Abych si něčím přerušil dlouhou šňůru fantasy dobrodružství, zařadil jsem do harmonogramu sci-fi gamebook Astronaut. Jedná se o v pořadí třetí knihu a zároveň druhý gamebook nakladatelství Veles.
Elizabeth Engstrom je ostrieľaná americká spisovateľka. Je to predstaviteľka starej školy, ktorá má čitateľom stále čo povedať a mladých autorov čo naučiť. Když nás temnota miluje a Krása je... sú dve z noviel, ktoré nás zavedú na americký vidiek, do miest plných ľudí, fariem, jednoduchého, no ťažkého života. Niekde tam, v prírode, no hlavne v hĺbke ľudských myslí, sa ukrýva množstvo temných zákutí, myšlienok a skutkov.
Hodonínská rodačka, novinářka a spisovatelka, toho času žijící v matičce stověžaté, loni čtenáře uhranula svým velmi povedeným románem oscilujícím mezi hororem a thrillerem a s hrůzu nahánějícím názvem Šepot z lesa. Ten jsem si nechala ujít, ale po přečtení autorčina druhého počinu jsem zjistila, že si nutně potřebuju doplnit vzdělání, protože Surmanová se stala mou novou oblíbenou českou spisovatelkou.
Sirotčinec v údolí malo byť miesto, kde osirelí chlapci nájdu útočisko. Dostali však posteľ, jedlo, prácu a chabé vzdelanie. Ale čo môžete čakať od výchovy, ktorú poskytujú muži, ktorí nestoja o lásku ženy, svojich detí, a ani netušia, čo to je mať vlastnú rodinu? Ich budúcnosť bola nejasná a jediné, čo mali, boli priatelia s rovnakým osudom. Dni sa míňali, jeden ako druhý vo svojej jednotvárnosti. Až do istej temnej noci, ktorá im zmenila životy...
Miluju klasická díla Cormaca McCarthyho, jako jsou Cesta, Tahle země není pro starý a Krvavý poledník. Proto jsem nadšeně sáhla po Pasažérovi ihned poté, co vyšel. A moje pocity jsou… značně rozporuplné.
Letos tomu bude už osm let, co nakladatelství Mystery Press českým čtenářům poprvé představilo britského autora Tima Weavera. Tehdy tak učinilo dost netradičním způsobem až čtvrtým dílem jeho série o pátrači Davidu Rakerovi.
Na sociálnych sieťach je to dnes o nervy. Vlastne je to aj o život. Predpokladám, že všetci obývame virtuálny priestor a stretávame tam ľudí, ktorí sú normálni, nenormálni aj psychopatickí. Bežne sme svedkami vášnivých debát, hejtovania, šikany či aspoň urážok. O vypúšťaní hoaxov a trolingu ani nehovorím. Nuž a za hoaxami sú ľudia, ktorých to baví a podaktorí sú za to dokonca platení. Avšak stretnúť trola, ktorý sa na vás zavesí a začne vám strpčovať život, nechce nikto z nás. Hrdinovia tejto novely si s trolom užili svoje, avšak rozhodli sa brániť. Chcete vedieť viac? Verte mi, že chcete...
Ačkoli to podle časového odstupu obou recenzí není poznat, vrhnul jsem se na druhý díl série v podstatě ihned po dohrání toho prvního. Tak moc jsem chtěl vědět, jak moje rozhodnutí ovlivňují herní svět.
Martin Paytok sezval své osazenstvo odsouzené k zániku do strašidelného domu tyčícího se uprostřed lesů nad městečkem s malebným názvem Katův hrob. Na toto čarokrásné místo zasypané sněhem, jež ze všeho nejvíc připomíná starou viktoriánskou vilu, přijede majetku chtivé příbuzenstvo, ježto sem vytáhla závěť po patricharovi rodu, jistém panu Izajáši Havranovi.
Deväť poviedok, deväť rôznych tém aj spracovaní. Všetky sú spojené s menom editora a otca nápadu, Honzom Vojtíškom. Rôzna je aj úroveň týchto textov. Pozrime sa na ne podrobnejšie.
Kniha Když padaly hvězdy je prvním dílem série s názvem Koruna snů. Čtenáře zavede do zdánlivě středověkého království, které začnete poznávat prostřednictvím rozličných osudů několika postav.
Mnohí už zistili, že občas stačí okamih a život sa človeku otočí hore nohami, dole hlavou či o 180 stupňov. Každé jedno prirovnanie znamená to isté. Stratu stability, pohodlia, finančnej istoty, sebavedomia, všetkého dokopy, prípadne prídeme o oveľa viac. To je aj prípad hrdinov románu Lukáše Havlase, 180 stupňů. Životy sa im zmenili ich vlastným pričinením, prípadne s pomocou niekoho iného. Väčšinou to nebolo k lepšiemu...