Horor

Klaunagedon je sbírka o další hororové podivnosti, která k nám dorazila ze zaoceánského kulturního prostoru. Dalo by se s trochou nadsázky říct, že cokoli odjede za velkou louži, už se nevrátí nikdy stejné. Třeba takoví klauni. Děsiví klauni.

Z lunaparků, zpod šapitó, z bočních uliček se pod rouškou tmy i za plného denního světla přikrádají klauni. A to hned v 29 povídkách mamutí antologie současných angloamerických autorů (ale dojde i na Polsko nebo Austrálii). Originál vyšel v USA loni v září pod názvem Fear of Clowns a nabídl něco tak originálního, že po knize okamžitě sáhlo nakladatelství Carcosa, aby navázalo na své dřívější překladové antologie Osvícení v temnotě a Stíny Halloweenu. 

Jsem hodně velká fanynka Kingova díla, i přesto mi Prokletí Salemu stále unikalo. Viděla jsem filmové zpracování, které nebylo vůbec špatné, ale úplně nenaplnilo má očekávání. A když ve vydavatelství OneHotBook vznikla audioverze stále mé osobě unikajícího románu, neváhala jsem ani vteřinu. Bylo mi jasné, co budu poslouchat ve chvílích, kdy pro mě nebude prakticky možné držet v ruce knihu.

Pamatujete si na ty večery u táboráku, kdy jste si s kamarády vyprávěli strašidelné historky? Na ten zvláštní mrazivý pocit v zádech, když jste se snažili nevěřit, ale stejně jste se ohlíželi přes rameno? „Zkazky z nefritové knihy“ přesně tenhle zážitek přenášejí na stránky – a dělají to skvěle.

Když jsem loni od stejného autora četla jeho vynikající novelu Kyselé bonbony, bylo mi jasné, že mám nového zahraničního oblíbence a těšila jsem se, co dalšího od něj Martin Štefko vydá. Mé prosby byly vyslyšeny a hned, jak to bylo možné, jsem se vrhla na tuhle prapodivnou a hodně temnou Rodinku. Oč v příběhu jde? To napoví anotace.

Veronika Fiedlerová je autorkou skvelej série s nekromantským vyšetrovateľom poistných udalostí Benediktom Klausnerom. Už sme si prečítali Pozdravy aj Ozvěny záhrobí a teraz sa máme možnosť začítať do posledného románu z tejto série s názvom Steny záhrobí. Predchádzajúca kniha sa končila dramatickými udalosťami. Bude zaujímavé sledovať, čo po nich nasledovalo...

Rudolf Pokorný (1853-1887) patřil mezi ty české básníky, kteří v devatenáctém století navštívili Slovensko, a to v letech 1879, 1880 a 1885.
Výsledkem cest byla řada básní, které samozřejmě oslavovaly především přírodní krásy a rázovitý život zdejšího lidu. Pokorného však navíc zaujala i temná postava Čachtické paní.

Víte, kdo je… rodák ze severomoravské Orlové, který však přesídlil do jižních Čech, kde již skoro třicet let žije, je též milovníkem papírových knih, asijské krásy, japonských jídel a vysokých kozaček.
Pokud jste poznali Honzu Vojtíška, smekám před vámi svůj pomyslný klobouk a za odměnu vám přináším rozhovor s tímto velice plodným autorem, matadorem tuzemského hororu, u něhož není nouze o překvapení.