Jason Sanford: Robert E. Howard byl rasista. Smiřte se s tím.
Článek od: Redakce - 28.02.2020
22. ledna by Robert Erwin Howard oslavil 114. narozeniny. S drobným zpožděním na Sardenu vyšel text Otevřený dopis Robertu E. Howardovi od Věry Mertlíkové. Dnes, o měsíc později, se k tématu vracíme. Jason Sanford je českým čtenářům jistě znám z publicistických textů pro XB-1. Článek z roku 2010, ve kterém uvažuje nad Howardovým rasismem, jsme v češtině nenašli. Proto jej představujeme dnes v překladu Terezy Kadečkové.
Na conech je skvělé to, že se vidíte se spisovateli, editory a fanoušky, kteří tvoří náš žánr. Není nic lepšího než se setkat s někým, koho znáte jen skrz jejich knihu a zjistit, jé, ona je osobně ještě milejší.
Setkávání s lidmi tváří v tvář má samozřejmě i svou odvrácenou stránku – někdy se ukáže, že jsou hloupí nebo ještě horší. Tohle se mi na conu stalo nedávno. Šel jsem z jednoho diskuzního panelu a zaslechl jsem, jak někdo říká: „Robert E. Howard nebyl rasista, protože neznal žádné černochy.“
Z té poznámky jsem málem dostal zkrat. Mluvčího jsem neznal – byl to prostě jen jeden z mnoha účastníků conu. Přesto jsem nebyl schopný nechat tak pitomou poznámku být. Tak jsem se ho zeptal, co tím myslel.
Tady ale musíte znát situaci. Mluvčí byl bílý muž ve středním věku. Já jsem bílý muž. Všichni, kteří nás poslouchali, byli bílí muži. Mluvčí se v takovém prostředí očividně cítil dobře a řekl, že nikdo nemůže být rasista, když nezná nikoho, proti komu má být rasistou. Podíval jsem se na něj a řekl, že to je blbost. Že někteří z největších rasistů vůbec neznají ty, které tak nenávidí.
Myslím, že mluvčí nečekal, že ho bílý muž upozorní na jeho pitomost, protože znervózněl a začal nesouvisle mluvit o Howardově životě a díle. Protože nejsem expert na Howarda, vím jen, že stvořil Barbara Conana a je považován za otce žánru meče a magie, snažil jsem se držet té hloupé poznámky. Konverzace netrvala dlouho a brzy jsme se rozešli vlastními naštvanými cestami.
Od té doby jsem o Robertu E. Howardovi přemýšlel. Před tímhle conem byly moje znalosti Howarda omezeny na komiksovou sérii Barbarský meč a několik moderních knih s Conanem, které samozřejmě Howard nenapsal. Takže jsem strávil několik týdnů čtením jeho prací a analyzováním jeho psaní a života.
A pravda je: Jo, sakra! Ten parchant byl rasista!
The Robert E. Howard United Press Association má na své stránce fascinující článek pojmenovaný „Southern Discomfort: Was Howard A Racist?“ (česky: Jižanská nepohoda: Byl Howard rasista?) od Garyho Romea. Článek se zabývá velkou částí Howardova díla včetně osobních dopisů. Ukazuje se, že Howard byl v mnoha směrech extrémně rasistický (všimněte si především Howardových osobních komentářů v druhém odstavci článku). Romeo také řeší Howardovu neblaze proslulou povídku „Black Canaan“ kterou si můžete přečíst zde.
Přestože článek podle mě jasně ukazuje Howardův rasismus, Romeo to částečně omlouvá standardy doby a místa, kde Howard žil – 20. a 30. léta na Jihu a Jihozápadě – a tím, že rasismus nebyl neobvyklý. S tím nesouhlasím. To, že Howardova korespondence zahrnuje některé odmítavé reakce jeho přátel, dokazuje, že i tehdy to, v co věřil, nebylo pro poměrně dost lidí přijatelné. Byl rasismus běžný v téhle době a na tomhle místě? Samozřejmě. Ale stále pro spoustu lidí nebyl přijatelný.
