„Ukažte mi člověka, který nesnáší detektivky, a já vám ukážu hlupáka. Možná chytrého hlupáka, ale přesto hlupáka,“ mínil kdysi sebevědomě klasik drsné školy Raymond Chandler. Kdo byl v téhle branži nejlepší? Nelze měřit. Ale možná Chandler, co se týká literární úrovně a srovnatelnosti s obecnou literaturou. Úzce a žánrově ovšem vede John Dickson Carr...
Tušíte, co obnáší vražda v hermeticky uzavřené prostoře? Že ano. Dnes se pokusím vaše znalosti nepatrně doplnit. A víte, že to je sám Isaac Asimov, kdo zůstává spolupodepsán pod jednou antologií na tohle téma (Trápící nás vraždy v uzavřeném pokoji, 1982)? Pokud ne, skoro určitě si vzpomenete, že na televizní obrazovce nedokáže dotyčné téma už nikdy víc překonat seriál Jonathan Creek. Ale teď se vraťme do minulosti.