Horor

Je tomu rok, měsíc a nějaké ty drobné, kdy uzrál čas a u nás po dlouhé době vyšla antologie lovecraftovského hororu. Černá křídla Cthulhu nebyla vůbec špatná. A protože kosmická hrůza nechodí nikdy po troškách, byla jen otázka času, kdy se objeví dvojka. 

Nejdelší noc roku se blíží a s ní přicházejí i nezemské hrůzy starší než lidstvo. V osmnácti hororových povídkách inspirovaných mistrem makabrózní představivosti H. P. Lovecraftem vás čekají příběhy lidí, kteří se setkali s děsivými tajemstvími vesmíru. Se záhadami, jimž lidská mysl neměla nikdy čelit...

Upíři v podání Markuse Heitze se vrací již potřetí. A s nimi dlaci, démoni, mafiáni a nájemní vrazi… prostě celá ta proklatě zábavná sebranka.

Skladatel Johannes Brahms, ten se narodil v Německu (dnešním, že...). Příjemný, činný a vážený. Napsal i Uherské tance, ten nádherný opus všech opusů. Kdepak k nim přišel, co? Vždyť to byl Germán, ne? Že by už tehdy znal zapadlé oblasti Rakouska-Uherska? Umírá tři roky před koncem století. Po jeho úmrtí, přesněji za měsíc, vydává Bram Stoker tlustospis s podivným titulem: Dracula. Náhoda?!

Stará vydání Lovecrafta zmizela jako pára nad hrncem někdy na začátku devadesátek a ta nová ještě nebyla na světě. Snad proto mě tento autor úplně minul a s tím i obecný přehled o zahraničním horroru. O autorech, trendech a hlavně knihách. Když pak přišly sebrané spisy a Hory šílenství byl jsem ohromen. Obrazotvorností, jazykem, mýty, prostě vším. No, a pak přiletěla Černá křídla Cthulhu...

Když jeden seriál nestačí: Walking Dead mají nový přírůstek do rodiny.

Spíše než o horror se jedná o thriller, jehož děsivou atmosféru umocňuje fakt, že byl inspirován skutečnou událostí.