Jak se generace lidí odkojených počítačovými hrami dostává do produktivního věku, přibývá také tvůrčích osobností, které si na starou svou lásku vzpomenou při hledání námětů pro své knihy a filmy. Vzpomeňme si na poměrně čerstvý Erebos (Ursula Poznanski) nebo Lukjaněnkovu dvoudílnou Hlubinu v knihách Hlubina odrazů a Lživá zrcadla.
Superman ani Green Lantern nie sú momentálne žiadne extra hviezdy. Animované ani hrané verzie z poslednej doby akosi neprekročili tieň rutiny. Je tu však Temný rytier, ktorý je vo vrcholnej forme a zrejme aj preto tento rok prišla tímovka Liga spravedlivých: Zánik.
Představme si na malou chvíli, že časoprostorové kontinuum vypadá trochu jinak, než patrně vypadá doopravdy. Že čas je skutečně jen čtvrtý rozměr, který se alespoň za některých okolností může chovat jako ostatní tři prostorové rozměry. A představme si, že v časoprostorovém kontinuu – v tom našem, vymyšleném časoprostorovém kontinuu – existují singularity, kterými se můžeme čtvrtým rozměrem pohybovat a nejsme sami.
Už několikrát mě napadlo, jestli existuje „ztracený vývojový mezistupeň“ mezi hard sci-fi padesátých a šedesátých let a kyberpunkem. Nic, co by si tohle označení zasloužilo, jsem v sedmdesátých letech nenašel. A možná nenašel ani Paul Melko a pokusil se něco takového napsat v novém tisíciletí. Takovou podvrženou fosilii.
Pozemšťané se vydávají dvouletou cestu na daleký měsíc na základě "pozvánek", které nalezli v pozemských vykopávkách. Chtějí zde objevit vyspělou rasu, která jim ty pozvánky zanechala, ale objeví něco poněkud jiného.
Rudá hvězda vás dostane! Pokud nepodlehnete o mnoho lidštějšímu Supermanovi, který podlehl nutkání vzít svět pod ochranná křídla víc, než by mu samotnému bylo milé, až z něj nevědomky učiní orwelovskou utopii, rozhodně podlehnete ostatním – třeba Batmanovi, synkovi ruských disidentů zabitých při čistce, který víc než kohokoli jiného připomíná V Alana Moorea.
Dlouho očekávaný sci-fi velkofilm legendárního režiséra Ridleyho Scotta vstupuje s napětím do kin. Povedlo se mistrovi vrátit po dlouhé době do stejné řeky, kterou pomáhal na jejím počátku redefinovat?
Jason dinAlt je hazardní hráč - jen s tím rozdílem, že nepotřebuje používat poznamenané karty, falešné kostky a magnetickou ruletu. K vyhrávání mu stačí jeho paranormální schopnosti. Jason dinAlt je sice neumí stoprocentně ovládat, ale určitě pozná, kdy je má.
V budúcnosti sú všetci väzni umiestnení vo vesmíre. Dcéra prezidenta (samozrejme USA) sa rozhodne v rámci svojich humanitárnych aktivít navštíviť toto väzenie. Predpokladáte správne, veci sa zvrtnú a teraz ju treba zachrániť. Zachrániť ju pôjde Snake... pardon, Snow, pre ktorého je to šanca na očistenie svojho mena, keďže bol obvinení z protištátneho sprisahania...
Polygon. Jedna z předapokalyptických anomálií Oggerdova světa. Zdá se, že se tam deformuje čas jako v příběhu o Ossianovi. Uvnitř jste pár hodin a v našem světě utečou celé dny.