Od upírských královen, respektive vládkyň literatury o upírech se dostaneme třeba až k audioknihám podle románů Stephena Kinga. Z desítek titulů opět zaujmou komiksy (Tintin, Terminátor), pokračování ság (Temeraire 4), fantasy i horory, sci-fi spíše poskrovnu. Dočkáme se ale i teoretického textu A. Kudláče...
Už vloni, tj. v roce 2009, mě napadlo, že by nebylo špatné, kdyby při příležitosti kulatého dvacátého výročí sametové revoluce někdo napsal velký článek, či třeba celou delší práci o tom, jak se u nás po roce 1989 formovala SF v nových podmínkách.
Ano, vesmír, jak ho zná lidstvo 22. století, překypuje různými inteligentními formami života a ne všechny jsou si navzájem přátelsky nakloněné - takový realističtější Star Trek, kde lidé nevedou Konfederaci.
Proč má tato kniha podtitul "část šestá ze tří"? Jaký předmět musíte mít vždy u sebe při stopování kosmických lodí? Proč, když do vyhledávače Google zadáte "Jaký je smysl života, vesmíru a vůbec?", napíše, že výsledek je "42"? A co že je to celé za nesmysl?
V květnu 2010 uplývá dvacet let od onoho památného okamžiku, kdy se na knihkupeckých pultech či v novinových stáncích objevilo první číslo tehdy nově vzniklého časopisu IKARIE majícího podtitul „měsíčník science fiction“.
V tomto díle, v němž se budu zabývat autory, jejichž jména začínají písmeny „F“ až „J“, se dostáváme téměř na liduprázdné území. Přesto se naleznou autoři, kteří inspirovali samotného S. Kinga...
Eddie Drood, k vašim službám. Moje rodina po generace vrhala tu trochu světla na síly temnoty, chránila lidstvo před všemi zlými, nepřátelskými a v širším smyslu škodlivými nelidskými predátory, kteří se krmí strachem a utrpením lidí. Nikdo nedokáže nakopat záporákům zadek jako my Droodové...
Magický svět, který jen vzdáleně připomíná ten náš, je jevištěm, na kterém Petr Schink rozehrál svoji povídkovou sbírku Století páry. Jeho hrdina, netuctový pistolník van Hauten, se pohybuje, přežívá a bojuje ve světě, plném různých zajímavých udělátek...
Čas je relativní – deset let není příliš dlouhá doba, a přesto to je s trochou nadsázky polovina jedné generace fanoušků science fiction. A právě před deseti lety se na knihkupeckých pultech objevila první kniha z fenomenálního Baxterova cyklu XEELEE.
V našem seriálu jsme postoupili k autorům, jejichž jména začínají písmenem „D“. Není jich pravda mnoho, o nichž se lze zmínit, nicméně dva z nich rozhodně za upozornění stojí.
Platí pochopitelně to, že teď už Tony Stark je Iron Man, celý svět ví, že Tony Stark je Iron Man a my víme, že celý svět ví, že Tony Stark je Iron Man. Tak co ze situace dále vytěžit? Možnosti scenáristů byly omezené, ale přesto mi tentokrát námět přišel značně odbytý, nenápaditý a ne moc dobře do sebe zapadající.
Román Hudba pro Anvilany je jeho třetí knihou a druhým románem; vydalo ho známé a vážené nakladatelství Argo. Autor se již nejednou vyjádřil, že SF je žánr, který je mu blízký („Mám rád autory, kteří nepíší o sobě, takže čtu hodně detektivek a sci-fi.“)
Údajne kyberpunk. Možno je však lepšie nálepkám sa vyhnúť. Je to moderná kniha o ešte modernejšom svete. Generácia vychovaná televíziou a počítačmi našla svojho ľahko čitateľného autora...