Pokaždé, když jsem četl nějaký katastrofický román, kladl jsem si tu samou otázku: Je autor příliš velký pesimista, nebo je jeho vize ještě optimistická? Musím se přiznat, že jsem nevěděl, ale dosud jsem věřil v první možnost.
Dlouho jsem přemýšlel jak tuto knihu vlastně uchopit, nikoli fyzicky, problém mi dělal její účel. Co si z knihy vlastně odnést? Její myšlenku, příběh, mnohdy naturalisticky líčené prostředí? Nebo ji dát do širších souvislostí s autorovou ostatní tvorbou...- 5984x přečteno
Šest let psychoanalýzy jí hodně pomohlo, ale ještě nebyla vyléčená. Nic takového jako „vyléčenost“ ostatně neexistovalo – život sám byl onou „chorobou“ a člověk musel stále růst (respektive se funkčně adaptovat na růst), aby nedošlo k duševní stagnaci. 
Postkatastrofický
Sarden - internetový magazín o sci-fi a fantastice / šéfredaktor: Monika Slíva Dvořáková / zástupce šéfredaktora: Daniel Palička / webmaster: Petr Šimčík / ISSN: 1805-2711 / administrace
Ilustrace v hlavičce Stefan Keller na Pixabay