Tahle poznámka o „produktu doby a místa“ zastírá mnohem důležitější problém – skutečnost, že spisovatelův rasismus byl kdysi běžný, nelze aplikovat na literaturu. Proč? Literatura je kulturní artefakt a kultura je dynamický proces spojený s kontinuálním vývojem a změnou. Kultura existuje na individuální úrovni v každém z nás a také se projevuje na úrovni skupin. Když se lidé mění individuálně, mění se také kultura na úrovni skupiny.
A k podstatné části kulturní změny patří lidé, kteří rozhodují, jaké kulturní artefakty stojí za to předat ostatním.
V tomhle kulturním „předávání“ Howardovo psaní zažívá skutečnou prohru. Ačkoliv si to Howardovi obránci mohou přát, nečteme jeho příběhy, jako bychom byli zpátky ve 30. letech. Čteme je očima a s názory 21. století. Nejenže byl jeho rasismus znepokojivý pro jeho současníky, ale je stejně znepokojivý pro moderní čtenáře. Kvůli tomu si spousta lidí myslí, že nemá cenu předávat Howardovy příběhy dál.
Tohle je kulturní změna v akci. Jako otec v rasově smíšené rodině nedoporučím Howardovy příběhy svým synům. Jako kritik a čtenář nedoporučím jeho příběhy nikomu. Když tohle udělá dost lidí, autorova práce zmizí z kulturního mainstreamu.
Ne všechno, co Howard napsal, je spojené s jeho rasistickým přesvědčením. Ty nejlepší příběhy se rasismu nedotýkají vůbec. A protože některé jeho výtvory jsou stále velmi vlivné, už po několik dekád sledujeme fascinující příklad toho, jak kultura zachovává ty prvky, které lidem přijdou vhodné, a vyřazuje to, s čím nesouhlasí.
Mluvím samozřejmě o barbaru Conanovi. Od Howardovy smrti se tahle postava objevila v komiksech jako třeba Barbarský meč, dvou úspěšných filmech s Arnoldem Schwarzeneggerem a bezpočtu knih. Je fascinující, že zatímco některé příběhy jsou částečně založené na Howardových knihách, většina je původní. Ve skutečnosti spousta z těchto knih – třeba série o Conanovi napsaná Robertem Jordanem na začátku 80. let – jsou čtené mnohem častěji než původní Howardovy příběhy.
Takže ačkoliv je spousta Howardových originálních příběhů zasažena jeho rasismem, neznamená to, že si nemůžeme užívat jeho nejlepší výtvor. Ale to, co si užíváme, je moderní reinterpretace Howardova světa. A to, čeho se zbavujeme, jsou rasistické aspekty Howardových prací.
Jsem si vědom literární teorie. Je mi známý pohled, že je nemožné oddělit autorovo přesvědčení od jeho díla. A jsou díla a autoři, kde to naprosto platí. Ale v tomhle případě si myslím, že Howardův nejlepší výtvor se může odtrhnout od toho, kým byl Howard jako člověk. Jako důkaz tu je největší fanoušek barbara Conana: Barack Obama.
Fakt, že první afroamerický prezident Spojených států miluje komiksy s Conanem – ty nové, inspirované Howardovými původními příběhy – říká vše o tom, jak mohou kulturní hodnoty přetrvat a jak se mohou měnit. Obamovi by pravděpodobně nezáleželo na tom, kdyby zjistil, že Howard byl tak rasistický, že po setkání se smíšeným mužem v New Orleans o něm mluvil pouze jako o „tom“, jako by to nebyl člověk. Ne. To, na čem záleží, je, že když Obama četl jako mladý muž komiksy o Conanovi, rezonovaly v něm. (Poznámka: Anekdota o Howardovi se dá najít na konci článku „Southern Discomfort“.)
