V červenci narození...

Červenec byl letos extrémně horký měsíc a kdo ví, jaké počasí bylo před padesáti nebo sty lety. To sice nevíme, a i kdybychom to věděli, nebudeme vám to vnucovat, neboť je to pro naši věc zcela nepodstatné. Důležité je, že ani horké (nebo studené) léto nemá vliv na to, zda se narodí slavný spisovatel. Ne všichni autoři v našem výběru jsou žánroví, přesto jejich jména určitě znáte.

„Dávat dobrý příklad je jedna z největších a nejradostnějších věcí, jež může hoch dokázat.“
Jaroslav Foglar
*6. 7. 1907
Jen málokterý fantasta by řekl, že nikdy neslyšel tohle jméno. I když třeba nečetl žádnou Foglarovu knihu, určitě aspoň slyšel o Rychlých šípech nebo Hoších od Bobří řeky.
Zajímavé je, že cesty, jak se dostat k vydání knihy, se v zásadě nemění, a tak se můžete dočíst, že v roce 1934 se Jaroslav Foglar zúčastnil s knihou Modrý život Jiřího Dražana soutěže o nejlepší knihu pro mládež vyhlášenou nakladatelstvím Melantrich a spolu s dalšími dvěma autory získal první místo. Součástí vítězství bylo i vydání knihy, která pak skutečně vyšla a to pod novým názvem Přístav volá. Ač se zdá, že příběhy, které psal, jsou v dnešní době zastaralé a nezajímavé, opak je pravdou a mnohé supermoderní děti v nich dokážou najít stejné kouzlo jako generace jejich rodičů a prarodičů.

„Ženy a kočky dělají, co chtějí, a muži a psi by se měli uklidnit a zvyknout si na to.“
Robert Anson Heinlein
*7. 7. 1907
Henlein není jen Hvězdná pěchota. A kdo si to myslí, do toho by měl uhodit blesk! Jeden z nejvlivnějších a nejkontroverznějších amerických  spisovatelů science fiction napsal mnoho zajímavých a i dnes populárních románů a povídek. Sám jeho život by vydal na román a je plný zvratů a zajímavých momentů. Věděli jste například, že během své dlouhé hospitalizace s tuberkulózou vymyslel vodní postel a její popis v jeho knihách Za tímto horizontem, Dvojník a Cizinec v cizí zemi později zabránil jiným vynálezcům v patentování tohoto nápadu?
V každém případě jste už možná slyšeli názvy Cizinec v cizí zemi, Měsíc je drsná milenka, Vládci loutek nebo Dveře do léta. Kterýkoli z nich rozhodně stojí za přečtení.

„Satirikové mívají velmi dobré srdce a zcela upřímně se diví, že mají tolik nepřátel.“
Jan Neruda
*9. 7. 1834
Ano, vím, že Neruda se ani při nejlepší vůli nedá považovat za autora spojeného se žánrem fantasy. Nicméně! Mezi jeho tvorbou najdeme básnickou sbírku s názvem Písně kosmické, kde opět objevuje smysl svého života, snaží se být optimistou a reaguje na rozvoj vědy a techniky. Oslavuje kosmická tělesa a lidskou touhu po poznání. Objevuje se tu materialistické chápání světa, polidšťuje vesmír. Vlastenecké verše spojuje s vesmírnými tělesy… při troše dobré vůle, proč ne. Takže sem patří.
Byl to český básník, prozaik, novinář, dramatik, literární a divadelní kritik a v neposlední řadě vůdčí osobnost generace májovců a velkou měrou se podílel na dění v literárním světě tehdejší doby. Kdo chce tvrdit, že je sečtělý, určitě o něm ví aspoň o trochu víc, než že se po něm jmenuje v Praze jedna ulice.

„Pro spisovatele existuje jen jediná záchrana: psát.“
Raymond Chandler
*23. 7. 1888
Americká (a jiná) drsná škola je i na fantasy písečku často přemílaným vzorem, obzvlášť všechny ty akční urbanky pro kluky se jí rády ohánějí. Je tedy zcela nemožné minout fakt, že v červenci se narodil jeden z nejvýznamnějších autorů tohoto žánru. A není jistě náhodou, že jeho soukromé očko Phil Marlowe je dneska v zásadě synonymem noirového hrdiny trousícího cynické hlášky a cigaretový popel všude, kam se vrtne. Zajímavým faktem je, že Chandler se nikdy netajil tím, že Marloweovým předobrazem byl on sám: „Ano, jsem přesně takový jako postavy v mých knihách. Jsem tvrdý chlapík a je o mně známo, že dokážu holýma rukama přepůlit rohlík.“ Hluboký spánek je prvním románem, ve kterém se Marlowe objevil.

„Každé ráno vychází slunce znovu."
Františka Vrbenská
*25. 7. 1952
Vždy usměvavá a pozitivně naladěná lady české fantastiky. Povoláním knihovnice, duší literátka a historička (a ještě asi dalších sto oblastí činnosti, neboť záběr zájmů Františky Vrbenské je skutečně široký). Má na kontě hezkou řádku povídek a nejeden román, z nich všechny stojí za přečtení. Věnuje se psaní odborných studií z oblasti vědeckých informací a knihovnictví, což jí nijak nebrání v tom, aby byla snad na každém myslitelném conu po republice. Velmi často na conech sama i ve spolupráci s dalšími autory přednáší, takže máte reálnou šanci se s ní naživo potkat. Chcete-li si od této autorky něco přečíst, zkuste třeba nejnovější román Hořící kůň, který napsala s Lucií Lukačovičovou.

„Nezáleží na tom, jak se kdo narodí, ale co se z něj stane.“
J. K. Rowling
*31. 7. 1965
Joanne Rowling patří díky knihám o Harry Potterovi mezi dokola omílané spisovatelské celebrity a zvláště fanoušci toho o ní ví hodně. Ale… máte například tušení, jak se dostalo písmeno K. do jejího jména, když se úředně jmenuje jen Joanne? Ne? Na internetech se píše, že vydavatelství Bloomsbury  před vydáním prvního dílu Harryho Pottera autorce doporučilo, že bude lepší, když se její křestní jméno na obálkách objeví jen jako dvě iniciály. Obávalo se totiž menšího prodeje úvodního dílu, pokud by bylo zřejmé, že jeho autorem je žena. Joanne se zkrátilo na J., a protože Rowlingová nemá žádné prostřední jméno, použila jako druhou iniciálu jméno po své babičce Kathleen. A hle, J. K. je na světě.  Ačkoliv už by dnes nemusela hnout prstem, stále píše, ať už jsou to scénáře k nové sérii filmů ze světa HP o fantastických zvířatech, nebo pod pseudonymem Robert Galbraith vynikající detektivky s Cormoranem Strikem. Což ale určitě také dávno víte…