česká fantastika

Pravověrný Pražák, křtěný Vltavou a odkojen laskavým humorem knih Ervína Hrycha, Jaroslava Žáka a Vlastimila Rady vydává svou prvotinu Velká hra. 

Leonard Medek přibyl 21. května, pokud se v datu nemýlím, do kruhu těch, s nimiž si už nepokecáme, nepožádáme je o radu, nepotkáme je na žádném conu ani náhodou na refýži.

Už svojou prvotinou s návzom Legendy vzbudil Oldřich Suchý riadny rozruch. Nečakali sme dlho a dočkali sme sa ďalšieho autorovho dielka. Tentokrát je to zbierka poviedok, ku ktorým ho inšpirovali slávni autori a ich diela. Sám Oldřich Suchý sa vyjadril, že je to jeho poklona trinástim majstrom hororu.

Zlé veci sa udejú vždy nečakane. Aj nákaza bola zrazu tu, pohltila celý svet a nikto netuší, skadiaľ sa vzala. Centrá infekcie boli rozlezené po celej Zemi, nebolo krajiny, ktorá by zostala bezpečná. Nebolo kam ujsť. Existuje pár miest, na ktorých sa ľudia ešte stále bránia. Epidémia však postupne preniká aj tam. Nastal koniec ľudstva, či je nejaký spôsob záchrany?

Walter, Felix a Klaudie si po divokom stretnutí na výstave grimoárov v Tancujúcom dome nepadli do náručia, ale každý si šiel svojou vlastnou cestou. Walter šéfuje vo VVK, Klaudia má svoje vlastné tajné úlohy a Felix sa ocitol na voľnej nohe. Jeho klientkou sa stane prekrásna asistentka istého profesora, ktorý záhadne zmizol. Nuž, to zmiznutie nebude jediná záhada. Ak ich má Felix všetky vyriešiť, bude musieť požiadať o pomoc...

Ludmila Svozilová je autorka s velmi svébytným literárním stylem a já její knihy neskutečně miluju. Ať už se jedná o romány, jako je Sběračka kostí nebo duologie Zemři, Kaine, či povídkovou sbírku Paranoia, drží si vysokou kvalitu bez výkyvů.

Ako už názov napovedá, táto kniha je mixom duchariny a spletenca ľudských osudov a lží. Spoznáme zanedbanú usadlosť, jej temnú minulosť spojenú s psychicky narušeným mužom, ženu, ktorá ukrýva tajomstvo, aj duchov, ktorí túžia pomstiť svoju smrť.

Vítejte zpět v Tyfu. Městě, kde slunce nahradila kovová poklice, a kde zatraceně záleží, na jaké adrese bydlíte. První díl ze série Bodyportal nazvaný Kovové nebe jsem zhltla doslova na posezení. Ještě nikdy jsem nečetla nic tak divoce imaginativního, přesyceného akcí a tělesnou bizarností. Bylo to divné, nechutné a neskutečně čtivé.