Myslím, že tohle je hlavní pointa, ke které se snažím dostat – žádný autor neexistuje v kulturním vakuu. Autorova tvorba je stále přehodnocovaná všemi, kdo ji čtou. Skvělé je, že takto přes čtenáře může mít autor obrovský vliv na kulturu. Ale opačně to funguje také. Pokud lidé nesouhlasí s ideou za autorovou fikcí, zachovají a rozšíří to, co má hodnotu, a zbaví se zbytku.
Takže na konec – Robert E. Howard byl rasista. Až budou moje děti dost staré, nedoporučím jim jeho dílo. (*poznámka níže) Taky jim vysvětlím, že Howard byl tak rasistický, že by si o mých synech myslel, že nejsou lidi. Potom jim doporučím, aby si přečetli Howardovu tvorbu a historii, aby objevili, jak moc velký rasista ten muž byl.
Ale přes to všechno taky doporučím svým dětem, aby si přečetly novější romány s barbarem Conanem a aby se podívaly na filmy s Arnoldem. Ne že by byly perfektní. Ale moje děti si je nejspíš užijí a můžou to udělat bez toho, aby je tížil Howardův rasismus.
A to je podstata toho, jak se kultury mění.
* Poznámka: tuhle část jsem zmršil. Co jsem chtěl napsat je, že bych svým dětem nebo ostatním nedoporučil část Howardových příběhů. Tahle myšlenka byla konzistentní s tou o Howardových nejlepších dílech, které neobsahují žádná rasismus – třeba právě mnoho jeho příběhů o Conanovi - jak jsem nadnesl na začátku eseje. Taky nechci Howardovu práci cenzurovat. Pouze jsem chtěl říct, že nedoporučím některé jeho příběhy svým dětem a ostatním.
Článek v originále najdete ZDE.
Stránky Jasona Sanforda (v angličtině).
O autorovi:
Jason Sanford je americký autor. Publikoval desítky povídek v různých sbornících a časopisech, namátkou Asimov's Science Fiction, Analog: Science Fiction and Fact, Beneath Ceaseless Skies, InterGalactic Medicine Show a mnoha jiných. Přispíval i do českého sci-fizínu XB-1.
- Přidat komentář
- 27704x přečteno
Komentáře
Tlustý zlý strý... odpověděl/a v Trvalý odkaz
Koukám, že závěrečnou
Koukám, že závěrečnou poznámkou se z toho autor vylhává ("některé příběhy"). Nicméně kdyby si toho REH přečetl opravdu poctivě, zjistil by, že kecá... Netvrdím, že REH rasista nebyl; skutečně žil v místech a v době, kdy koukat na černé svrchu bylo normální. Ale jak se s takovým tvrzením snášejí třeba příběhy o Solomonu Kanovi? Dvě třetiny z nich se odehrávají v Africe a Solomonovým ("puritánovým", nota bene) nejlepším přítelem je černý čaroděj...
Stanislav Ertl odpověděl/a v Trvalý odkaz
Clickbait?
Ve věci samotného článku - údajný rasismus REH je mi úplně putna, protože podstatné je pro mě jeho dílo (Jehož fanouškem jsem se nikdy nestal). Jestli byl rasista - OK. Tak byl. A co jako my s tím dneska? Požaduje se od nás rituální zřeknutí se všeho zlého? Požaduje se od nás vůbec něco? A pokud nepožaduje - o jakém "smiřování se" je zde vlastně řeč?
Posedlost žab kádrovat čápy, když zrovna nejsou na obloze, pro mě za zamyšlení ovšem stojí. Je v ní hodně z Orwella. Minulost se zde evidentně užívá k ovlivňování současnosti (Okázalé zaujímání dnešního postoje k hodnocení minulosti totiž předurčuje naše následné konání) - a tedy i budoucnosti. Takže připustíme-li, aby hodnotové normy rybníčka určovaly žáby, budou jednou tytéž žáby kádrovat i nás ostatní. A kádrování je velmi mocná zbraň. Stejně jako bourání symbolů a vytváření nových.
