RECENZE: Korunní princezny, Catherine Doyle a Katherine Webber

Život princezny Rose je vystřižený jako z pohádky. Žije si v teplu a blahobytu Jitřního paláce, blíží se její svatba s princem Anselem ze sousedícího království a osmnácté narozeniny, tím pádem i korunovace. Budoucí královna však o své čarokrásné říši Eana příliš neví – jen výjimečně se odváží opustit palácové prostory. Guvernér Willem Rathborne je doslova posedlý jejím bezpečím. Co kdyby se náhodou zjevili zlí čarodějové, po jejichž vyhlazení tak prahne?

Zatímco Rose obklopuje bohatství, kdesi na druhé straně Gynevské pouště, za Plačícím lesem a pod Vichrnými útesy, na maličkém území zvaném Ortha, vyrůstalo její dvojče, o němž neměla sebemenší ponětí. Pro Wren však její šlechtický původ není neznámý – stejně tak si je vědoma své moci čarodějky. Lidé s magií v krvi jsou však dlouhá léta pronásledováni a vyvražďováni. A Wren netouží po ničem jiném, než aby tenhle smrtonosný hon nadobro skončil a mágové mohli konečně žít beze strachu a v míru.

Jenže k tomu se potřebuje stát královnou...

„Jakmile se dostaneš do Jitřního paláce, nechej své srdce v lese. Stačí jediný okamžik slabosti a všechny nás zahubíš.“ (str. 14)

Spisovatelky Catherine Doyle (u nás jí vyšla např. thrillerová série Krev za krev či pohádkově laděné fantasy Bouřňákův ostrov) a Katherine Webber jsou v reálném životě švagrové. Jejich společná cesta je však zavedla ještě o kousek dál a dala tak vzniknout Korunním princeznám, čtivé, romantikou i jemným humorem protkané youngadultovce, jak se patří. Kniha je rozdělená do dvou dějových linek, v nichž se každá z autorek ujala jedné hrdinky a vdechla jim vlastní duši.

Vše začíná tím, že si sestry vymění místa – divoká Wren plánovaně, kdežto spanilá Rose je tak trochu… unesena. A čtenáři tak mají možnost sledovat dva rozličné příběhy, v nichž se mimo jiné dozví, jak moc dvojčata rozdílná jsou a zároveň kolik společného mají.

„Já jsem Eana, Eana jsem já.“ (str. 28)

Princezna Rose projde nemalým vývojem. Nikdy nevytáhla paty z domova dál než do hlavního města, jakožto unesená však konečně pozná pravdu i svět, jemuž má vládnout. Sledovat, jak se z křehké květinky zrodí dívka stále s dobrými mravy, ale i s odvahou, nově nalezenou lačností po dobrodružství a srdcem na správném místě, je zajímavé. V tomto ohledu hravě strčí sestru do kapsy. Zato v romantickém napětí a chemii za ní trochu pokulhává – ač to mezi Rose a Shenem Lo zpočátku pěkně vře a jejich nevraživost a vzájemné pošťuchování se pomalounku polehounku překlene k něčemu hlubšímu, mě osobně jejich linka nebavila tolik jako Wrenina.

Wren se zpočátku může jevit jako lehčí záporačka – vždyť nechala unést vlastní dvojče z pohodlí měkké postele někam do nehostinné pustiny a k tomu na sebe vzala její podobu! Wreniny úmysly jsou však celkem pochopitelné. Na trůn má v podstatě poloviční nárok a touha zastavit zabíjení jejího lidu je silnější než cokoliv jiného. Jenže změnit se během okamžiku z divoké, dvorní etiku neznalé čarodějnice v rozkošnou šlechtičnu není tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo znát.

Jejího podivného chování si všimne Tor, osobní strážce prince Ansela, bratra krutého vládce sousedního království Gevra a Rosina budoucího manžela k tomu. Zakázané ovoce však chutná nejlépe, ke všemu když je tím hříšným plodem vysoká horda svalů s očima v barvě rozbouřeného moře. Nebezpečenství, které flirtování s Torem přináší, je prostě čtenářsky přitažlivé. Navíc to mezi nimi jiskří jako právě zapálená prskavka.

„Našel jsem nové poslání.“
„Obtěžovat mě?“
„Milovat tě.“ (str. 417)

Námět dvojčat, která se nikdy nesetkala a každé žilo v naprosto odlišném světě, může být blízký zejména devadesátkovým děvčatům, které vyrůstaly na filmových peckách, jako byla Past na rodiče s Lidsey Lohan v hlavní roli (1998) nebo Malé dohazovačky (1995) s tehdy velice populárními Olsenkami. S propojením s disneyovskými motivy, kdy například Rosin život „ve zlaté kleci“ letmo připomíná Lociku z Na vlásku a Wren by vám se svou divokou povahou mohla připomínat třeba Rebelku, vzniklo půvabné dílko přístupné nejedné generaci čtenářek pohádkově laděných fantastik.

Mezi (nejen) českými čtenáři se dílo těší nemalé oblibě, zejména i proto, že se stalo třináctým HumbookTipem (Humbook je komunita sdružující se okolo young adult literatury, tedy určené zejména mládeži). A rozhodně se není čemu divit, protože princeznám nechybí snad nic, co tenhle žánr činí tak oblíbeným – a to nejen cílovkou, ale i ženami, které si chtějí odpočinout kupříkladu od dětí, práce, romantiku postrádajícího manželství či jiných strastí již dávno dospěláckého bytí. Nebo se prostě jen rády odreagují u roztomilé a zároveň akcí protkané pohádky „pro velký holky.“ Všem těmto milovnicím se zde dostane kýžené hate-to-love romantiky (od nenávisti k lásce), lehkého napětí, skvělého humoru, zajímavého světa, nějaké té magie a hromady klišé, na která však – ruku na srdce – nedáme dopustit. To vše je navíc zabaleno do tematické obálky s krásnou ilustrací, jež skrývá víc než jen čtenářský zážitek. Třeba mapu.

Korunní princezny jsou zkrátka a jednoduše, od začátku do samého konce, plné naivity a klišé, která jsou ale pro YA fantasy typická – a pořád skvěle fungují. Příběh je to čtivý, zábavný, a i když se jedná o celkem bichličku (však má bezmála pět set stran), dá se slupnout celkem rychle. Děj plyne lehce jako voda v potoce, bez zbytečných překotností či hluchých míst. Vyprávění je velmi příjemné, jednoduché, vhodné pro cílovou skupinu. Oproti tomu závěr jako takový mě příliš nenadchl, neboť mi připadal dost předvídatelný, nicméně od těšení se na pokračování chystané série neodradil. Doufám, že se překladu (navíc překvapivě celkem kvalitního) dočkáme brzy. Pro odreagování a nostalgické navrácení se do dětských časů princů, princezen a čarodějnic je tahle knížka opravdu skvělou volbou.

Korunní princezny
Catherine Doyle a Katherine Webber

Nakladatelství: CooBoo
Žánr: young adult fantasy
Počet stran: 496
Doporučená cena: 469 Kč