U irského pobřeží je obrovskou mořskou příšerou roztrhána na kusy rybářská loď. Ve stejnou dobu se Connorův detektor anomálií zblázní; ukazuje nejméně půl tuctu trhlin v čase, všechny na opuštěném - a politicky velice problematickém - ostrově...
Představme si na malou chvíli, že časoprostorové kontinuum vypadá trochu jinak, než patrně vypadá doopravdy. Že čas je skutečně jen čtvrtý rozměr, který se alespoň za některých okolností může chovat jako ostatní tři prostorové rozměry. A představme si, že v časoprostorovém kontinuu – v tom našem, vymyšleném časoprostorovém kontinuu – existují singularity, kterými se můžeme čtvrtým rozměrem pohybovat a nejsme sami.