Ve světle dvou zdejších "Kostlivců" (a porovnání s mírou nedebaty na jiná témata) se mi ovšem tento článek jeví být spíš jen jako udička nahozená na nějaký výstavní diskusní kousek, než že by redakci skutečně záleželo na tématu. Jen je to směr skrývající četná úskalí, jak nám ostatně demonstruje historie zániku diskutování na XB-1 či FP. A to je možná to nejhlavnější, proč jsem vědomě na tu mucholapku skočil.
Petr Simcik odpověděl/a v Trvalý odkaz
Myslím, že tak to není,
Myslím, že tak to není, překlad tohoto článku a debata nad ním v redakční sekci trvala opravdu dlouho a z tohohle pohledu 100% nejde o to pokračovat ve FLAME z minulých příspěvků :) Kolegové si s tím fakt dali práci, protože prostě "Sanford" a Howard ale diskusi jde rozpoutat i s mnohem menším nasazením, levněji a účinněji.
Ale diskusi máme rádi to jo :) A témat na, která se pohádat - jak to vlastně v budoucnu bude s tou fantastikou, jestli byl Stoker homosexuál a jestli je homosexuál Dracula... to jsou věci o kterých jsme se nedávo bavili interně :) a ven ani nejdou i když CLICKBAIT by z toho byl samozřejmě pěkný.
P. Urban odpověděl/a v Trvalý odkaz
Hlavně
pak nezapomeňte zabanovat všechny ty zlé rasisty a homofoby :-)
P. Urban odpověděl/a v Trvalý odkaz
Udělejte
něco s tim webem, vždyť to pořádně nefunguje!
Petr Simcik odpověděl/a v Trvalý odkaz
Nechápu kde může být problém,
P. Urban odpověděl/a v Trvalý odkaz
Obskurní
nastavení?
Petr Simcik odpověděl/a v Trvalý odkaz
Zkusím jiný komentovací modul
Zkusím jiný komentovací modul a uvidíme.
Stanislav Ertl odpověděl/a v Trvalý odkaz
OK, dovolím si přesto myslet
OK, dovolím si přesto myslet svoje. Totiž že "protože Sanford" je velmi slabý důvod. ;)
Tereza Kadečková odpověděl/a v Trvalý odkaz
Taky jsme článek přeložili z
Taky jsme článek přeložili z toho důvodu, že bylo Howardovo výročí, prezentovali jsme o něm jeden pohled (https://sarden.cz/2020-01-28-0000/otevreny-dopis-robertu-e-howardovi) a řekli jsme si, že pohled z druhé strany barikády by taky stál za to slyšet.
P. Urban odpověděl/a v Trvalý odkaz
Vy
už jste na barikádách?
P. Urban odpověděl/a v Trvalý odkaz
Rasista
je ten, kdo všude vidí rasismus :-)
P. Urban odpověděl/a v Trvalý odkaz
Ja
zase nedoporučuji nikomu číst Sanforda. Z jeho povídek čiší neomarxismus na sto honu :-)
Michael Bronec odpověděl/a v Trvalý odkaz
Trochu mi to připomíná jednu
Trochu mi to připomíná jednu dávnou aférku. Počátkem 90. let vyšel v Ikarii rozsáhlý literární rozbor Tolkienova díla z pera M.Moorcocka. Článek určitě řešil i Tolkienův rasismus, ale celkově to byla jen malá podmnožina Moorcockovy snahy popravit jemu nemilého autora se "špatnými" názory. Tehdy ještě nebyl internet, nicméně český čtenář zahlasoval peněženkami. Moorcock, od nějž tehdy Laser rozjel hned několik řad, se přestal prodávat; pokles byl oproti prvním knihám tak velký, že nakladatel musel autora úplně uzavřít. A dobře mu tak! (Moorcockovi)
Doba je už samozřejmě jiná, ale když vidím v článku věty jako "Jako kritik a čtenář nedoporučím jeho příběhy nikomu. Když tohle udělá dost lidí, autorova práce zmizí z kulturního mainstreamu.“ Mohu na to říci jediné:
Uplyne 100 let, Howard se bude dále číst i zpracovávat, jako kupříkladu Alexander Dumas, a po Vás, pane Sanforde, po Vás už dávno neštěkne pes!
