- 49470x přečteno
Spisovatelku Petru Neomillnerovou netřeba českému publiku dlouhosáze představovat, série věnovaná upírce Tině Salo, tvrdé příběhy zaklínačky Loty nebo ještě drsnější román Dítě Skály to již učinily více než dostatečně. Být rudovlasá Moire chlapem, řekli bychom klasická anabáze od anakreontského ženy, víno, zpěv k vyžilému děvky, vodka, řev. Smrtelný řev, pochopitelně.
Petra Neomillnerová je jedna z nejúspěšnějších autorek současnosti. Její práce se vyznačují nejen velmi čtivým literárním stylem, ale až naturalistickou syrovostí a tvrdostí, a to jak po stránce dějové, tak i v charakterizaci postav. Právě to dává jejím textům nádech opravdovosti.
Série o Moire se začíná profilovat jako nejrealističtější řada Petry Neomillnerové. Zatímco Tina a Lota využívají fantasy propriet více, Moire by se už pomalu mohla odehrávat ve skutečné historii. V Honu na lišku se magie vyskytuje dosti sporadicky, a jen tak mimochodem. Kdyby úplně zmizela, vůbec nic by se nestalo.
Čarodějka Moire byla zvolena představenou Bratrstva, ale stejně pevné jsou její vazby k Layele, sektě válečných čarodějů. Přesto není šťastná. Vztah s Desmondem, jejím přítelem a milencem, prochází těžkou zkouškou, navíc čelí neustálým útokům ze strany neznámého nepřítele.
Říká se, že válka, hlad a cesta ženu zkurví. Snad je to pravda, a můj druh by na to přísahal, ale já nejsem kurva, jsem žoldák, a jen bohové mohou soudit, co je horší.
Písně čarodějky
Sarden - internetový magazín o sci-fi a fantastice / šéfredaktor: Monika Slíva Dvořáková / zástupce šéfredaktora: Tereza Kadet Kadečková / webmaster: Petr Šimčík / ISSN: 1805-2711 / administrace
Ilustrace v hlavičce Stefan Keller na Pixabay
