma úhly pohledu: pokud na ni budete koukat jako na samostatný uzavřený příběh, nejspíš to „nebude úplně ono“.
Proto je lepší (a logické, autoři na to čtenáře připravují) dívat se na knihu jako vstupní bránu do nové ságy, která logicky musí mít neduhy prvního, otevíracího dílu. Jasně, je třeba vše představit, vysvětlit, uvést čtenáře do obrazu. A tady si troufnu říct, že se role hostitele ujali autoři na výbornou. Poučení z Legie dávkují informace v menších úsecích, představují svět postupně, objasňují situaci i principy i v rámci dialogů a příliš tím neruší tok děje. Navíc těží z toho, že hlavní hrdina zná jen Základnu a její okolí, a k tomu je to mladé ucho, které ví o světě prd, takže zbývá ještě mnoho věcí k odhalení.
Jak si mladej, tak si blbej
Co se týče akce, jdou v Základně věci dle očekávání čtenářů. V podstatě od prvních stran se něco děje a hlavní hrdina, Leon, pomocník šerifa a střelec k pohledání, létá z problému do problému, a k tomu se mu jeho dobrá muška sakra hodí.
Také se rychle seznámíte s těmi atomovými šelmami, které daly sérii jméno. Jsou to mutanti, nadlidsky silní a odolní, kteří když zrovna nežerou lidi, tak hledají lidi, které by mohli sežrat. Ale největším nebezpečím jsou samozřejmě lidé, a když k tomu přidáme dovětek o náboženských fanaticích, pak je jasné, že tady končí legrace. Takže rámcově máte i představu, o čem kniha bude a po kom bude Leon střílet.
Atomové šelmy mají pěknou “radioaktivní” ořízkuAtomové šelmy mají pěknou “jadernou” ořízku
K zamyšlení ale zůstává chování hlavního hrdiny. On je totiž příšerně naivní a k tomu správňák až to bolí. Takže namísto, aby utekl před přesilou, zachránil si vlastní život a přivedl posily, se rozhodne zachraňovat na vlastní pěst své přátele, nechá po sobě střílet, riskuje odhalení všudypřítomnými drony… No prostě jeliman, kterému kouká ze zadnice klika. I když – on člověk při čtení snadno zapomene, že byl taky mladý a naivní (i když po něm nejspíš nikdo nestřílel). A snad jste měli i víc štěstí a nikdo vám neříkal Keksíku jako hlavnímu hrdinovi.
Jak již bylo napsáno, autoři šli na věc chytře, a ze světa odhalili jen tolik, aby bylo jasné, jak zhruba funguje. Naházeli čtenářům drobky a náznaky s tím, že tohle je jen začátek, a ty největší chuťovky si zatím mohou jen domýšlet. A to je asi největší síla Základny – dokonale naláká na další díly.
Pokud čekáte druhou Legii, pak jste úplně vedle. Pokud hledáte nový Spad, pak už jste trochu blíž. Ale Atomové šelmy vykročily svojí vlastní cestou – oproti Kotletovi civilnější a umírněnější, oproti Sněgoňové méně depresivní a psychologicky-rozbornou. Základna je svižná, čtivá a plná akce zasazené do neúprosného světa, který má potenciál. Jsou v ní hlášky, spousta popkulturních odkazů a veselého pomrkávání po čtenáři… Jako první díl série plní Základna svoji roli na výbornou, až do té doby, než si uvědomíte, že na další díl si budete muset zase chvíli počkat.
František Kotleta a Kristýna Sněgoňová: Základna (Atomové šelmy I.)
Vydal: Dobrovský, s. r. o. v edici FOBOS, 2025
Obálka: Lenka Tarwari Jandová
Počet stran: 304
Cena: 399 Kč
FOTO: Web Knihy Dobrovský
„Hlas rozumu v Evropě.“ Putin chválil Orbána v Kremlu
Plaga, Vojtěch, Tejc. Prezident Pavel odstartoval kolotoč s ministry
RECENZE: Bugonia. Země je placatá a vše ovládají mimozemšťané – nebo ne?
Kubovo Super Česko: Jaké má cíle a může zlákat přeběhlíky mezi poslanci a senátory?
Razie u Zelenského pravé ruky má souviset s kauzou korupčníka se zlatým bidetem
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 5
- 6
- 7
- 8
- 9
- 10
- 11
- 12
- 13
- následující ›
- poslední »






