RECENZE: Zákon genu, Leoš Kyša a Václav Kotrman (ed.)

Když v roce 2005 proběhla anketa o největšího Čecha, Johann Gregor Mendel se umístil na 54. místě. Nechybělo ale málo a otec genetiky málem upadl v zapomnění. Naštěstí se tomu nestalo a právě v roce 2022 si připomínáme 200 let od jeho narození. Nevím, jak ve zbytku republiky, ale v Brně na vás na každém rohu číhá hrášek, všichni chodí v zelené a hráškový krém se stal pro letošek specialitou, kvůli které se sem sjíždějí lidé z celého světa.

Kromě velkolepých oslav přichystaných Mendelovým rodným městem vyšla antologie sci-fi povídek Zákon genu vzdávající hold tomuto velikánovi. Asi nikoho nepřekvapí, že sbírku sestavil Leoš Kyša. Nejedná se o jeho první rodeo, společně s Borisem Hokrem vytvořil triptych Ve stínu Říše, Ve stínu apokalypsy a Ve stínu magie a s Michaelou Merglovou během covidu pikantně lechtivé Krásky a vetřelce. Tentokrát si do tandemu přizval svého kolegu Václava Kotrmana a jako duo se mi trefili do vkusu daleko více než ta předchozí. Společně oslovili šestnáct výrazných autorů české fantastiky, ke kterým se ne v jedné, ale dokonce ve třech předmluvách připojili odborníci na slovo vzatí. Patronem se stal Sir Paul Nurse, anglický genetik a držitel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství, a otevřel knihu milými slovy o Mendelovi. Historického okénka se zhostil astrofyzik Jiří Grygar, známý popularizátor astronomie nejen v přednáškových cyklech Žeň objevů. Věděli jste, že podle Mendela je pojmenována planetka nebo krátery na Měsíci nebo Marsu? K historickému pojetí předmluvy se připojil také biochemik Jan Konvalinka, který čtenáři význam Mendelových objevů představuje v širších souvislostech. V obou úvodech zazní pár důležitých jmen, tudíž si je vám doporučuji přečíst, i když třeba běžně úvodníky nečtete. Teď se vám to bude hodit.

Všech šestnáct povídek spojuje leitmotiv genetiky, který rozvádí různorodými originálními způsoby. Jen některé se ale věnují přímo osobnosti Mendela – Mendel se v nich vyskytuje (ať živý nebo mrtvý), odkazují na něj nebo řeší jeho výzkum (a to nejen genetický). Do této skupiny patří otevírající povídka Zachránil jsem Mendela, pánové! od Kristýny Sněgoňové. Tato rozverná jednohubka vás nejdříve vyděsí budoucností, v níž existuje dotační program Absolventů vysoké školy života, pak ale dostojí svému názvu, který se hlásí k slavné české filmové komedii Zabil jsem Einsteina, pánové!. S vidinou alternativní historie si pohrávají hned tři autoři: Dalibor Vácha, Julie Nováková a Ondřej Neff. A právě u nich se vám vyplatí znát jména z předmluv. Vácha v Mendelovi 47 mimo klonování pomocí hrášku představuje budoucnost, kdy Varšavská smlouva obsadila nejen západní Evropu, ale také většinu USA a Kanady. Nováková a Neff si pohrávají s myšlenkou, jak by vypadal svět, v němž by byly úspěšné teorie ruského „vědce“ Trofima Denisoviče Lysenka, který se snažil ve východním bloku potlačit učení Mendela a na něj navazujících vědců. Spojení jména Mendela a včel využívá Jan Hlávka, v jehož povídce vystupují v roli nové naděje pro lidstvo, a kromě odkazu Mendela se setkáváme s Williamem Battesonem, díky němuž nebylo Mendelovo dílo zapomenuto. Včely hrají důležitou roli i v povídce Jakuba Maříka Královnovrazi, kde ale stojí na opačné straně barikády.

