Literární vyhlídky: duben - červen

Daniel Tučka: Pelyněk III

Anotace

Na hlavy odpůrců Nové republiky dopadá ostří mechanické sekery. V císařských laboratořích se rodí bojové stroje, metropoli brzy pohltí plameny vzdušné bitvy. Válka vrcholí a naděje na vymýcení pelyňku mizí. O záchranu světa se pokusí syn vůdce monarchistů i žena putující pouští. Pomůže vzkříšená elektřina nebo Měsíční bohyně? Zvítězí nevyzpytatelná magie pelyňku, nebo započne éra nových strojů?
Závěrečný díl steampunkového románu vás zavede do světa, kde se nestřídají roční období, kovy ztratily vodivost a minulost přináší více otázek než budoucnost.

Na hlavy odpůrců Nové republiky dopadá ostří mechanické sekery. V císařských laboratořích se rodí bojové stroje, metropoli brzy pohltí plameny vzdušné bitvy. Válka vrcholí a naděje na vymýcení pelyňku mizí. O záchranu světa se pokusí syn vůdce monarchistů i žena putující pouští. Pomůže vzkříšená elektřina nebo Měsíční bohyně? Zvítězí nevyzpytatelná magie pelyňku, nebo započne éra nových strojů?
Závěrečný díl steampunkového románu vás zavede do světa, kde se nestřídají roční období, kovy ztratily vodivost a minulost přináší více otázek než budoucnost.

A co o knize prozradil sám Daniel Tučka? 

Napsat román vyžaduje neutuchající zdroj inspirace, nejlépe ve formě kvalitního destilátu. Dá se tedy říci, že třetí díl byl zdaleka nejdražší. Zlomil jsem troje per se zlatou špičkou, prošoupal patery oxfordky na cestách do knihovny a přerazil devatero okovaných holí o zloděje nápadů…
Za tři roky jsem mohl napsat tucet knih podprůměrných, šest obstojných a tři výborné. Nebo jeden Pelyněk. Zatím nejdelší český steampunkový román chce čtenáře zavést do světa, který má své opodstatnění, a není jen zaměnitelnou kulisou příběhu. Nehodlá unavovat propracovanou historií a přece se pro ty, kdo mají takové věci v oblibě, vyskytne v závěru její stručné shrnutí, právě jako rodokmen hlavních postav. Má být především pseudoviktoriánskou zábavou a poctou dobrodružné literatuře s příchutí oceli, páry a hořké magie.
Třetí díl Pelyňku je rozhodně nejdynamičtější. Linie mladé šlechtičny Adelaide Gordonové (opět v nesnázích) a jejího muže Nicolase pokračují paralelně, tentokrát se střídají po kapitolách a nikoli po knihách. Nová republika není přátelská žádné z hlavních postav, a proto se děj brzy přenese na dvůr schwaabského císaře. Vedle mocnářské okázalosti věčného soupeře Archipelagu shlédneme podzemní dílny chrlící válečné stroje do eskalujícího konfliktu mezi oběma zeměmi. Budeme svědky exploze vynálezu zkázy i pouti nejmodernější schwaabské vzducholodi za nalezením Železného města, klíče ke ztracené elektřině, která pravděpodobně může rozhodnout válku.
Mezitím, na druhé straně průlivu, se Nový Kapitol propadá do pelyňkového opojení. Nově vzniklá sekta Artemisiánů touží převzít kontrolu nad státem. Lidé mají na dosah vskutku nadpřirozenou moc, stačí se podvolit bohům pelyňku.
Naštěstí ne všichni sdílí toto nadšení. Stále jsou tu monarchisté v čele s generálem Gordonem, jejich tajemný spojenec Černý Robert a nevyzpytatelný řád dominitů. A ovšem někdejší šáhův agent Felix Montez, který má všechny ambice stát se nejdůležitější zápornou postavou knihy.
Podíváme se i do vyprahlých plání Altiky, spatříme bohy bojovat, přesvědčovat, lhát i umírat. Dojde k řadě bitev a k finálnímu souboji na moři i ve vzduchu současně. A možná o jeho výsledku rozhodnou právě ti nejhorší hrdinové, jaké kdy Souostroví poznalo...

