Vážení čtenáři, dovolte nám, abychom vám v rámci www.sarden.cz jako první zprostředkovali jeden z uniklých VIP záznamů, stažených ze serveru WikiLeaks. Tento záznam je dosud nepublikovaným rozhovorem mezi jedním europoslancem a příslušníkem supertajné organizace (kódové označení onoho jedince zní: „PROROK“), o které se můžeme pouze domnívat, zdali vůbec existuje; v rozhovoru samotném totiž název této organizace bohužel nepadne…
Kybepunk bol vždy spojený s japonskou kultúrou. Vidíme to v knihách Wiliama Gibsona, rovnako ako v Matrixe či Blade Runnerovi. Spisovatelia ako aj režiséri sa často inšpirujú svojimi animovanými kolegami, pretože len málokde sa dá nájsť toľko originálnych tém a myšlienok ako práve v anime.
Steven Lisberger raz dostal nápad. Načmáral si zopár obrázkov a navštívil chlapcov vo Warner Bros. Potom v MGM a napokon v Columbia Pictures. Je to fajn ale nič pre nás...
Díky velkému zájmu čtenářů urychlil Fantom Print vydání druhého pokračování volného cyklu o čarodějce Rachel Morgan. Tentokrát to nebude čtení pro slabé povahy. Tento svěží, neotřelý příběh, v němž nechybí akce, temná magie, překvapivé zvraty a suchý humor bude tím pravým lékem na přicházející podzimní deprese.
Bylo-li by možno si matematicky spočítat místo a okamžik vlastní smrti, lze se tomuto osudu nějakým způsobem vyhnout? ... Co se však stane s fyzickým tělem poutníka, je-li jeho mysl vyslána na samý konec času, kdy se veškerá hmota začne rozpadávat na atomy? Odpovědi na tyto otázky se sice v textu nedozvíte, ale příště budete vědět, kde je hledat. Rozsáhlý cyklus mapující pionýrské doby klasické science fiction se blíží ke svému závěru.
Román Na pomezí Eternaalu, který byl autorkou oproti původní verzi takřka s mistrovstvím pěstitele bonsaí oštípán, okleštěn a ořezán, a zbaven tak všeho zbytečného a nepotřebného, má ve své nové podobě rozsah osmdesátistránkové novely, aniž by jakkoli utrpěla jeho literární kvalita nebo informační hodnota. Úvodní příběh knihy tak slouží čtenáři k pomalému pronikání do nitra propracovaného vesmíru a jeho dějin rozprostřených v úseku mnoha tisíc let.
Více jak půl roku jsme zde na Sardenu měli možnost číst Šamanův román na pokračování Blackout. Dnešním (o týden opožděným) vydáním druhý pohled na svět, v němž přestala fungovat elektřina, opustíme v optimistickém závěru. Doufám, že se vám líbil a budete se do něho "rádi" vracet a hledat v něm poučení i zábavu. Největší díky pak patří již zmíněnému Janu Kovanicovi za to, že tuto výbornou knihu napsal a umožnil ji také publikovat na iSardenu a zpřístupnit ji nám všem. Honzo, děkujeme. Již příští týden vás snad mile překvapíme dalším sobotním čtením na pokračování.
Zbaveno agresivity a vědomo si nadřazených sil vesmíru začalo lidstvo dokonce prosperovat i bez elektřiny. Jen málokdo si uvědomoval, že bez proběhnuvšího Blackoutu by se lidé v průběhu několika málo dalších desítek let úplně zničili.
Něžnost, citlivost, empatie – to jsou základní atributy tvorby velikána americké science fiction minulého století Theodora Sturgeona (1918-1985), který obdobně jako jiný velikán Clifford D. Simak stál mimo hlavní proud science fiction – zatímco ovšem Simak preferoval maloměstskou a farmářskou science fiction, Sturgeon se s bravurou sobě vlastní pohyboval v citlivých zákoutích duše.
Počítačový génius Matthew Sobol, zakladatel velké softwareové firmy produkující on-line hry, po dlouhém boji s rakovinou zemře. A tím se rozeběhne komplikovaný řetězec událostí. Začne to nenápadně, dvěmi podivnými nehodami, které způsobila zařízení připojená k netu. Když však detektivové dorazí k domu, který dříve patřil Sobolovi, a jsou vystaveni vražednému útoku řízenému mrtvým, je jasné, že tu je něco, co přesahuje veškerou dosavadní lidskou zkušenost. Policisté, vyšetřovatelé FBI, specialisté NSA - ti všichni zjišťují, že každý jejich krok byl dávno a dávno předvídán. Lopotně se prodírají krok po kroku tam, kde jejich soupeř skáče.
Ktoré scifíčko je najlepšie? Jasné, že Blader Runner. Jasné, že Matrix. Ale áno aj Minority Report je špica... A čo majú všetky tieto filmy spoločné? Je to kyberpunk. A pre mnohých je toto zázračné slovíčko zárukou menšieho filmového orgazmu...
V tomto díle našeho cyklu se zaměříme na autory, jejichž jména začínají písmeny „L“ až „R“. Americký spisovatel Fritz Liber (1910-1992) počal s ohledem na svůj věk publikovat relativně pozdě – až v roce 1939, kdy mu v magazínu Unknown vyšla povídka Two Sought Adventure patřící do Leiberova celoživotního cyklu o Fafhrdovi a Šedém Myšilovovi.
Jako každé ráno beru tašku s knížkou, peněženkou a klíči od kanclu. Přehodím ji přes rameno a vypadnu z domu, cestou mrknu co je nového v trafice. Hmm, ta slečna na novém Maximu ... a sakra. Ujela mi tramvaj. Čekat patnáct minut? Kdepak, kousek je přece Českomoravská, takhle budu v práci ještě dřív. Kdybych nebyl tak líný, chodím tam každý den. Sjíždím po eskalátorech a vyndávám z tašky knížku zabalenou do novinového papíru. Metro 2033 - čtu na první straně, rozhlédnu se. To se hodí, pomyslím si. Přijíždí souprava a já usedám vedle nepříliš vábně vonícího vousáče. Začínám číst.