Sci-fi

Jakým způsobem se bude vyvíjet umělá inteligence a jaký vliv bude mít na formování lidské společnosti? Tyto otázky stojí v pozadí novely Adama Skořepy ČAS BUDOUCÍ, která ve třech volně navazujících příbězích přináší znepokojivou vizi budoucnosti, v níž se lidstvo dostane na dosah vytouženého míru. Člověk je však tvor nenapravitelný…

Příběh služebnice je v dnešní době již klasický román kanadské autorky Margaret Atwood, který se nejenže dočkal prestižního sci-fi ocenění Arthura C. Clarka, ale v letošním roce i divácky úspěšného a kritiky oceňovaného seriálu nesoucího stejné jméno. Přitom sama Atwood nepovažuje Příběh služebnice za sci-fi, ale definuje román jako spekulativní fikci.

OKNO DO ČASU, skvělá novela autora sci-fi bestsellerů Petera F. Hamiltona, zve čtenáře na neuvěřitelnou jízdu časem prostřednictvím vzpomínek na minulosti i budoucnost. Napínavý i humorný příběh mistrně využívá faktu, že vesmír není jen podivnější, než si myslíme, je dokonce podivnější, než si představit dokážeme!

Jan Hlávka s Janou Vybíralovou patří na naší fantastické scéně mezi poměrně dobře etablované autory. Nemají sice na kontě desítky knih, ale ty co vydali, se setkaly u fantastiického fanouškovského jádra s nadšeným ohlasem.

Arthur C. Clarke měl s Vesmírnou odyseou takový úspěch, že bylo jen otázku času, kdy vzniknou další díly. Navíc, ač se to nezdá, 2001: Vesmírná odysea končila pořádným cliffhangerem. 

To takhle sáhnete po cenami ověnčené knize cenami ověnčené autorky s velice poutavou anotací a pochvalnými ohlasy, pak čtete a čtete a říkáte si, kde je ono „to“, z čeho jsou všichni (ptáci) na větvi (nebi).

Vydávat u nás v osmdesátých letech dvacátého století sci-fi není až zas takový problém. Dokonce ani překladovou. Když vezmete na milost fakt, že jedinými vydavateli jsou státní nakladatelství, že ediční plán se pořád tak trochu řídí politickým zadáním, takže některá témata jsou prostě tabu, dá se to.