Začalo to pro nás sešitem Syn člověka. John Constantine se v něm představuje takový, jakého jsme ho znali z filmového zpracování. V podstatě zoufalec a ztroskotanec, který nejde pro cigaretu, flašku whisky a dehtově černou hlášku daleko. A udělat nějakou kardinální pitomost, která ho bude pronásledovat ještě o dlouhá léta později, mu také dlouho netrvá.
Ste mierne zmätený? Nie ste sami. Azzarello skáče v príbehu ako hyperaktívna kobylka, bez toho aby nám vysvetlil, čo sa kedy deje a prečo sú veci také, aké sú. Ale to je v poriadku, veď je to Azzarello.