Jsou mimozemšťané mezi námi? Vlado Ríša se zamýšlí nad tím, jak málo je pravděpodobné, že se ve Vesmíru potkají dvě stejně vyspělé civilizace. To je pohled vědecký; ten laický a zájmový má naprosté jasno v tom, že ke kontaktu dochází neustále. Zážitky Vlada Ríši z oblasti kultury v poslední době způsobily, že se on sám, ač vzdělán vědecky, přiklání k názoru, že ONI jsou tady a jsou lepší než my.
Ikarie slaví – již dvacet let si ji čtenáři mohou kupovat na stáncích nebo v předplatném. Šéfredaktor Vlado Ríša využil této příležitosti k poděkování všem, kteří se na podobě časopisu podílejí, ať už to je realizační tým nebo samotní čtenáři svými připomínkami a ohlasy. Navíc zazněla z jeho úst důležitá připomínka: nezapomínejme, že je Ikarie literární a nedotovaný časopis, který žije díky prodejnosti, ne reklamě. A tak poděkujme i my všem nadšencům, díky nimž si můžeme Ikarii každý měsíc přečíst, a popřejme jim i časopisu ještě mnoho úspěšných let života!
Proč nejezdí spisovatelé na cony? S tímto dotazem se na Vlada Ríšu obracejí hodně často fanové při různých setkáních. Marné je vysvětlování, že při spisovatelství je člověk veskrze sám a málokdy zatouží po sborových ovacích při chůzi po červeném koberci. Najdou se však i výjimky, které nejenže navštěvují cony a různá autorská čtení, ale dokážou kolem sebe způsobit i výrazný rozruch. Snad se zablýská na lepší časy po letošním Prvním sletu spisovatelů, který se uskuteční na Avalconu v Chotěboři, kde bude k vidění spousta domácích autorů nejen při společné autogramiádě.
Už vloni, tj. v roce 2009, mě napadlo, že by nebylo špatné, kdyby při příležitosti kulatého dvacátého výročí sametové revoluce někdo napsal velký článek, či třeba celou delší práci o tom, jak se u nás po roce 1989 formovala SF v nových podmínkách.
V květnu 2010 uplývá dvacet let od onoho památného okamžiku, kdy se na knihkupeckých pultech či v novinových stáncích objevilo první číslo tehdy nově vzniklého časopisu IKARIE majícího podtitul „měsíčník science fiction“.
Ikarie sice zdražila, ale nabídla o dost víc počtení, zejména pak to nejzajímavější ze zahraniční tvorby. O tom, že se stále jedná o jeden z našich nejšpičkovějších fantastických magazínů vás nemusí přesvěčovat jenom Alča...
Tak nám zdražili Ikáryji, paní Müllerová... - a to ještě není to nejhorší; koneckonců se to dalo čekat. Není to poprvé a nejspíš ani naposled, nehledě k tomu, že v porovnání s jinými Ikarie byla - a vlastně pořád ještě je - zázračně levným časopisem. Na druhou stranu nynější cenový skok činí zatraceně zpupných 34.5 % a jeho zdůvodnění v úvodníku ("za všechno může vedení firmy") vyznívá poněkud trapně, jakkoli může být i pravdivé...