Sci-fi

Vetřelec: Covenant – film, který byl očekáván s napětím, zda se zařadí na piedestál svých předchůdců nebo způsobí rozčarování diváků jako Prometheus, se dočkal knižního zpracování.

Jestliže prvnímu dílu trilogie byla některými čtenářkami vyčítána jistá rozvleklost děje a neustálé (a otravné) popíjení čaje, tak druhého se to netýká. 

Dlouhých sedm let po vydání prvního dílu epického postkatastrofického románového eposu Přechod se v letošním roce i český čtenář dočkal závěrečného dílu trilogie nesoucí název Město zrcadel.

Rakouský dub Arnold Schwarzenger přichází v další akční jízdě. A opět je to sci-fi.

Román Problém tří těles je ten typ knihy, která dokáže rozdělit čtenářskou obec na dvě skupiny. Jedna ji odloží po pár desítek stránkách, znuděná, nespokojená a nechápající, proč je kolem novely takový cirkus. Ta druhá, zvláště pokud miluje žánr hard science-fiction, chrochtá blahem a vynáší Liou Cch'-sin do nebes a nebojí se nazvat Problém tří těles novou zásadní knihou žánru.

Vydání debutového románu českého emigranta Jaroslava Kalfaře u nás doprovází řada nadšených a pozitivních zahraničních recenzí. Publikující nešetří chválou a nebojí se přirovnávat k takovým peckám jako je Marťan, Solaris či nejnovější Faberův román Kniha zvláštních nových věcí. Pokud se ovšem Kosmonautovi důkladně podívate na zoubek (či spíše na raketové motory), zjistíte, že by se hodnocení dalo shrnout do jediné věty – mnoho povyku pro nic.

Ukázka z prvního dílu trilogie s rozmachem Duny a stejnou dávkou akce jako Den nezávislosti.

Tlama se otevřela a postava vešla dovnitř.
„Vítejte, čtenáři,“ pronesl mužský hlas, „právě jste vstoupil na palubu Archy zrůd.“
Návštěvník se na okamžik zamyslel a pak pokračoval chodbou stylizovanou jako krk netvora. Když vkráčel do velké místnosti, uslyšel po levici zachrčení. Zastavil se, otočil hlavu a vzápětí zíral do očí jakési stvůry. Ta vycenila zuby, načež skočila.
Trupem projely drápy.
A následně celé tělo.