Vydaly Straky na vrbě 

Žoldnéři fantasie: Na stopě zločinu 

Můžete se těšit na následující texty 

Karel Doležal – To mám po dědovi!
Tereza Holubová – Jako květina rozzářená magií
Jan Hamouz – Cvrdlikáček
Meriwether Buchanan – Pozdravujte Rouz
Tomáš Laube – Lékařské tajemství
Linda Koutová – Ukradený princ
Laura Pokorná – Špatné přání
Michaela Merglová – Poslední z královrahů
Jarmila Kašparová – Zeskutečnění lorda Bríma
Eiiška Hřebenářová – Kukačka
Ida Nekovaříková – Záhada pěti hexagramů

Vydají Straky na vrbě

Cullen Bunn, Tyler Crook: Pochmurný kraj 1: Hejna běsů

Anotace

Vítejte v pochmurném kraji.
Ema vždycky věděla, že lesy kolem její rodné farmy jsou plné duchů a příšer a že Harrow County skrývá celá hejna běsů. Ale v předvečer svých osmnáctých narozenin se dozvídá, že ona sama má s těmito bytostmi – a s celým tímto zvláštním místem – společného více, než kdy tušila, a navíc způsobem, který by nikdy nečekala.

Přeložila Alexandra Sklíčková
Vázaná s matným přebalem
160 plnobarevných stran
Pravděpodobné vydání knihy duben 2018

Překladatelka Alexandra Niklíčková o komiksu:

Při pohledu na takřka „pohádkovou“ kresbu Tylera Crooka by člověk řekl, že ho čeká idylická kniha á la Heidi, děvčátko z amerického venkova, ale nic by nemohlo být dál od pravdy. A právě proto se nám komiks tak líbí a proto jsme rádi, že jsme dostali příležitost představit ho českým čtenářům – protože uprostřed každého kouzelného lesa je temné místo a za milým úsměvem (téměř) každého zdánlivě bezelstného venkovana se skrývá nejedno pochmurné tajemství…

Vydá Comics Centrum

Legendy o Myší hlídce 1

Na dálném myším západě v městečku Kůrová Kamenice se v hostinci V Červnové ulici scházejí myší poutníci, aby se spolu utkali ve vyprávění příběhů. Každý příběh musí obsahovat jednu pravdu, jednu lež a něco, co ještě nikdo nikdy neslyšel. Taková jsou pravidla. A právě tak vznikají legendy o Myší hlídce. Začtěte se do povídek známých tvůrců, jako jsou Jeremy Bastia, Alex Sheikman, Sean Rubin, Guy Davis a další, a zjistěte, jakým způsobem rozšiřují svět Myších teritorií Davida Petersena.

Přeložila Jan Kantůrek
Vázaná s matným přebalem a parciálním lakem
144 plnobarevných stran
Pravděpodobné vydání knihy květen 2018

Připravuje Comics Centrum

Myší hlídka: Hra na hrdiny / RPG

Přeložila Alexandra Niklíčková
Vázaná s matným přebalem a parciálním lakem
320 plnobarevných stran
Pravděpodobné vydání knihy červen 2018

Překladatelka Alexandra Niklíčková o komiksu: 

Asi nejlepší na tomhle bohatě ilustrovaném „manuálu“ je, že není potřeba, abyste byli zkušenými hráči RPG ani informovanými znalci Petersenova komiksu Myší hlídka. Obojí sice představuje jistou výhodu a zjednodušení, ale kniha vás podrobně a s pomocí mnoha praktických příkladů a ukázek provede vším, co potřebuje vědět i naprostý začátečník, který komiks Myší hlídka nikdy neviděl. I když je tu samozřejmě riziko, že pak dostanete děsnou chuť si ho přečíst…:)

Připravuje Comics Centrum

Karin Tidbecková: Sobí hora 

Anotace

Pozoruhodná sbírka třinácti povídek tak zvláštních, že je velmi obtížné vypudit je z mysli. Zasahují do světa fantasy, magického realismu, science fiction i severských lidových pověstí s imaginárními bytostmi. Některé z těchto příběhů jsou značně znepokojivé, ale zároveň humorné a neuvěřitelně zvláštní. Výrazný autorský rukopis Karin Tidbeckové má schopnost vyvolat v nás intenzivní pocit odcizení vůči světu, o němž jsme se domnívali, že ho známe, a nasměrovat k trhlině v něm, z níž se může vynořovat leccos nepředstavitelného.
Sbírka Jagannath obsahuje texty přeložené ze švédštiny a publikované původně v knize Kdo je Arvid Pekon?, i nové povídky – napsané buď přímo v angličtině, nebo samotnou autorkou přeložené ze švédštiny. Některé z nich již samostatně vyšly v letech 2010 až 2012 v různých amerických publikacích.

