KOMIKS: Alexandro Jodorowsky, Juan Gimenez, Kasta metabaronů

Článek od: Petr Simcik - 12.01.2015

Metabaroni jsou vpravdě válečnický komiks. Je to z části příběh připomínající staré samurajské legendy, ve kterých čestný, neporazitelný, zamračený válečník s mečem kosí, co mu přijde do cesty a zároveň se při tom řídí přísným kodexem, od kterého neuhne ani o píď. Z části jde o space operu, jindy budete mít před sebou sociální drama, antickou tragédii či komorní konverzační záležitost. A jindy budete mít pocit, že procházíte bizarní galerií (a skoro ani nevnímáte příběh) odsuzující i opěvující nepředstavitelnou brutalitu, sex, obscénnost, degeneraci a genetické manipulace až na kraj existence oboupohlavních jedinců i tvorů, kteří jako by vypadly z nočních můr H. R. Gigera (což je sice trochu recenzentsé klišé, ale v tomhle případě také fakt). Je to válečnický komiks, protože vypráví dějiny válečnického rodu, který se skrze utrpení, odříkání a ten nejpřísnější válečnický kodex probojoval k nesmrtelnosti a dokonalému umění války. A je to válečnický komiks už jen proto, že je to bichle, zvící rozměrů a váhy válečného kladiva. 552 stran drsného, ale i chytrého čtení.

Alejandro Jodorwsky je Francouz, režisér, filosof, dramatik, spisovatel, surrealista a naštěstí pro nás při tom všem i komiksový autor. Jedině díky tomu se mohlo stát, že když padl jeho vysněný projekt, zfilmování Duny, nezapšknul a přetavil svoje zklamání, ale i vize a imaginaci, do komiksu Incal a posléze i do Kasty Metabaronů. Nejde ale o kopii Duny, příběh ze světa Duny a pod. Nic takového. Jodorowsky použil Dunu maximálně jako jeden z moodů (inspiračních pocitových zdrojů) a vytvořil svůj vesmír, který je originální až na kraj absurdity. Její vliv je vidět hlavně v prvních částech příběhu, kde se v jisté obměně prakticky odehraje dějová linka Lady Jessiky, Paula a Leta Atreidů a jejich vztahu k Benne Geseritu (v tomhle případně řádu Jeptiškurev). Máme tu také pouštní... ehm mramorovou planetu, Inperátorský dvůr, a tak dále. Naštěstí se zde nekoná pověstný Dědeček Járy Cimrmana a Metabaroni jsou pouze jemně inspirovaný originální metazážitek.  

Nedá mi to, abych nesrovnal Metabarony s Incalem. Pokud jste Incal četli a zdál se vám moc chaotický, nepřehledný, příliš filosofický, ztřeštěný a pod, nemusíte mít z Metabaronů obavu. I když se tyhle dva komiksy odehrávají ve stejném vesmíru, pouze o sebe škrtají a Metabaroni jsou i přes vše co jsem napsal výše mnohem přehlednější čtení. Možná Jodorowsky přiškrtil své filosofické střevo, možná mu svědčí větší prostor, možná tomu napomohla změna kreslíře, ale faktem je, že Metabaroni nemají žádný zásekový moment -  ani jednu chvíli, kdy byste chtěli knihu prostě odložit na později. Na rozdíl od Incalu, který je hodně barevný, až psychedelický, Metabaroni hrají hlavně díky kresbě Juana Giméneze na HODNĚ vážnou notu. Vše je temné, depresivní nebo alespoň realistické. Ale je to koneckonců dáno i příběhem a hlavními hrdiny. Na druhou stranu Moebiem kreslení Metabaroni ... no, jdeme dál. Vše temné a depresivní, tak věrně zobrazení Giménezovou kresbou vychází hlavně z fiosofie Metabaronů. Kastě jde totiž o to vyšlechtit co nejlepšího válečníka - žádnou slečinku, která má nějaké emoce, touhy, nebo jiné, byť sebeskrytěší slabiny. Jak? Klasicky, skrze smrt a bezcitnost, mrzačení a bolest už od kolébky. Čím větší utrpení Metabaron zažije, tím větší má šanci obstát ve zkoušce dospělosti. V zabití svého otce. Ve staré Spartě by mohli Metabaronům výchovné metody jen závidět.  

