Kdysi dávno, když jsem ještě četl Písně ohně a ledu, mi kamarád poradil, že mám zkusit Malazskou knihu padlých. Podobně napínavé, ale mnohem lepší, říkal. Chvilku jsem nad tím uvažoval, vážně, ale nakonec jsem na desetidílnou ságu s průměrem 700 stran na knihu odvahu nenašel a nad Měsíčními zahradami se na dlouho uzavřela oblaka. To se změnilo až nyní, kdy OneHotBook našlo odvahu na její převedení do podoby mluvené.
Máme pro vás další díl série Malazské knihy padlých. Druhá kniha s názvem Dům mrtvých vás kromě již známého kontinentu Genabakis vezme i do Sedmiměstí, které se už několik desetiletí brání neúprosné okupaci Malazské říše. A přišel čas, aby v boji s císařovnou Laseen vytáhlo své nejsilnější zbraně.
V loňském roce zaplesalo radostí nejedno srdce fanoušků epické fantasy literatury. Po přesně 20 letech se totiž konečně dočkali nového vydání prvního dílu prakticky už nesehnatelné ságy. Řeč je samozřejmě o Malazské Knize padlých, jedné z nejpropracovanějších a nejkomplexnějších fantasy knižních sérií vůbec. Na Legii jí náleží čestné osmé místo a v hodnocení tak předbíhá například i Píseň ledu a ohně nebo Zeměplochu.
Kde jsou ty doby, kdy léto znamenalo prázdniny! Slunce, koupání, žádný budík, návštěvy u babiček a poobědové šlofíčky. O tom si my, pracující, můžeme už většinou nechat jen zdát.
První ročník ankety Kniha roku Sardenu můžeme slavnostně uzavřít. A vyhlásit. Výsledky najdete v článku. Zítra k tomu přibudou i odpovědi jednotlivých respondentů.
Určite ste to už zažili. Práve ste sa prelúskali vynikajúcou knižnou ságou, v duši vám ešte rezonujú pocity, ktoré ste pri čítaní toho veľdiela o tisícoch stránok prežívali… a odrazu netušíte, čo teraz robiť. Viete, že chcete čítať ďalej. Lenže akú knihu? Akého autora? Odpoveďou na vaše tápanie by mohla byť antológia fantastiky pod názvom „Meče a temná magie“...
Laser-books usilovne mapuje rôznorodý žáner fantastiky, a tak po antológiách venovaných science fiction sa dočkali aj fanúšikovia fantasy. Konkrétne subžánru, ktorého základy položil Robert Ervin Howard, Fritz Leiber a Michael Moorcock, ako mi vysvetlila dvojica skúsených editorov v tradičnom informáciami nasýtenom úvode tematických antológií Laseru. Všetky z nich boli nominované na ocenenie Akadémiou SFFH, New Space Opera a Zrcadlovky sa stali aj víťazom vo svojej kategórii. Dalo by sa očakávať, že ďalšie dielo editora Jonathana Strahana (v spolupráci s Louom Andersom) pôjde rovnakou cestou.
Starneme a meníme sa. Dospievame. Nielen do osemnástich rokov, ale hlavne v období po nich. Preč sú tie roky, kedy sme len bezmyšlienkovito žili, ochutnávali život plnými dúškami a vnímali všetky jeho viditeľné farby prostredníctvom hrania sa s Legom či drevenými kockami. Začíname premýšľať, rozdumovať, filozofovať a bilancovať o svete, viere, láske, vojne, systéme, v akom žijeme...
Poháněna svou přísahou a nenávistí k impériu se tak Rudé garda začíná blížit k srdci říše - Quon Tali – a její přivítání bude rozhodně zcela jiné než by kdokoliv čekal. Malazské císařství je totiž zmítáno krvavou občanskou válkou.
Vítejte zpět v království Lether, které právě zažívá období relativního klidu za vlády nového krále Tehola a jeho manželky Janath. Vláda šíleného císaře Rhulada Sengara byla dramaticky ukončena v sedmém svazku příběhů z Malazské knihy padlých (Reaper’s Gale, česky jako Vichr smrti, Talpress 2009) a budoucnost se zdá být růžová.
Více než 1200 stránek zaplněných asi milionem místních a osobních jmen je prostředím, které je českým čtenářům této fantasy série důvěrně známé – porovnávání jmen v originále s těmi, na která jsem zvyklý z českých vydání, ovšem dodává zážitku z četby úplně nový rozměr…