Tvor, uvězněný v jiném rozměru, přesto časem schopen pomalu navazovat kontakt s lidskou realitou, s tou, která ho kdysi zradila, nalezne Jáchyma Kerského. Ten žije ve světě, který má už brzy podlehnout kompresi vesmíru. Bláznivý pokus lidstva o zastavení nezastavitelného procesu, upoutá Tuinovu pozornost stejně, jako už minimálně jednou předtím, i když tehdy z poněkud jiného důvodu.
Přestože prostředí, ve kterém se film odehrává, je inspirováno Asimovovou tvorbou, Jeff Vintar se rozhodl vybočit z území, které Isaac svými povídkami dobře pokryl. Hlavním bodem, ve kterém se psaná a filmová varianta liší, je přístup k frankensteinovskému komplexu. Tři zákony robotiky Asimov používal jako antifrankensteinovskou bariéru, a jeho roboti je „porušovali“ jen odlišným způsobem interpretace, která ale vždy byla se třemi zákony v souladu - a uvnitř hranic, vymezených touto bariérou.- 9880x přečteno
JÁ, LEGENDA je jedním z nejslavnějších upírských románů dvacátého století. Pravidelně se umísťuje mezi deseti nejlepšími díly v mnoha kritických studiích hororového žánru. V době vydání byl prezentován jako science fiction - poprvé vyšel v roce 1954, ale jeho děj se odehrává v budoucnosti roku 1976. Vliv románu na pozdější generaci hororových autorů je nepopiratelný, stejně jako vliv na tvůrce celé řady hororových snímků.
Budúcnosť. Prázdne ulice. Jeden človek. Jeden pes. A „tí druhí“...
Johna Charlese Wrighta si v Laseru nevybrali náhodou, spíše proto, že bývá označován za autora, který se nebojí experimentovat a svými literárními ambicemi rozhodně přesahuje běžnou produkci. Přesvědčit se o tom můžeme v prvním dílu trilogie Zlatý věk...
Příběh má, jak už bylo naznačeno, dvě dějové linie. Lidskou, popisující osudy Edmonda Wellse a jeho rodiny, a mravenčí, zabývající se a životem rozsáhlé mravenčí federace žijící ve Fontainebleauském lese. Postupně odhaluje čtenáři osudy Edmonda Wellse a jeho výzkumy, které začaly u mikrobů a skončily u mravenců, a právě toto je společný průsečík obou dějových linií. Mravenčí linie je podána velmi barvitě - a velmi vzdáleně od toho, co v nás zanechal Ondřej Sekora.
Zlomení andělé - druhý mistrovský příběh Takeshiho Kovacse, vyslance Protektorátu, organizace udržující pořádek mezi lidskými světy roztroušenými ve vesmíru. Takeshi Kovacs už však není vyslanec, ale jen vysoce kvalifikovaný nájemný žoldnéř. Jeho profese ho zavede na chudý a izolovaný svět Sanction IV zmítaný krvavou celoplanetární válkou. 
Autorské vidění světa tomuto pozoruhodnému českému spisovateli zformoval dlouhý a bolestný zážitek. Rok po jeho maturitě začala světová válka - tehdy ještě si historici nebyli jisti a tak přívlastek "první" k ní nepřičlenili. Jan Weis byl nasazen na ruské frontě a v roce 1916, čtyřiadvacetiletý, padl do zajetí.
Sarden - internetový magazín o sci-fi a fantastice / šéfredaktor: Monika Slíva Dvořáková / zástupce šéfredaktora: Tereza Kadet Kadečková / webmaster: Petr Šimčík / ISSN: 1805-2711 / administrace
Ilustrace v hlavičce Stefan Keller na Pixabay
