U autora hýřícího nápady tak jako China Miéville není překvapující, že bude zkoušet svůj talent v různých literárních formách. Weird fiction, městská fantasy, sociálně-politické SF a dokonce i komiks byl živnou půdou pro Miévillův jedinečný styl. A jak dokazuje i jeho poslední román Kolejmoří, výjimkou není ani literatura pro mládež.
Válka za bílého dne, dychtivě očekávaný třetí díl Brettova mezinárodního bestselleru Démonského cyklu, je pokračováním příběhu o poslední vzpouře lidstva proti démonským hordám, které noc co noc vycházejí na povrch a požírají jej. Zejména za novoluní povstávají démoni v plné síle a jejich kýženou kořistí jsou dva lidé. Každý z těch dvou má šanci stát se legendárním Osvoboditelem, mužem, jenž má podle proroctví sjednotit rozprášené zbytky lidstva ke konečnému tažení a zničit démonské plemeno jednou provždy.
Kolejmoří je ajzboňácký dobrodružný příběh, kterému nemůže chybět nádech miévillovského new weird. Jde ale o velmi svižné vyprávění, které si bere to nejlepší z klasických dobrodružných knih napříč žánry.
Neúprosné severské země... V Otiru stál na vrcholu potravního řetězce. Zabiják, kterému se nikdo nevyrovnal, temný noční stín. Tenhle život ale Caim opustil, když dopomohl královně na trůn. A nyní ho opět volá minulost. Blíží se Netvor.
Vedle paní Corelli se ovšem vyrojilo hlavně plno napodobitelů Henry Ridera Haggarda – a jedním se stal i Američan John De Morgan. Už roku 1887 napsal totiž tento muž epigonské romány On, To a Poklady krále Šalamouna.
Co myslíte, je fantasy už řecká báj o Minotaurovi? A co báj o Herkulových činech? A co báj o pouti Argonautů za zlatým rounem? A ta o Odysseovi? A speciální definice? Často nemístně touží ztotožnit fantasy se subžánrem meč a magie. Nebylo by to však málo? Bylo. A rozumnější přístup je určitě ten, který do žánru nepočítá tzv. magický realismus a fantastické příběhy z naší současnosti. Tak či tak, ve fantasy by se pokaždé mělo projevit nejméně jedno: magie.
Zrecenzoval som už viacero kníh, avšak Lháře Jakuba Ćwieka si budem ešte dlho a živo pamätať. Nie je to ani tak pre kvalitu série alebo veľmi príťažlivú tému mixu mytológií, ale pre holý fakt, že ma autor dobehol a ja som ho precenil. Veru, ani jeden z nás nie je ani zďaleka profesionálom.
Letos je za nejlepší překlad na cenu akademie SFFH nominována mimo jiné i Pán světla. Podíval jsem se jí tedy na zoubek, jestli opravdu drží vysokou laťku kvality překladů, jakou nastavil například již dříve u Strak vydaný román Tvorové světla a temnoty, přestože tentokrát překládal sám vydavatel, bez Jana Kantůrka nebo jiné rozsáhlé spolupráce se zavedenými překladateli.
Spisovatelka M. T. Majar válí. Ještě neuplynul ani rok od její první knížky Hot Boys, s níž dobývala přízeň čtenářek mainstreamu, a už je tu zase s novým románem. Tentokrát ale spadajícím do žánru fantasy.
Zrádce Vonotar stále žije a nyní vládne v Kalte Ledovým Barbarům. Král slíbil, že Vonotar bude za své činy souzen, ale pouze ty jsi schopen tento slib splnit. V Kaltských jeskyních však na tebe číhají mnohá nebezpečí, dopadení nenáviděného nepřítele nebude snadné.
Co mají společného hlavy nabodané na kůlech, hrobníci z albirejského hřbitova, troll ve službách královny Viktorie nebo děvčátko, jehož život ohrožuje jihoamerický drogový kartel? Hrdinství i zbabělost, odvaha, čest, šílenství a hrůzy válek.
Hororová fantasy Gotická kobka pátrá po obrovském pokladu, snad po lásce, a vede nás s kordem krajinami, kde je cesta k bohatství rafinovaně zašifrována do lidové písně o drakovi. Hrdinu Rinaldiniho čekají nástrahy, nebezpečný hrad a dva milenci. Jen se modleme, aby to nebyli také upíři.