Nathan Treeves je chlapec z chudinskej štvrte. Svoje magické schopnosti musí pred ostatnými ukrývať. Otec v bolestiach zomiera a Nathan pomáha matke tým, že zbiera rôzne veci vyvrhnuté živúcim bahnom. Ale aj tak ho chudoba prinúti nastúpiť do Poskokovho voza a nechať sa spolu s ďalšími chlapcami odviezť do sídla ležiaceho vysoko nad mestom, aby slúžil Pánovi. Pán o Nathanových schopnostiach vie a do služby ho neprijme. To zásadne zmení chlapcov život...

Tahle srdcovka není o konkrétním filmu, je o rolích. Původně jsem minulý týden chtěla napsat Nedělník, ale nějak jsem to nestihla, tak jsem se infiltrovala do filmové srdcovky, kam možná moje téma patří ještě víc… i když to není o konkrétním filmu, ale zároveň vlastně je.

Ač narozen roku 1982 v Krakově, dnes žije Mariusz Wojteczek v Bělostoku. Sám o sobě tvrdí, že píše, protože neumí přestat. Ale protože se mu také daří publikovat, tato strategie mu dost dobře vychází. Jeho povídky vyšly v mnoha literárních časopisech a antologiích, vydal také sbírku Balady vrahů a další povídky (2018), kterou o šest let později vydalo v překladu Honzy Vojtíška nakladatelství Golden Dog. Miluje svou ženu, popkulturu a dobrou hudbu, je náruživým sběratelem knih, komiksů a desek.

Ramsey Campbell je uznávaným autorem hororové literatury. Narodil se v Liverpoolu v roce 1946 a jeho dílo zahrnuje řadu povídek, románů a esejů. Jeho styl je charakteristický temnou atmosférou a výraznými, psychologicky velmi dobře propracovanými postavami. V češtině mu zatím vyšly dvě knihy – ve Fobosu sbírka povídek Děsivé důsledky a letos v nakladatelství Golden Dog román Půlnoční slunce.

Nakladatelství Mystery Press reprezentované Tomášem Němcem (bývalý šéfredaktor časopisu Pevnost) se po detektivkách pomalu, ale jistě etabluje na trhu s fantastikou, hlavně s tou českou, a po matadorech pouští ke kormidlu i autory, kteří stále patří mezi ty mladší a neokoukané.

Kočka na obálce a zajímavá anotace slibující transkontinentální jízdu a nebezpečí – už jen tyhle dva aspekty mě donutily po knize sáhnout. Možná to vypadá, že nejsem náročný čtenář, když mi stačilo tak málo, ale opak je pravdou.
Jsem. To, že něco rozečtu, ještě neznamená, že se vždy podaří naplnit vše, co od knihy očekávám. Nicméně Rochus byl opravdu blízko.

Včera neděle byla, včera byl hezký čas,
včera neděle byla, já nemám na nic čas

Když se řekne „filmová srdcovka“, první, co mne napadne, je naprosto jednoznačné: Panna a netvor. A protože předpokládám, že tuhle lahůdku všichni znáte (a kdo ne, někde v životě hodinu a půl totálně promarnil), vlastně ani nebudu moc mluvit přímo o něm, ale spíš o tom, co mu předcházelo, v mé osobní rovině i v té obecné.

Jonathan Green je autorem s neskutečně bujnou fantazií. Vybere si do hledáčku nějaký zajímavý imaginativní svět, namíchá jej s dalším, opepří několika easter egy a z výsledné směsi upeče gamebookové dobrodružství. Po Alence z Říše divů, Čaroději ze Země Oz se tentokrát pustil do příběhu hraběte Drákuly.