Příběh už jsem nakousl a s nakusování budu ještě chvíli pokračovat. Trochu netradičně, ale ne bezdůvodně, je děj vyprávěn retrospektivou. Rozhovorem dvou robotů, sluhů současného Metabarona, který je ale už drahně času mimo metabukr, umístěný na opuštěné techno planetě. V prvních částech vám to možná bude připadat podivné, někde uprostřed možná budete chtít přeskočit, ale nakonec to neuděláte, a to jednak proto, že Jodorowsky s tím tak trochu počítal a i pasáže dvou osamělých robotů dokázal ozvláštnit a vyšperkovat. A za druhé, prostě vám to nedá. Otázka jaký to má smysl vám bude vrtat hlavou,dokud nebude zodpovězena. Ne, beze smyslu v Metabaronech není zhola nic. Každý detail má svoje místo a hlavu i patu.

Jak jsem psal, zpracování je temné. Bodejť by nebylo, když se velká část děje odehrává na hnusných místech, případně rovnou ve vesmíru, ale hlavní zásluhu na tom má Juan Giménez. Jeho velice detailní a realistická kresba si nezadá s evropskými legendami žánru a září hlavně v mometech, kdy se na scéně objevují všemožné zrůdnosti, biotechnologie, krev, nebo (proč bych to nepřiznal) nahota. Co poměrně sráží Giménezovu kresbu v momentech širších vzdálenějších záběrů je záměr vydavatele použít pro Metabarony formát 196x266mm, tedy série Mistrovská díla evropského komiksu. Je to pochopitelné. Jak z hlediska velikosti (v rozměrech 235x315mm by už kniha konkurovala Kodexu Gigas.) a v tom případě i nutně mnohem vyšší ceny, tak prostě proto, že by najednou Crew knihovnička měla další rozměr. Giménez si libuje v grimasách, historických zbrojích, jejich detailech a stínování stínování a pro Metabarony použil speciáně řadu nových technik, aby znásobil zážitek a myslím, že se mu to povedlo. Kresba mnohde doslova dýchá a vy naopak při jejím prohlížení dýchat zapomínáte. Vezmeme-li v úvahu, že šlo o jeho první, takto rozsáhlý projekt (ne, že by byl úplně bez zkušeností, ale dělal spíše černobílou kresbu a pak několik svých, ne ale tak rozsáhlých alb), klobouk dolů. Pokud byste chtěli vidět něco z jeho práce před a po Metabaronech, velmi povedé jsou i jeho kresby k Heavy Metal - komiksu, nikoli hudebnímu žánru.

Mimochodem, samotní Metabaroni obsahují na konci knihy i obálky jednotlivých sešitových vydání a ty stojí také za pokochání.

Celkově jsou Metabaroni kusem poctivého řemesla, a to jak ze strany autorů, tak vydavatelů. Že je to věc, kterou byste měli mít 100% v knihovně napovídá i fakt, že jde zatím o největší celobarevný komiks u nás a  od vydavatele by byl děsivý risk vydat něco tak megalomanského, pokud by si nebyl jist tím, že jde o potenciální bestseller. Tady totiž nejde o nic menšího, než o minimálně 1,8 kilogramů excelentního příběhu a scifistovo oko těšících obrázků.  

Kasta metabaronů
Jodorowsky, Alexandro -  Gimenez, Juan
Nakladatel: Crew 
Překlad: Richard Podaný
Rok vydání: 2014
Počet stran: 552
Rozměr: 195x260
Provedení: Paperback/Hardback
Cena: 999 Kč/ 1599 Kč 



 

 



 

 

Přidat komentář