Ocenění:

• vítěz ceny Crawford Award 2013
• vítěz ceny The Science Fiction and Fantasy Translation Award, 2013
• užší nominace World Fantasy Award, 2013
• listina cti (honor list) Tiptree Award, 2012

„Nevzpomínám si, kdy jsem naposledy četla sbírku povídek, která by mě ohromila tak, jako Jagannath; po jejím dočtení bych jen stěží hledala slova, kterými bych vystihla, jak jsou ty příběhy zvláštní a krásné a jak neodbytně se člověku vryjí do mysli.“
— Elizabeth Handová (z úvodu ke sbírce povídek Jagannath)
 

„Střízlivá i barvitá, vyrovnaná a velmi zvláštní – Karin Tidbecková je se svými nepředstavitelnými harmoniemi ne¬postradatelným autorským hlasem.“
— China Mieville

Vydala Kniha Zlín

Závěrem Literárních vyhlídek si neodpustíme žánrový krok stranou.

Michael Connelly: Dva druhy pravdy

Anotace

Harry Bosch chtěl před třemi lety odejít od policie jednou provždy, ale teď se rozhodl své rozhodnutí mírně přehodnotit. Pracuje jako dobrovolník pro policejní oddělení San Fernando, kde přezkoumává staré nevyřešené případy. Od stohů zaprášených dokumentů ho vytáhne až vražda místního lékárníka. Společně se třemi kolegy ze stanice následně Bosch rozplétá nitky obrovského byznysu, ve kterém stovky receptů na léky končí v rukách drogových bossů a následně u překupníků na ulici.
Ve stejném čase se policie v Los Angeles rozhodne znovu prošetřit případ vraha, kterého před třiceti lety poslal Bosch za mříže. Uvězněný muž prohlašuje, že na něho tenkrát Bosch ušil boudu a že má k doložení této skutečnosti důkazy. Takovéto tvrzení je černou skvrnou na pověsti každého policajta, i když bývalého, a tak se Harry rázně pouští do boje za očištění svého jména. Z LAPD však neodešel
v dobrém, takže pomoc od bývalých kolegů může stěží čekat. Bude se muset postarat sám, jako už tolikrát předtím.
Tyto dva zdánlivě nesouvisející případy se velmi rychlé propletou jako klubka ostnatého drátu. A Bosch dochází k poznání, že existují dva druhy pravdy: jedna člověka osvobozuje, zatímco druhá ho uvězňuje v temnotě.

Překladatel Jan Netolička o knize

Mohou existovat dva druhy pravdy?
Druhů pravdy může samozřejmě existovat spousta. Svou pravdu přece může mít každý z nás. Každý vidíme svět ze svého pohledu a všichni jsme přesvědčeni o tom, že naše pravda je ta správná. Jsme ochotni se za ni bít a hádat, nenávidět ty, kdo se nám ji snaží brát. Co když ale někdo bere pravdu detektivovi, který si zakládá na tom, že pravda, kterou hledá, není jen jeho subjektivní, nýbrž ta opravdová, spravedlivá a univerzálně platná? Začne o sobě pochybovat, nebo se naopak pro svou pravdu bít o to zarputileji? Bude věřit více důkazům nebo sobě? Celý život věřil důkazům. Je přece Harry Bosch, a právě kvůli této vlastnosti ho všichni čtenáři milují a kolegové uznávají…
Ne, Michael Connelly nezměnil žánr a jeho Dva druhy pravdy nejsou filozofickým traktátem. Jsou tím detektivním příběhem, který od něj věrní čtenáři čekají. Se dvěma zdánlivě nesouvisejícími případy, které nakonec přeci jen něco spojí. Oproti Odvrácené straně konce překvapivě trochu přibylo akce a dočkáme se třeba i honičky v nočním táboře. Přibyla však ještě jedna věc – pochybnosti. Pochybnosti o sobě, ale také o druhých. Harryho čest je zpochybněna a on se dost možná snaží vykompenzovat to tím, že se sám pustí do akce, jakou zažije poprvé až na stará kolena. Pro něj tolik typickou mravenčí práci částečně převezmou kolegové, takže Connellyho čtenář nebude ochuzen ani o tuto typickou složku jeho knih. Když jsem psal o Odvrácené straně pravdy, vyzdvihoval jsem skutečnost, že to není kniha, kde by se to podstatné odehrávalo na střeše jedoucího vlaku, ale kniha, která popisuje pečlivou detektivní práci, která překvapivě není o nic nudnější. Ve Dvou druzích pravdy se té střeše vlaku přiblížíme, ale Connelly jako by chtěl utišit své špatné svědomí z toho, že dal až příliš velký prostor akci, a vynahrazuje ji poměrně hlubokou reflexí. Ta ale není nudná o nic víc než zmíněná pečlivá detektivní práce, protože je prostě součástí Harryho Bosche, součástí postavy, která je ve svých pochybách snad ještě živější než kdy dřív.

Vydá Domino