Stanislav Ertl odpověděl/a v Trvalý odkaz
Souhlasím. Prostě žába a čáp.
Souhlasím. Prostě žába a čáp...
I když je otázka, zda tehdy nesehrála roli právě i první zkušenost s Moorcockem. Já tehdy koupil to první vydání Knížete mečů - a upřímně, nebavilo mě to. Vlastně dodnes jsem to nedočetl (a to mám zásadu dočítat...). Zato Pán prstenů mne nadchl. Takže jak jsem měl důvod kupovat a číst dál JRRT, u Moorcocka jsem tu potřebu necítil.
Pokud ten článek vyšel v Ikarii, určitě jsem ho četl, ale nejspíš mě naprosto nijak neovlivnil, protože si ho vůbec nevybavuji (jako si dodnes pamatuji Šeré hory od Szapkáče). U mě šlo skutečně o tu čtenářskou zkušenost s dílem. Tehdy by mi podobná zmínka asi přišla spíš jen jako konstatování skutečnosti, historického faktu, bez jakéhokoliv přesahu pro dnešek. Jenže právě ten "dnešek" se od té doby dost výrazně změnil...
Tlustý zlý strý... odpověděl/a v Trvalý odkaz
Jestli Michael míní ten
Jestli Michael míní ten článek, co si pamatuju (a myslím, že jo, že jich od Moorcocka víc nebylo), tak on tehdy nenapadl jenom Tolkiena, on tenkrát ze své posice britského anarchisty šmahem odsoudil všechny uznávané autory žánru (přičemž nejvíc měl spadeno na Heinleina, ovšem Tolkien, Asimov a další to schytali taky). O pár desetiletí později v podstatě totéž znovu plamenně sepsal Miéville... Miévillův článek taky vyšel v Ikarii/Ixbéčku. A oba dle mého byly demagogické bláboly.
Stanislav Ertl odpověděl/a v Trvalý odkaz
Heinlein! Jasně, to už si
Heinlein! Jasně, to už si vzpomínám! ;)
Petr Simcik odpověděl/a v Trvalý odkaz
Já osobně tohle osočování
Já osobně tohle osočování mrtvých, nebo starých autorů nemám rád. A je trochu jedno jestli je to osočování z rasismu, šovinismu, obtěžování (na plácnutí přes zadek se prostě před 50ti lety koukalo jinak, smiřte se s tím), homofobie, xenofobie... dosaďte si sami. I kdyby to byla vždy pravda, minulost je minulost a má své vnější vlivy a parametry. Rasismus navíc není jedna disciplína, ale souhrn chování, které je dané prostředím a výchovou. Něco jiného je vyčítat rasismus salónímu intelektuálovi, který v životě neviděl černocha, číňana, indiána a něco úplně jiného je když je rasistou běloch, který vyrostl v Bronxu, nebo třeba na předměstí Johannesburgu. A ani takový člověk nemusí být nutně rasistou. Stejně tak je nutno jinak pohlížet na rasismus černosšský, kterého je plný dnešní internet od facebooku přes youtube a přitom to nikdo neřeší (A není proč! Prostě se na ty youtubery nedívejme. Mrzí mě že mě spousta krásných černošek už od pohledu kvůli barvě považuje za nepoužitelného, ale co se dá dělat :)). Jiné to pak bylo na začátku století, jiné v padesátých letech, v devadesátkách a nyní a bezpochyby jiné to bude v roce 2050.
