Kroniky Železného druida

Milý drsňák s rozčepýřeným plnovousem, věčně rozesmátý a přirozeně přátelský. Nikdy jsem ho neviděl se zamračit – ale viděl jsem ho asi na dvě hodiny, takže to nemusí nic znamenat. Ať už je to jakkoliv, jedno je jasné: do České republiky zavítal Kevin Hearne, autor Kronik železného druida. Kevin Hearne přijel do Evropy na miniturné, zastavil se v Polsku, Německu a u nás, konkrétně v Praze a v Brně. Nevím, jak to vypadalo v Praze, ale v Brně byla nesmírně příjemná atmosféra podpořena dotazy a živým zájmem publika. Za pomoci překladatelky se návštěvníci i autor výborně bavili – a po společně strávených takřka třech hodinách (včetně autogramiády a focení) se dostalo i na tento rozhovor pro Sarden.

„Čí je ten ohař?“
„To není ohař, to je vlkodav, lásko.“
„Čí je ten vlkodav?“
„Atticův.“
„Kdo je Atticus?“
„Atticus je mrtvej, lásko, je mrtvej,“ mohl by říct Bruce Willis ve filmové adaptaci Napáleného

Kristepane na nebi, to je ale slátanina. U Ódinových koulí, vždyť tam se mytologie a popkultura míchají divočeji než ingredience v recepturách pejska a kočičky. A ani Síla sama nedonutí všechny ty tisícileté druidy, staleté upíry a dávné bohy nechovat se jako teenageři. Jenže na druhou stranu, všem těm fórkům ze života a vtipným narážkám by neodolal ani Velký Cthulhu. Tedy pokud by nespal kdesi v hlubinách.

Americký autor Kevin Hearne, sběratel komiksů a učitel angličtiny, po neúspěšných pokusech o epickou fantasy prorazil na trh s moderní urban fantasy. Do jejího centra vcelku nevšedně usadil jednadvacet století starého druida Attika, který se tváří, že mu ty dvě nuly ve věku chybí, obklopil ho tvory z keltských mýtů a vše zabalil do humorného hávu. Recept se podařil a další díly rychle následovaly, není tedy divu, že se Kronik železného druida chytlo i nakladatelství Laser-books a vytvořilo pro ně novou řadu Style.