Posuzovat ročenku povídek není sranda. Tedy, nepochopte mne špatně, zábava to samozřejmě byla, neboť Jonathan Strahan rozhodně editorský talent má a vypadá to, že za mořem a za kanálem roku 2011 rozhodně neúrodou v oblasti F/SF povídek netrpěli. Jenže dívat se na knihu jako celek, když z principu vznikla každá část zcela samostatně, může být přinejmenším zavádějící podobně jako hledání budoucnosti v kávové sedlině. Proto nastává čas pro použití ultimátní recenzentské praktiky kombinující poznatky nejmodernější psychologie a nejčernějšího voodoo. Dámy a pánové, přichází co-mi-tak-uvízlo-v-paměti.
Přestože jsem některé autory a jejich dílka poněkud zepsul, celkově hodnotím knihu jako zdařilou a nelituji, že jsem si ji koupil. Antologiím zahraniční science fiction se u nás totiž v posledních letech moc nedaří...- 12172x přečteno
Všem 17 hlasujícím se omlouvám za téměř půl roční prodlevu ve vyhlášení výsledků o antologii New Space Opera 2.
Určite ste to už zažili. Práve ste sa prelúskali vynikajúcou knižnou ságou, v duši vám ešte rezonujú pocity, ktoré ste pri čítaní toho veľdiela o tisícoch stránok prežívali… a odrazu netušíte, čo teraz robiť. Viete, že chcete čítať ďalej. Lenže akú knihu? Akého autora? Odpoveďou na vaše tápanie by mohla byť antológia fantastiky pod názvom „Meče a temná magie“...
Laser-books usilovne mapuje rôznorodý žáner fantastiky, a tak po antológiách venovaných science fiction sa dočkali aj fanúšikovia fantasy. Konkrétne subžánru, ktorého základy položil Robert Ervin Howard, Fritz Leiber a Michael Moorcock, ako mi vysvetlila dvojica skúsených editorov v tradičnom informáciami nasýtenom úvode tematických antológií Laseru. Všetky z nich boli nominované na ocenenie Akadémiou SFFH, New Space Opera a Zrcadlovky sa stali aj víťazom vo svojej kategórii. Dalo by sa očakávať, že ďalšie dielo editora Jonathana Strahana (v spolupráci s Louom Andersom) pôjde rovnakou cestou.
Space opera byla a vždycky bude vlajkovou lodí science fiction. Subžánr, který byl původně pojmenován s jistým hanlivým nádechem se během krátké doby stal téměř symbolem celého žánru. Vždyť pro mnoho neznalých jsou základními proprietami vědecké fantastiky právě vesmírné lodě a na nich lidi v “pyžamech”, kteří se oslovují “poručíku, desátníku, kapitáne”.
Trend „každodennosti“ v science fiction není sám o sobě vůbec špatný a má na svém kontě už pár velmi silných děl, nicméně v povídkové sbírce může působit trošku monotónně. Celkové vyznění New Space Opery 2 je tak poněkud studené a čtenář malinko ochuzený o pocit úžasu. Může to být také způsobeno rozsahem povídek - většina z nich je příliš krátká, a působí často jako fragment něčeho většího.
J. Strahan
Sarden - internetový magazín o sci-fi a fantastice / šéfredaktor: Monika Slíva Dvořáková / zástupce šéfredaktora: Tereza Kadet Kadečková / webmaster: Petr Šimčík / ISSN: 1805-2711 / administrace
Ilustrace v hlavičce Stefan Keller na Pixabay