Vzpomínáte si určitě na film Cesta do Ameriky - to je černošský film, kde najdete jen dvě bělošské role a to jsou dva bezdomovci a camea jiných postav k tomu. (ok, ještě je tam kluk co otáčí burgery) A je to rasistické? Pobuřuje to někoho? No nepobuřuje, protože by tam běloch byl jako pěst na oko. A nepobuřovalo ani tenkrát. Dokonce si myslím že by se to dalo takhle přesně natočit i dnes. Bez bělochů. Ale obráceně? To ne, máme černochy na dvoře krále Artuše, v Cyntře a měli bychom je mít i v Kingdom Come. To co tu teď prožíváme je globalizovaný pocit viny za americkou segregaci. Ano, je dobré odsoudit americkou segregaci, je dobré odsoudit tehdejší politiky, kukluxklan, je dobré si to připomínat stejně jako jiné ideologie, protože ano, takhle uplatňovaný rasismus je svým způsobem ideologie stejná jako komunismus. Proč to tu píšu - neznám úplné Sanfordovy názory na tohle téma, ale myslím si, že možná už přešel na druhou stranu, na stranu vynucené parity - ovšem jen z jedné strany. Jenže ta věc, která by se měla dodržovat není parita, ale rovnost a to je sakra rozdíl.
Já osobně se za rasistu nepovažuju v žádném případě, i když mám jisté zkušenosti, které by mě k tomu asi mohly směřovat. Ale ne. Jsem pro potlačování jakýchkoli excesů jako jsou útoky na Radka Bangu, nebo i horší věci. Ale tohle je současnost. Hrabat se v minulosti a řešit rasismus v díle, které notabene zobrazuje fantasy svět ve kterém funguje otrokářství je ... no je to zbytečné. Historie sama vždycky rozhodla a rozhodne zda dané dílo přežije i bez toho aby ho někdo někomu doporučoval. Naopak, Sanfordovo nedoporučení je jasnou pobídkou pro jeho děti - přečtěte si toho Howarda, něco kontroverzního na něm je.
Stanislav Ertl odpověděl/a v Trvalý odkaz
No, on si Banga, naběhl na
No, on si Banga, naběhl na vidle dost sám. Kdyby se nestilizoval do role morální autority, nemusel se později omlouvat za své vlastní texty. Je to asi jako když se za svá videa omlouvá Jakub Janda z evropských hodnot.
Petr Simcik odpověděl/a v Trvalý odkaz
Každý by měl dostat druhou
Každý by měl dostat druhou šanci. Dostal ji Landa, měl by ji dostat i Banga a klidně i ten Ortel kdyby se přestal chovat jako debil.
P. Urban odpověděl/a v Trvalý odkaz
Proboha
lidí, snad neposlouchate Bangu, Landu nebo Ortela!!? :-)
Petr Simcik odpověděl/a v Trvalý odkaz
Kdysi vinnen Landou :) alba
Kdysi vinnen Landou :) alba Konec a Smrtihlav jsem znal skoro nazpaměť. Ale já poslouchám různé obskurní věci s velmi širokým rozptylem od Astrud Gilberto, Morriconeho, Simona a Garfunkela, Royxopp přes Kyga k IIIX Století až po Baby Metal :)
Stanislav Ertl odpověděl/a v Trvalý odkaz
Neříkám že ne. Dokonce si
Neříkám že ne. Dokonce si myslím, že by ji měl člověk dostat i bez rituální veřejné omluvy všem, koho snad jeho někdejší slova urazila. Problém je jinde. Když mám máslo na hlavě - a je jedno, zda z mladické nerozvážnosti, hlouposti či z jiného důvodu, měl bych si dát pozor, abych si pak sám nehrál na morální policii. Pominu-li, že mě to teda osobně přišlo hlavně jako vykalkulované PR. To Bangovo vystoupení fakt nebylo jako podepsat Chartu 77. Či naopak odmítnout podepsat Antichartu.
Je to tak trochu jako s tím prvním kostlivcovým článkem tady (ale tuhle taktiku používá hodně "autorit"). Někoho poplivu z pozice "protože můžu a vlastně mi nic nehrozí" a pak se změním v "oběť" sbírající podporu kolegů a přátel, když dojde předpokládaná odpověď (A to zde vlastně ani žádný flame nebyl a reakce byly většinově korektní, byť ne automaticky souhlasné). Hlavně se ale o mně mluví. A jako o tom, komu je ubližováno.