Mezi touto kategorií a kategorií, kde se motiv Mendela nachází v pozadí a klade se větší důkaz na genetiku jako takovou, se nachází dvě povídky. Na tenké hranici mezi fikcí a realitou se pohybuje Tomáš Petrásek ve Stvořiteli, která je psána z pohledu tří postav a připomíná spíše deníkové zápisy nebo záznamy svědecké výpovědi. Hádejte, kdo asi půl hodiny hledal jméno H. E. Wallinga, než mu to došlo. O obnovení znalostí o genetice se snaží Lucie Lukačovičová v povídce Ztraceno v paměti, která kromě obrazu světa dvě stě let po invazi hmyzoidních mimozemšťanů ukazuje, jak je důležité míti levanduli.

Ve druhé kategorii se setkáváme nejen s díly zcela nových fikčních světů, někteří autoři se rozhodli rozšířit nebo vysvětlit některé otázky týkající se jejich předchozích příběhů. Lukáš Vavrečka nás ve svém prequelu k Mesopotamis zavede do světa těsně před jeho zhroucením a na začátek analogového věku. Jan Kotouč zůstává věrný světu Centrálního impéria a zasazuje do něj ošklivou genetickou poruchu, Enderův syndrom, která je až nápadně podobná roztroušené skleróze. Také Roman Bureš sáhl po postavě, kterou český čtenář zná. Jedná se o Rónana z románu Inferium a tématu genetiky se dotkl jen okrajově při vysvětlování nadlidských schopností hlavní postavy. Bohužel, trifidovsky laděná povídka Pláž od Pavla Fritze se již objevila v jeho sbírce Studené světlo hvězd, tudíž se jedná o jedinou nepůvodní záležitost v této sbírce. Je to škoda, protože téma genetiky by v podání virologa mohlo být zajímavé.

Do nových světů nás zavede Michaela Merglová, která se v povídce Sousedská láska spíše zabývá lidskou omezeností a malostí, David Šenk rozvádí možnosti umělých oplodnění a vytvoření dítěte na míru a v neposlední řadě udělá Martin Paytok z nic netušících holubů zbraně hromadného ničení. Celou sbírku uzavírá František Kotleta se stejnojmennou povídkou Zákon genu. V námětu se podobá povídce Romana Bureše, protože i zde se vyskytují bytosti s genomem okořeněným něčím navíc.

Po přečtení této sbírky jsem byla velmi překvapena, jak samo to šlo. Jsem spíše na fantasy, po sci-fi sahám jen občas a neodpouštím chyby, které bych jinak mé milované fantasy odpustila. Pokud bych měla vybrat tři povídky, které ve mně zanechaly největší stopu, pak jednoznačně vítězí povídka od Ondřeje Neffa, dále pak od Julie Novákové a Lukáše Vavrečky. Musím také vyzdvihnout grafické zpracování knihy. Každou z povídek uvádí citát z Mendelovy přednášky z roku 1865 a po stranách postupně během čtení vidíme životní cyklus hrachu, který zdobí i vnitřní strany desek. Knize sluší pevná vazba, takže se nemusíte bát, že se kniha skoro o 550 stranách nějak poškodí. Pověstnou třešinkou na dortu je ilustrace na obálce, kterou navrhla Žaneta Kortusová a díky níž Zákon genu v knihkupectvích rozhodně nezapadne.

Zákon genu je důstojným vzdáním holdu velikánovi a jednomu ze zakladatelů genetiky Johannovi Gregoru Mendelovi. I když je rámujícím tématem genetika, povídky nabízí zamyšlení nad budoucností lidstva, etikou a nutností uchování paměti a vědění. Antologie je vyrovnaná, nenachází se v ní slabá místa a rozhodně patří k tomu nejlepšímu, co současná česká fantastika může čtenáři nabídnout.

Zákon genu
Sestavili: Leoš Kyša a Václav Kotrman
Nakladatelství: Epocha
Formát: 130 x 194 mm
Počet stran: 528
Vazba: vázaná
Obálka: Lukáš Tuma, Žaneta Kortusová
Ilustrace/foto: Jiří Arbe Miňovský
Rok: 2022
ISBN: 978-80-278-0072-8
Cena: 398 Kč