Nakladatelství Golden Dog pro vás připravilo slušnou hromádku NEJEN hororových novinek a určitě se tam najde něco, co vás zaujme. Ukázky z většiny nabízených knih najdete přímo na stránkách GD v odkazech u jednotlivých titulů. Tři z nich najdete v tomto článku, jak jsme vám slíbili před pár dny.
Město. Domov, zároveň nebezpečí. Tajuplný spletenec nesourodých ulic a útočiště pochybných existencí. Představivost nám dává bezbřehé možnosti vnímat a budovat města dle vlastní fantazie (alespoň na papíře), bylo by proto zvláštní – možná až divné – kdyby toho v mysteriózně-fantastických povídkách nebylo využito.
V životě máme jen málo jistot. Vycházející slunce, daňové přiznání, smrt… letos se k tomu smutně krátkému výčtu přidala ještě jedna, poměrně optimistická. Po deseti letech opět vychází Bez slitování Miroslava Žambocha, s touto pravidelností již podruhé. Takže mladší generace dychtící po výtisku opět může zpívat gloria a tentokrát bez žádného ale nebo kdyby.
Tento rok je pro mě speciální: Pekelný dům je totiž už druhý gamebook z řady Fighting fantasy, který jsem si letos zahrál. Kniha vypadá parádně – pevná vazba gamebookům prostě sluší a je hodně funkční, dobře padne do ruky a neustálé listování tam a zpátky na ni nezanechává žádné následky
Sardenským věrným nemusíme plzeňskou rodačku a jednu z hvězd nakladatelství Epocha Michaelu Merglovou příliš představovat. Ačkoliv autorce nyní vyšel sci-fi román Prázdnota, já se budu ve své recenzi věnovat velkolepému završení její delavské fantasy trilogie.
Bruntálského řezníka Františka Kotletu, literárně epického hráče se smrtí, není třeba čtenářům Sardenu představovat. Ani jeho opus magnum, čtyřdílnou sérii Spad, díky níž si vysloužil podezření z věšteckých schopností a předvídání budoucnosti.
Vážené čtenáře této recenze raději dopředu upozorňuji, že vzhledem k tomu, že se jedná o souborné vydání, obsahuje text mnohé spoilery. Čtěte tedy na vlastní nebezpečí!
Izajáš Coleridge si na konci románu Krev je můj chleba predsavzal, že opustí cesty nájomného zabijaka. Chicagska mafia ho odpísala, odišiel z Aljašky a snažil sa začať nový život. Stal sa súkromným očkom a chcel pomôcť svojim novým priateľom. No napriek predsavzatiam nemať s nikým z podsvetia nič spoločné, najmenej s mafiou, sa Izajášova existencia stále viac zamotáva a vracia do starých koľají. Minulosť sa totiž nedá podplatiť či vymazať...
Rituál vyšel v roce 2019 a o tři roky později následovalo pokračování s názvem Trojice. Za tímto počinem stojí manželé Šíkovi. Jan Marek aktuálně vyučuje na Masarykově univerzitě v Ústavu baltistiky a jazykovědy, Lenka se naplno věnuje třem krásným dětem. Společně hrají a zpívají v kapele Ertha a aktuálně intenzivně pracují na třetím pokračování, jež bude podle jejich slov uzavřením celé série.
Moje první dobrodružství je edice herních knih pro rodiče-gamebookáře, pro přípravu další generace hráčů už od mala. Prvním příběhem je Výprava do Okrového kraje, obrázková kniha plná hezkých ilustrací z prostředí africké savany. Hlavní postava pochází z malého kmene obývajícího korunu velkého baobabu, která si jednoho dne všimne, že jeho listy nezvykle žloutnou. Zápletka je jednoduchá: přijít na kloub, co se to s jejich domovem děje.
Martinu Fajkusovi a Jakubu Maříkovi se s antologií Lovci monster - Fantom povedl husarský kousek. Díky nim a elitní jednotce tuzemských žánrových autorů v ní čeští čtenáři získali originální a perfektně vyváženou knihu povídek ze světa Lovců monster zasazených do našeho prostředí.
.Zaujala vás Transylvánie nad Temží I. od Piotra Borowiece v překladu Honzy Vojtíška? Pokud jste po přečtení druhého dílu netrpělivě vyhlíželi její avizovanou třetí část, máte ji zde. Tento rozsáhlý a nadmíru zajímavý text o počátcích hororové literatury nse tímto uzavírá.
Ani dnes nedokážeme logicky či vedecky vysvetliť niektoré javy či udalosti. Nepomáha nám v tom ani náboženstvo. Sú však medzi nami ľudia, ktorí takéto veci zažili, no aby sa nestali terčom posmechu, radšej mlčia. Prípad, ktorý sa odohral v Michigane, patrí do tejto kategórie. To, čo postihlo obyvateľov jedného malého mesta, ukázalo svetu existenciu bytostí horších než nočné mory. Presne takých, o akých je lepšie nikdy v živote nepočuť...
S Larsem jdu do recenze popáté a nejspíš naposledy, přičemž vám neprozrazuju žádné tajemství, protože se tím nechal slyšet i sám autor na internetech. Jenže… vlk taky sliboval, takže budu věřit, že se s tímhle neohroženým hrdinou, co skáče do průšvihů s rozběhem, ještě v budoucnu znovu potkám, nebo že se od Daniela Grise dočkám nějakých jiných zajímavých knih.