Petr Simcik odpověděl/a v Trvalý odkaz
Tak toho pomalu chartistu z
Tak toho pomalu chartistu z něj udělala média. To že se tehdy prostě sebral a odešel bylo ale správné a nemyslím si že to bylo nějaké výrazné moralistické pruzení. Ta reakce pak byla hlavně na to. To že se ho na to pak někdo neustále ptal a on se musel neustále vyjadřovat to už je věc jiná.
Stanislav Ertl odpověděl/a v Trvalý odkaz
Tak on nejenom odešel, pokud
Tak on nejenom odešel, pokud si dobře vzpomínám, ale ok. Že se ho ptala média - samozřejmě že se ho po takovém činu budou ptát. To netušil? A pro tu Cenu Nadace Charty 77 si pak došel? Hele, zase z něj nedělejme kluka, kterému se kolem dějí věci a on je postrkován osudem - tu novináři, tu aktivisty, a při tom neudělal nic jiného, než že prostě vyjádřil svůj postoj, chce mít svůj klid a tak...
Když tady byla ta zmínka o Landovi a jeho orlícké minulosti - třeba právě David Matásek mi přijde jako poměrně solidní ukázka toho, jak by měl veřejně vystupovat někdo, kdo si je vědom svých přešlapů v minulosti. Alespoň tedy v zdrojích, které jsem zaznamenal já. Asi to téma už opustíme, ne?
P. Urban odpověděl/a v Trvalý odkaz
Lidí
jako je Sanford je mi líto. Žijí v děsivém bludu :-)
Střelec odpověděl/a v Trvalý odkaz
paradoxy
Když už došlo na Kukluxklan - čistě bílej je ten druhej (obnovenej v důsledku uvedení "Zrození národa"). V tom prvním (původním) byli i černoši (dle originálního konceptu mělo jít o jakousi formu bezpečnostní organizace) a když se to začlo zvrhávat, organizátoři ho rozpustili. Ostatně by bylo zajímavé zjistit, kolik černochů bojovalo za Konfederaci.
A co se týká Bangy - pokud skončí na lampě, nebude to pro jeho barvu, ale pro jeho výstupy.
P. Urban odpověděl/a v Trvalý odkaz
Mate
pro to nějaké důkazy? Moc se mi to nezdá.Kkk byl založen bělochy, kteří odmítali rovnoprávnost černochů. Kde by se v něm černoši vzali? Leda jako sluhové bohatých bělošských členů?
Střelec odpověděl/a v Trvalý odkaz
Souvisí to s celkovou situací
Souvisí to s celkovou situací na Jihu po skončení války. Dost černochů pod tlakem okolností dávalo přednost jistotě u svých bývalých majitelů (pokud se ke svému "majetku" chovali slušně) před svobodou bez práce, s prázdnými kapsami a s holým zadkem. Slavná "rekonstrukce" Jihu měla dost blízko k řádění bolševiků v Rusku po vyhrané revoluci. navíc se v záležitostech Klanu zpočátku participoval generál Forrest, který měl před válkou "pěstírnu" na černochy, ale přesto byl u nich celkem oblíben (na pohřbu jich ho pak údajně oplakávalo několik tisíc). Původní idea pacifikace různých grázlů a jedinců zneužívajících situace ke zlodějnám se ale bohužel rychle zvrhla, takže organizátoři nakonec původní klan rozpustili. Bohužel poznámky s patřičnými odkazy na literaturu z Nálevkových přednášek obecných dějin už jsou beznadějně v háji.
Ono se nemluví o spoustě věcí, a netýká se to jenom Ameriky. O minulém režimu se tu taky permanentně lže a je tu snaha dostat jeho dokumentaci z veřejného prostoru.
P. Urban odpověděl/a v Trvalý odkaz
Takze
jak jsem předpokládal. Ne právoplatní členové, ale sluhové, pomocníci.
Přidat komentář