Strugačtí

Strugačtí jsou klasici, to je bez debat. Dodnes je mi záhadou, jak mohli ve dvou (a ještě k tomu bratři!) napsat tak strhující a čtivé kousky. Zkrátka, nudit se nebudete, to pravděpodobně vůbec nepřipadá v úvahu.

Dveře s nápisem SCI-FI patří k těm, které jsou často míjeny. To, co je za nimi, až tak nutně k životu nepotřebujeme a navíc patří k těm několika málo výjimečným případům, kdy člověk musí být na to, co jej čeká, plně připraven, přičemž je jedno, jestli mu je osm nebo osmdesát let.

Lidi potom říkali, že když přišli Hosté, zahřmělo tak strašlivě, až oslepli. Hodně místních zařvalo ještě předtím, než OSN nechala uzavřít okolí Harmondu. Tohle mi nemuseli vykládat, viděl jsem Pásmo na vlastní oči. A mluvil jsem s těmi, kteří o něm vědí nejvíc. Samozřejmě nemyslím vědce nebo jiné knihomoly. Jde mi o stalkery. Ne, netvrďte mi, že je neznáte - já nejsem policejní provokatér! Co třeba takový Roderick Shoehardt? Že s tím seknul? Nesmysl! Rod je jeden z posledních starých stalkerů, takoví jako on nevěší živnost na hřebík.

Na jedné straně existuje Les, kde je všechno jinak - nábytek, oděvy a věci denní potřeby tu vyrůstají ze země, hlína chutná a je výživná jako sýr, houba zaroste celé vesnice - je to tajuplný, nepochopitelný prostor, kde se pohybují mrtváci a kam se pozemšťan sám neodváží. Na druhé straně si lidé sami vytvářejí stejně absurdní svět nesmyslných, protiřečících si byrokratických předpisů, zákazů a příkazů, které je nutí chovat se stejně nepochopitelně.

Do rukou se nám dostává útlý svazek prací, které napsali bratři Strugačtí v úplném prvopočátku své spisovatelské dráhy.  Druhá světová válka započala obrovský rozvoj vědy a techniky, na který přirozeně reagovala i rozvíjející se ruská vědecká fantastika.