Nejlepší sobotní ráno pro fana je nejspíš to v baru kulturního domu Junior v Chotěboři nad snídaňovým balíčkem. Vybral jsem si slaný a k němu půllitr čaje s mléčkem. Půllitr je vhodný k tomu, že si ho pak můžete vzít na přednášku a popíjet tam z něj.
Letos proběhl bájeslovný Parcon v bájeslovné Chotěboři. Na Chotěboř mám nostalgické vzpomínky. V roce 2003, kdy jsem byl v tomto městečku poprvé, a to na svém prvním Parconu, jsem zde získal svého prvního Pulce a vůbec prvního Vidoucího (a to hned dvojmo). Rozhodl jsem se tedy, že i letošní podujatie bude skvělé, a bylo.
Původně jsem na letošní Festival Fantasie Speciál ani jet nechtěl. Nakonec mne zlomilo několik věcí: Na těšínském Parconu se mi zalíbilo v autorském čtení, a protože jsem nedávno po deseti letech od vydání vypustil na Sarden druhé vydání Blackoutu, které zaznamenalo určitou odezvu, chtěl jsem si znovu trochu autorsky počíst z tohoto mého prvního knižně vydaného dílka.
Na letošní FFS přivál ostrý vítr z vysočiny pěkně hororovou atmosféru. Počasí letos nebylo nijak zvlášť mrazivé a i sluníčka jsme si užili, ale hosté festivalu se nás rozhodli děsit co to dá.
Festival Fantazie Speciál. Byly to nádhérné chvíle pro takového starého fana jako já. Projekce filmů za dvacku, zajímavé přednášky, slavní hosté, se kterými si mohl člověk do sytosti popovídat (nebo spíš zaposlouchat se do jejich vyprávění). V neposlední řadě diskotéky, hry, přátelé a zábava. V mém případě i trocha decentní ostudy například při karaoke (děkuji všem, že mě nevypískali). Myslím ale, že to znáte velmi dobře sami. Proto přenechám slovo Lament...