Lidé

Fantasy příběh s prvky gotického románu je symbolickým bojem dobra se zlem. Autoři Mike Mignola a Christopher Golden probudili vampýry, aby mohli v hrůzných kulisách zobrazit mrazivou alegorii podstaty a následků války.

"Byl jsem mladý (mladší), když jsem si na bedra naložil Dobu mrchožroutů. Bylo v ní tolik postav a dějových linií, že zdi mé studovny byly pokryty dlouhými pruhy hnědého papíru, na kterých byly fixami znázorněny časové osy, dějové linie a pohyb postav křížící a proplétající se s vedlejšími zápletkami a vývojem postav jako nějaké šílené puzzle," vzpomíná nejenom na Hladové hry Dan Simmons v našem rozhovoru...

Před rokem a půl si na Neviditelném psu dlouze pokecal David P. Stefanovič s tímto úspěšným slovenským autorem fantastiky a milovníkem metalu. Dnes vám nabízíme další rozhovor, kterého se ujal Martin Stručovský ku příležitosti vydání nejnovějšího Fabianova románu Živého mě nedostanou, jehož úvodní povídku jste si mohli nedávno přečíst i na Sardenu.

"Vlastně, když tak nad tím uvažuji, jsem povahově pacifista. Ozbrojený a s militantními sklony, ale pořád ještě pacifista...", tvrdí autor akčního fantasy románu Tovaryš Alex Drescher.

Edward Charles Tubb je zaslouženě jednou z ikon žánru, která prodloužila pulpový Zlatý věk science fiction až do dnešních dnů (byť ne tak úplně pro českého čtenáře).

Před časem jsem seznámil čtenáře svého blogu se školou Vjačeslava Michajloviče Bronnikova, který vypracoval vlastní metodu výuky "přímého vidění", známého z některých praktik duchovních cvi­čení jako tzv. "vnitřní zrak". Přímé vidění má dávat lidem mož­nost orientovat se v prostoru bez pomoci očí, tedy vidět ve tmě. Tako­vémuto přímému vidění se podle Bronnikova mohou naučit i lidé nevidomí (slepci) a získat tak náhradu za ztra­cený zrak. Jak Bronnikov říká, techniku tzv. vnitřního zraku on sám ovládá, dokonce naučil přímému vidění i svého syna.