Fantasy

Petrův výběr vás naláka na dvě chuťovky ze světa PC her a jeden domácí román...

Pro Artura Penhaligona už trvá tenhle týden pěkně dlouho a naneštěstí pro něj ještě zdaleka nekončí. Krátce po porážce sira Čtvrtka dostane vzkaz od lady Pátkové, vládkyně Středního Domu. Vypadá to, že opustila své panství a je připravena je společně s Klíčem a Vůlí předat někomu jinému. Artur však není jediný, kdo si na to všechno brousí zuby, a tak se chystá velký souboj.

Cherie Priestová je talentovanou autorkou vtipné, zábavné a přitom chytré a vcelku netradiční fantastiky, která se na poli dnes tak populárních subžánrů paranormální fantastiky, městské fantasy či steampunku rozhodně neztrácí, ba naopak, s přehledem sráží většinu konkurence na kolena.

Volstov a Ke-Han spolu vedou už víc než sto let válku. Volstov však má jednu obrovskou výhodu – dračí sbor, nesourodou bandu mladých mužů, kteří nikam jinam nezapadnou, ale kteří se zalíbili drakům.

Zranění hrdinové osudové bitvy, Seregil a Alek, strávili dva roky v dobrovolném vyhnanství, daleko od hořkých vzpomínek i od Skaly, která se jim stala druhým domovem. Válka však nadále zuří a jejich klid je rozbit zoufalou výzvou královny Idrilain, žádající, aby pomohli její dceři Klie při výpravě do Aurënenu. Skala je na pokraji porážky v nerovném souboji s nekromantskými vojsky Plenimaru a jedině s pomoci ‘faieů může ještě doufat v konečné vítězství.

První díl volné série o vyšetřovatelce a likvidátorce paranormálních jevů Iloně Andrews vyšel v dubnu pod názvem Magie mrtvých a setkal se u čtenářů se skvělým ohlasem. Druhá kniha je tedy netrpělivě očekávaná a určitě čtenáře potěšíme sdělením, že třetí volné pokračování s výbušnou Kate vyjde ještě v letošním roce. (Fantom Print)

Zatím jsme jen nakousli historickou fantasy s nevšední zápletkou o zkostnatělých tradicích a počátcích revoluce národa uvrženého v otroctví.

Musím se přiznat, že jsem si po přečtení knihy dal před psaním recenze pauzu, abych nezačal obdivnými výkřiky typu: „Anita je prostě nejlepší!“, nebo „Já tu holku prostě žeru!“. Nechal jsem to v sobě pěkně uležet a teď můžu s klidnou hlavou začít psát.