Literatura

Přemýšleli jste někdy nad tím, jak to bylo dál po Odysseově návratu domů z dobrodružné výpravy? Jestli žil šťastně až do smrti, Ithaka prospívala a všechno bylo krásně růžové do skonání věků? Taky vám tato představa připadá jako totální blbost? Jak jinak, historická data jsou tvrdá a hovoří jasně.

Spisovatelky Catherine Doyle (u nás jí vyšla např. thrillerová série Krev za krev či pohádkově laděné fantasy Bouřňákův ostrov) a Katherine Webber jsou v reálném životě švagrové. Jejich společná cesta je však zavedla ještě o kousek dál a dala tak vzniknout Korunním princeznám, čtivé, romantikou i jemným humorem protkané youngadultovce, jak se patří. Kniha je rozdělená do dvou dějových linek, v nichž se každá z autorek ujala jedné hrdinky a vdechla jim vlastní duši.

Plzeňská rodačka Michaela Merglová je čtenářské veřejnosti známá především epickou trilogií Píseň oceli, Píseň severu a Píseň války, ale ve své nejnovější knize dává fanouškům nahlédnout, že ačkoliv jí jde žánr meče a magie na výbornou, umí i zatraceně překvapit.

Nakladatelství Golden Dog pro vás připravilo slušnou hromádku NEJEN hororových novinek a určitě se tam najde něco, co vás zaujme. Ukázky z většiny nabízených knih najdete přímo na stránkách GD v odkazech u jednotlivých titulů. Tři z nich najdete v tomto článku, jak jsme vám slíbili před pár dny.

V životě máme jen málo jistot. Vycházející slunce, daňové přiznání, smrt… letos se k tomu smutně krátkému výčtu přidala ještě jedna, poměrně optimistická. Po deseti letech opět vychází Bez slitování Miroslava Žambocha, s touto pravidelností již podruhé. Takže mladší generace dychtící po výtisku opět může zpívat gloria a tentokrát bez žádného ale nebo kdyby.

Sardenským věrným nemusíme plzeňskou rodačku a jednu z hvězd nakladatelství Epocha Michaelu Merglovou příliš představovat. Ačkoliv autorce nyní vyšel sci-fi román Prázdnota, já se budu ve své recenzi věnovat velkolepému završení její delavské fantasy trilogie.

„Recenze na Fantoma ulice? Tvl, mně unikla tahle reedice? Hned kouknu na stránky Mytaga. Hm, ne, nic tam nevidím. Co to je? Nezbláznil se Kamba?“

Izajáš Coleridge si na konci románu Krev je můj chleba predsavzal, že opustí cesty nájomného zabijaka. Chicagska mafia ho odpísala, odišiel z Aljašky a snažil sa začať nový život. Stal sa súkromným očkom a chcel pomôcť svojim novým priateľom. No napriek predsavzatiam nemať s nikým z podsvetia nič spoločné, najmenej s mafiou, sa Izajášova existencia stále viac zamotáva a vracia do starých koľají. Minulosť sa totiž nedá podplatiť či vymazať...