RECENZE: Denisa Kirschnerová a Martin Klásek, Hurvínkova cesta do Tramtárie

Není tomu tak dávno, kdy jsem probíhal pražské antikvariáty ve snaze sehnat cokoli, co by se týkalo Hurvínka. Mám k tomu ten nejmilejší důvod. Dceru, které se už oposlouchaly mé letité kazety převedené z letitých LP. Hnán touhou poskytnout dceři zábavu mého dětství jsem postupně zjišťoval, že to nebude zas tak snadné. Hurvínek zkrátka nebyl k mání. Až se mi najednou dostali do rukou hned tři. První, antikvariátní, nádherně kreslený (O Spejblovi a Hurvínkovi od Franka Weniga, vyšel znovu, ale už není tak hezký), druhý, Hurvínkův rok, s krátkými příběhy a kombinací povídky s komiksem a konečně nejnovější, o kterém bude řeč - Hurvínkova cesta do Tramtárie.

Ten předchozí odstavec zdánlivě nemá s recenzí nic společného, ale opak je pravdou. To, že hurvínkovských knížek je na našem trhu pomálu, což je vzhledem k proslulosti loutkového hrdiny zarážející, je prostě fakt. Fakt, který znamená, že není výběr a kde není výběr, může se uchytit ledacos.

O co vlastně tentokrát jde? Hurvínek leží v posteli, má horečku a Mánička, jako správná kamarádka neohroženě v roušce vstupuje do doupěte plného bacilů a čte Hurvínkovi pohádku. Vzhledem k vážnosti nemoci se spícímu pacientovi promítne pohádka do snového světa a tak stráví nějaký čas ve společnosti nafoukané, zlé princezny Gerbery a bude nucen pod hrozbou sežrání Žeryka, zachraňovat její zemi i poddané, taktéž rostlinného původu, před dlouho trvajícím suchem.

Hurvínkova cesta do Tramtárie je, jestli jsem správně pochopil, přepis představení (stejně jako výše zmíněný Hurvínkův rok je přepis DVD seriálu) a to má svoje klady i zápory. Jako plus bych mohl vyzdvihnout, že je příběh už vyzkoušený a v mezích možností tedy šlape, jak má. Někdy mezi nevýhodou a výhodou se potácí zvolený fotostyl. Pro tvůrce je to samozřejmě ulehčení a děti mají fotky přímo z akce rády (proto se také prodává tolik fotoknih z animáků), na druhou stranu já, jako čtoucí rodič tím dost trpím, protože mám pocit, že držím v ruce jakýsi vedlejší produkt. Navíc, bez urážky, je propastný rozdíl mezi fotoknihou od Pixaru a od divadla S a H. Negativem je, že ač je příběh vyzkoušený a promyšlený, na papíře mu prostě chybí divadelní dynamika. Když to srovnám s oněmi dvěma tituly z prvního odstavce, musím zákonitě Tramtárii hodit na chvost čitelnosti.

Hurvínek je, byl a vždycky bude komická postava, které sluší krátké skeče a když ho použijete v delší pohádce, zkrátka už to není on.  Je to chlapeček, jmenuje se Hurvínek, má kraťasy s kšandami. Je to ale, jako když natřete kostku másla na příliš velký krajíc, pravil klasik Bilbo Baggins. Mdlý, bez energie a emocí.

Hurvínkova cesta do Tramtárie je ukázkou směru, který se mi osobně na Hurvínkovi prostě nelíbí a k němu nesedí. Směru, pro který Hurvínek podle mě nebyl stvořen a vlastně nejen podle mě. Moje šestiletá testerka jasně vykazuje stejný výsledek. Skeče versus dlouhé pohádky - jedna nula. Na druhou stranu, jak jsem psal, výběr prostě není a ač slabší, je to stále Hurvínek.

Hurvínkova cesta do Tramtárie
Vydal: Fragment
Autor/ka: Martin Klásek, Denisa Kirschnerová
Fotograf: Jiří Vyskočil
ISBN: 978-80-253-1222-3
Rozměry v mm: 216x276
Počet stran: 48
Provedení: vázaná
Rok vydání: 2011
Cena: 199 Kč